Blažek v Nečasových šatech

20. 7. 2012 / Milan Daniel

Po dvou rozhovorech ministra spravedlnosti Blažka s ústeckou žalobkyní Bradáčovou a nejvyšším státním zástupcem Zemanem je přinejmenším pozice ODS k situaci na státních zastupitelstvích mnohem jasnější. Žalobkyně měla na výběr: buď se ohnout a projít, nebo se neohnout. Kdyby Bradáčová během zmíněných rozhovorů projevila nějakou "flexibilitu" či "vstřícnost", byla by už zřejmě ve funkci vrchní státní zástupkyně v Praze. Takhle advokátministr Blažek přišel s obezličkou ve formě výběrového řízení, která nemá v zákoně žádnou oporu. Od toho, aby ctily zákon, však obezličky nejsou.

Teď je ale na řadě ta veřejnost, která Nečasovo rozhodnutí odvolat Pospíšila správně prokoukla hned poté, co bylo učiněno. Demonstrace je však třeba orientovat ne jen ve prospěch Bradáčové či Zemana, ale v neprospěch ODS. Ukázat, že jde o stranu, která se bojí rozkrytí klientelistické sítě, v níž se pod ochranou faktické imunity schovává množina velkých i malých Nováků. Jde o to, aby partaj pana Čistého, jenž se z průhledného důvodu udržení moci rozhodl krýt nečisté, sama našla sílu k jakési katarzi. Část členů ODS jsou slušní lidé, kteří se ošívají, když na ně padá shora hnůj. I pro ně může znamenat reakce veřejnosti injekci energie v situaci, ve které ztrácejí naději.

K očistě ODS nakonec stejně dojde v okamžiku, kdy ztratí moc. Ten čas se blíží, ale stále ještě lze dojit stát. Propad ODS lze zastavit jedině na úkor lidí, kteří ji stahují do propasti. A je v zájmu nás všech Nečasovi říci, že nové šaty, které ministerstvu spravedlnosti pořídil spolu s figurou pana Blažka, znamenají jenom tolik, že ODS je momentálně zcela a úplně nahá.

Jde o hodně. Jde o to, zda se moci podaří klíčící naději proměnit v karetní hru, ve které se budou tahat z pod stolu falešné karty. Je na nás, zda to připustíme, nebo najdeme dostatek sebeúcty k tomu, abychom řekli důrazné ne.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 20.7. 2012