Cílem akce je jednak uctění památky zesnulých v důsledku kritické sociální situace, jednak přispění k pokusu o jistou reformulaci vnímání problému bezdomovectví v širším veřejném prostoru. Pro naplnění prvního cíle je třeba zachovat pietní charakter akce, pro naplnění druhého je třeba akci co možná nejvíce medializovat. Bude-li bezdomovectví vnímáno veřejností jen jako "sociální problém" a nikoliv jako humanitární pohroma specifického druhu, bude veřejné mínění pravděpodobně vytvářet politický tlak na taková řešení, která budou odpovídat právě prvnímu pojetí, což by mohlo mít totalizující vliv na celou společnost. Ostrakizaci lidí v tíživé sociální situaci vnímáme v širším politickém kontextu jako jedno ze závažných rizik demokratického vývoje.

Umrznutí není jediným smrtelným rizikem pro člověka bez domova, ovšem pro veřejnost může mít silný symbolický charakter. Proto je akce zaměřena takto.