Hollandovo vítězství "bude znamenat podstatné změny pro Evropu"

7. 5. 2012

Hollandovo výrazné vítězství je posílením pozice levice na kontinentě, který se postupně obracel od začátku hospodářské krize před čtyřmi lety doprava.

Z města Tulle ve venkovském kraji Corrèze v jihozápadní Francii prohlásil Hollande: "Den 6. května by se měl stát významným datem pro naši zemi, novým začátkem pro Evropu, novou nadějí pro svět. Jsem si jist, že v mnoha evropských zemích zažívají lidé pocit úlevy a naději, že škrty nebudou už jedinou nevyhnutelnou politikou."

Hollande zdůraznil, že jeho úkolem je požadovat od evropských vedoucích představitelů " růst, zaměstnanost a prosperitu". Prvním Hollandovým činem bude požadovat od Německa, aby byl znovu vyjednán pakt o evropské rozpočtové disciplíně, který musí obsahovat klauzuli o hospodářském růstu.

Hollande uvedl, že Francie hlasovala pro "změnu", ale že on sám má "vážnou odpovědnost" dostat zemi z hospodářské krize. Přislíbil, že Francie už nebude rozdělená, rozhádaná a nebude obětí diskriminace. Lidé, kteří žijí v panelácích či v opuštěných venkovských krajích už nebudou ignorováni. "Na žádné dítě naší republiky se nevykašleme."

Sarkozy se stal jedenáctým šéfem evropských států, kteří přišli o funkci od začátku hospodářské krize r. 2008. Sarkozy byl nejnepopulárnějším prezidentem v historii Francie, který se kdy ucházel o znovuzvolení. Francouzi ho nenáviděli nejen v důsledku hospodářské krize či zadluženosti eurozóny, ale také proto, že byl ve Francii považován za "prezidenta bohatých". R. 2007 Sarkozy zvítězil na základě příslibů, že Francii změní. Většina Francouzů dospěla ale k přesvědčení, že své sliby nesplnil. Byl také kritizován za to, že ostentativně předváděl své bohatství a že při tom za jeho vlády vzrostl počet nezaměstnaných ve Francii na 2,8 milionů.

Političtí analytikové konstatovali, že antisarkozyismus se stal ve Francii kulturním fenoménem. Účast ve volbách byla vysoká, podle odhadů asi 80 procent.

Hollande zvítězil po brutální a drsné kampani, kterou charakterizovala silná podpora pro extremně pravicovou Marine Le Penovou z Národní fronty, která se umístila jako třetí s přibližní 17,9 procenty a 6,4 miliony hlasů. Sarkozy, který zahájil svou prezidentskou kampaň tím, že výrazně pravicově zkresloval hodnoty práce, rodiny a národní totožnosti, se během kampaně posunul ještě extremněji doprava, protože se za posledních čtrnáct dní pokoušel získat podporu voličů Le Penové. Zdůrazňoval ultrapravicová témata imigrace, pohraničních kontrol a strachu z islámu.

Socialisté doufají, že po Hollandově vítězství bude následovat vítězství pro levici ve francouzských parlamentních volbách, které se budou konat příští měsíc.

Hollande přislíbil, že zahájí své reformy okamžitě. Chce vyvést Francii z vysoké zadluženosti a z hospodářské krize, kdy se nezaměstnanost blíží téměř deseti procentům.

Hollandův volební manifest je založen na zrušení Sarkozyho daňových úlev pro bohaté a na vybírání vyšších daní od bohatých občanů, jimiž chce financovat to, co považuje za nezbytné výdaje. Mimo jiné chce vytvořit 60 000 nových pracovních příležitostí ve francouzském školství, které se dostalo do krize. Přislíbil, že se za jeho vlády nebude státní deficit zvyšovat, avšak mají-li jeho reformy fungovat, musí dojít ve Francii rychle k vzniku hospodářského růstu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout