POZNÁMKA NA OKRAJ:

O divné morálce zdánlivých moralistů, neboli O životě, smrti a vraždě

24. 4. 2012 / Uwe Ladwig

Existují témata, která nejsou jednoduchá. Patří k nim druhý nejdůležitější základ lidského života, nad nímž se většina lidí raději ani moc nezamýšlí. Smrt k nám ale patří stejně jako narození. Je neodvratitelná a můžeme se pokoušet život si na nějaký čas prodloužit, nebo případně I zkrátit. Na to jsem si vzpomněl, když jsem četl v BL větu Jana Paula, "Nikdo nemá právo vzít druhému jeho život, a to ani tehdy ne, když život člověka směřuje ke svému konci."

Pro mně je tu problémem, že tohle Jan Paul řekl nikoliv v souvislosti s tím, že někdo vezme život někomu, kdo si to nepřeje, ale pomůže druhé osobě zkrátit život, který ta druhá osoba už nechce dál žít. O "vraždě" by ale asi neměla být řeč, ani v případě sebeusmrcení, ani když někdo to udělá na základě přání toho, kdo chce umírat. Když si chce člověk zkrátit život, mělo by mu to být povoleno a měla by existovat i možnost mu při tom pomoci. Potřebovalo by to vznik vhodného poradenského systému, protože pomoc k životu by měla mít přednost před pomocí k usmrcení. Kdo ale přesto nechce žít, tomu by se mělo pomoci umřít, nebo myslíte, že ne?

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 24.4. 2012