Návod k vysvětlování

30. 4. 2012 / Marek Řezanka

Vláda P. Nečase má vysloveně problém s jarním obdobím. Že by nějaká alergická reakce na údajný rozkvět země, o nějž se má stávající vláda zasloužit? Loňské jaro se neslo ve znamení možného rozpadu vlády kvůli aférám s odposlechy nad těžkými francouzskými víny, letos se zadařilo i bez vína.

Letošní duben byl pro kabinet Petra Nečase vskutku náročný. Nejprve bravurně odrazil pokus opozice o vyslovení nedůvěry -- téměř 115 hlasů je přece suverénní převaha, a co na tom, že si vyslovení důvěry odhlasovali i krajně nedůvěryhodní ministři, kteří si z vážných obvinění z korupčního či jinak podvodného jednání nic nedělají.

Ale ouha, hned poté, co vláda opozici i občanům ukázala, kdo je tady pánem, prosákly na veřejnost odposlechy hovorů mezi poslancem Pavlem Bémem a vlivným Romanem Janouškem. Co na tom, že nahrávka byla stará? To nic nemění na závažnosti jejího obsahu. Nebo je provázanost politiků s konkrétními podnikatelskými normami něčím, co je běžnou politickou praxí?

Mohlo se zdát, že eskalace této kauzy spolu se soudním procesem s poslanci V. Bártou a J. Škárkou vyústí ve skončení působení vládní trojkoalice. Někteří se začali radovat. Předčasně. Vláda si srovnala své priority, P. Nečas si položil několik ultimát, ze kterých postupně vesměs slevil, a tak nejprve došlo k rozpadu Věcí veřejných s tím, že K. Peake založí klub o deseti lidech, který nevytvořila, takže nevznikla ani nová platforma, která by stejně byla novým politickým subjektem bez řádných voleb a podpory občanů.

Toho se K. Peake, která si ze svého seznamu slibů odškrtla návrh referenda, jenž by ve stávající podobě občanům žádná práva navíc nepřidal, zjevně neděsí.

Stejně jako pan kníže z TOP09, který se v Otázkách Václava Moravce v neděli 29. 4. 2012 nechal slyšet, že důležitější než stranický program či fangle, pod níž zvolený poslanec táhne do boje, je okolnost, že dotyčný byl zvolen. Asi pro svou pěknou tvář či vemlouvavý hlas. Jeden by však předpokládal, že v demokratických volbách jde o něco jiného než při volbě Miss ČR. A proto by se jeden rozhodl jít protestovat třeba na Václavské náměstí v Praze.

P. Nečas se nakonec spokojil s pár poslanci, kteří vládu podpořit mohou či nemusejí a o jejichž hlasy bude neustálý boj. Sto pět hlasů je přece stále luxusní podporou, ne? Už je vcelku jedno, jestli se budou proto, že se odchylují od programu, kvůli němuž je lidé volili, nazývat přeběhlíky či odpadlíky.

Do další krize je dubnová krize zažehnána. A jaké si vláda vzala z nastalé situace poučení? Přesně takové, jaké je v případě krizového vývoje zapotřebí. Musí své kroky více vysvětlovat lidem a vést s lidmi dialog. S těmi, kteří proti ní v nevídaném počtu vystoupili 21. dubna na Václavském náměstí v Praze a které zcela arogantně přehlíží. Vláda se na lidi nezlobí, chápe, že jsou na tom špatně, ale ona musí pro jejich vlastní blaho dokončit to, z čeho je mnohým krajně nevolno.

Jak by tedy takové vysvětlování vlády mohlo vypadat? Například následovně: "Občané,

ať už s našimi kroky souhlasíte či nikoli, musíte si uvědomit, že jednou jsme se dostali k moci a nehodláme se svých pozic vzdát. Uvědomujeme si, že hned v článku 2 Ústavy ČR se píše o lidu jako zdroji veškeré státní moci, ale tato moc je delegována na ty, kdo ho zastupují, na představitele moci zákonodárné, výkonné a soudní. Jsme jediní, kteří jsou schopni hájit zájmy současného stádia kapitalismu, ať se Vám to líbí či ne.

Je to taková fáze, kdy se ustupuje od idejí volného obchodu, kdy padá koncept sociálních států a koncept demokracií opřených o střední vrstvy. My se opíráme o velkokapitál a všechny kroky, jež podnikáme, děláme v jeho prospěch.

Je sice pravda, že současný technický a sociální pokrok by umožnil takové přerozdělování peněz, aby více méně všichni lidé mohli spokojeně žít a rozvíjet svůj potenciál, ale to není v zájmu několika málo největších nadnárodních firem a jejich úsilí o maximalizaci zisku.

Proč myslíte, že se ve světě např. pálí přebytky obilí, jež by mohlo pomoci chudým zemím? Zkrátka proto, aby byl zachován něčí zisk. A nejen zachován, ale i zvýšen.

Abychom tento systém udrželi, osekáváme šmahem všechna vaše sociální práva, jež jste po desetiletí a století pracně vybojovávali a jež si někteří z vás připomenou 1. května. Komu z vás ovšem díky našemu dokonalému vzdělávacímu systému něco říkají 1. květen 1886 a stávka amerických dělníků v Chicagu? Kdo z vás si Střelecký ostrov spojí s rokem 1890 - a právě se svátkem práce?

Bouříte se, že k vám proniklo něco málo o fungování politiky v Praze, a to ať už v souvislosti s prominentním studentem práv z plzeňské university a exstarostou Prahy 5 Jančíkem či ve spojení se zveřejněním odposlechů hovorů na lince Bém-Janoušek.

Není důvod se bouřit. Takovéto kontakty jsou ve stávající fázi kapitalismu běžné po celém světě, zvlášť v zemích, které jsou jeho hybným motorem, hlavně v Číně.

Kdo říká, že korupce kapitalismu škodí, nepochopil jeho podstatu. My jsme ji pochopili a podle toho se chováme. Zapomeňte tedy, že bychom odvolali pány Vondru, Kalouska či Drábka. Oni neporušují pravidla hry -- to jen vy jste tu hru nepochopili.

Proč myslíte, že ochladly vztahy s USA a že vám média nezprostředkovávají podrobnosti o reformách z dílny B. Obamy?

Možná proto, že v USA v posledních letech došlo k zestátnění řady menších bank a vyrašily zde nové družstevní průmyslové podniky s trochu jinou filosofií podnikání, než je běžná.

Zato se v médiích dozvíte, jak se daří kapitalismu v Rusku a v Číně. Čečenský problém téměř neexistuje, stejně jako otázka lidských práv v Tibetu. Zvykejte si.

Můžete nám stokrát vyčítat diletantské kroky v našich reformách, například, že u naděje dožití počítáme s neustálým růstovým trendem bez limitů, i když v realitě nic neroste do nekonečna a vše má svou stagnaci a pokles. Logika našich kroků se však neřídí vašimi zájmy, ale zájmy firem a nadnárodních společností. Ty musí vydělávat čím dál více. O to jde.

Vy se pak máte smířit se situací. My to budeme zkoušet, kam až můžeme jít. Uvidíme-li, že nám to vychází, budeme pokračovat. Vy máte právo protestovat, my zase máme právo vaše protesty bojkotovat. Sáhnete-li k násilí, máme pod sebou ozbrojené složky, jakkoli i jich se naše reformy dotýkají a omezují jejich činnost. Proti vám jsou však připravené zasáhnout, jsou pro ten případ cvičeny.

Ano, jednu šanci máte. Spojili-li byste síly a donutili nás dlouhodobým nenásilným masovým protestem k rezignaci, zřejmě byste uspěli. Vy se ale neumíte sjednotit. Tu budou demonstrovat dopraváci, svůj píseček si pak pronajmou doktoři, a tak dokola. Žerte se a perte se -- a my vám povládneme.

Jiná vláda než naše nepadá v úvahu. Sociální demokracie může v rámci stávajícího systému leda dopad určitých kroků oddálit a dočasně zbrzdit, nemá na to prosadit systémovou změnu. Ani o ni neusiluje. Obecného referenda se bojí stejně jako my, o nových výrobních vztazích a přerozdělování zisků v podnicích se jí také nezdá. Vezměte to tedy na vědomí a volte nás proti svým zájmům jednou za čtyři roky na věčné časy a nechtějte nás chytat za slovo v případě nějakých slibů. Máme své poslání a od vás požadujeme jediné. Držte ústa a krok. Děkujeme, vaše vláda."

Takovýto manuál by byl jasný a čitelný. Nebylo by nutné kolem něho pořádat další tanečky a tvářit se, že Věci veřejné jsou dvojí, něco jako hodný a zlý policista. Nejsou dvojí, pouze hrají dvojí hru. Dotáhly k dokonalosti metodu "chytré Horákyně" -- a současně vládnou i plní roli opoziční. Věří, že časem se na vše zapomene a jedna polovina získá hlasy v dalších volbách a bude tak moci pokračovat v práci poloviny druhé.

Vítězství vlády je vítězstvím Pyrrhovým. Již velmi brzy ji čeká hlasování o tzv. církevních restitucích, kdy vládě hrozí reálná žaloba za postup, kdy má být církvi mj. předán majetek, který jí nikdy nepatřil a na který nárok nemá. Jak by případný neúspěch ovlivnil další působení K. Peake v "nové koaliční vládě"?

Nejde o zdaleka jedinou otázku, kterou by si vláda v předvečer prvomájových oslav měla klást. Možná by jí zamyšlení nad podobnými otázkami a především nad otázkou udržitelnosti trvale porušeného sociálního smíru ve společnosti prospělo více, než příprava mnohostránkového dokumentu, jak vysvětlit lidem něco, co vysvětlit v podstatě nelze.

Vytisknout