V eurozóně vzniká krize politické legitimity

Merkelová vzkázala do Athén a do Paříže, že škrty je nutno realizovat. Vyvolalo to protiněmecké nálady

8. 5. 2012

Z třicetiměsíčního úsilí zachránit euro snížením státních výdajů se stává krize politické legitimity. Strategie vedení EU se totiž dramatickým způsobem střetla s přáním voličů v Řecku a ve Francii.

Německá kancléřka Angela Merkelová trvá na tom, že Athény musejí splnit tvrdé podmínky záchranného balíčku v hodnotě 130 miliard euro, i když více než 60 procent řeckých voličů hlasovalo pro strany, které tyto podmínky odmítly.

Po prezidentské kampani ve Francii, v níž Merkelová otevřeně podporovala Sarkozyho a urážela nového francouzského prezidenta Françoise Hollanda, nyní Merkelová zdůraznila, že odmítá hlavní příslib Hollandovy předvolební kampaně. Na tiskové konferenci v Berlíně podtrhla, že prostě jednání o fiskálním paktu znovu neotevře.

První pokus vytvořit novou řeckou vládu se rychle rozložil, když šéf centristické pravice Antonis Samaras zrušil vyjednávání. V Řecku bude v důsledku výsledků nedělních voleb, které vyvolala eurokrize, nesmírně obtížné vytvořit novou vládu. Burzy zaznamenaly nejhorší pád od roku 2008, klesly o 6,7 procent. Bankovní index Řecka poklesl o 13 procent.

Establishmentové strany v Řecku, středopravicová Nová demokracie a středolevicový Pasok získaly dohromady ve volbách jen asi 30 procent hlasů. Před třemi lety měly ještě 80 procent hlasů.

Velký vítěz voleb v Řecku, koalice levicových radikálů Syriza, která se ve volbách umístila na druhém místě, otevřeně obvinila z krize Merkelovou. "Evropští politikové a zejména Merkelová musejí pochopit, že politika škrtů utrpěla porážku," řekl mladý šéf Syrizy Alexis Tsipras.

I jiní evropští politikové začínají obviňovat Německo. V pondělí argumentovala bývalá prezidentka Lotyšska Vaira Vike-Freiber, že Evropské unii začíná dominovat Německo, které Evropskou unii zanedbává.

"Je Evropa, která se vynořuje z eurokrize německou Evropou? Během eurokrize se jak se zdá moc v EU přesunula do jediného národního hlavního města, totiž do Berlína," naspala Vike-Freiber v polském deníku Gazeta Wyborcza společné s bývalým portugalským komisařem pro Evropu Antoniem Vittorinem. "Německo, jak se zdá, se stává 'geoekonomickou mocností', kterou pohání její potřeba vyvážet. Tím, že Německo zneužívá hospodářských prostředků k prosazování svých zahraničně-politických cílů, se pomalu obrací zády k svým evropským partnerům."

Protiněmecké nálady, z nichž je Berlín znepokojen, potvrzuje i vášnivý apel od odcházející řecké ministryně rozvoje a bývalé evropské komisařky Anny Diamantopoulu a také Jacques Delors a Romano Prodi, bývalí šéfové Evropské komise. V dopise Diamantopoulová argumentuje vášnivě, že v důsledku škrtů vznikly v EU podmínky skoro jako ve válce. "Je to jako ve válce, když země přijde za půldruhého roku o 20 procent svého HDP. Je to jako ve válce, když se v evropských hlavních městech znovu vydávají potraviny na lístky. Je to jako ve válce, jestliže miliony mladých lidí, ti nejlepší a nejnadanější, odcházejí ze svých zemí," napsala a pokračovala:

"Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Irsko a dokonce i Francie jsou uprostřed lesního požáru, který se šíří neobyčejně rychle. Představa, že se požár zastaví na hranicích zemí, je mylná. Evropská rada je ochromena v důsledku finanční moci Německa."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 7.5. 2012