Francie / Alžírsko:

Vrah na skútru aneb Neznámá tvář Mohammeda Meraha

28. 3. 2012 / Josef Brož

Ano, přesně tak. Žijeme ve světě, kde se dosud důkazy podávaly obrazem. Asi tak jako, když při prvním útoku na Afghanistán 7. října 2001, mohl divák sledovat podivně zelené americké Tomahawky v televizi CNN, kterak letí neznámo kam, s komentářem: "Válka právě začala."

Nyní ale pouze hluk... Žádný obraz.

I v případě likvidace muže jménem Mohammed Merah, který byl podezřelý ze zabití tří vojáků a tří židovských dětí a jejich učitele, o tomto muži nevíme téměř nic. Zpravodajské služby prostřednictvím médii informují o jeho profilu velmi stručně: delikvent, zloděj, nepřizpůsobivý mladík.

Francouzská televize TF1 vysílala několikrát po sobě záběry, kterak se tento mladík věnoval své vášni motocyklisty: a to do té míry, že se nechal dokonce nafilmovat, jak jede na motorce bez řízení, stoje na sedadle. Udělala to několikrát. Co takový záběr znamená?

Informátor rozvědky?

Teprve několik dní poté, co se zdá být celá záležitost u konce, po smrti třiadvacetiletého mladíka, vyplouvají na povrch informace, které dosud nikdo neznal. Zajímá to někoho? Takže předně: Mladík byl sice oficiálně Francouz, ale vlastnil také alžírský pas. Jeho jméno připomíná příběhy mnoha jiných Alžířanů, kteří se ani v druhé generaci nedokázali identifikovat i francouzským profilem. Příliš těžké, příliš nemožné. Kdo za to může?

Objevují se první svědectví. Francouzská policie zatkla matku i bratra, kterého obvinila ze spolupráce. Jestli se z toho Abdelkar Merah vylíže, bůh suď, patrně sotva. I kdyby měl dobré advokáty: vlastnictví zbraní, jimiž jeho mladší bratr disponoval, z něho dělá komplice, ne-li přímo aktivního spolupracovníka. Nevlastnil sice ani pověstný Kalašnikov, ani Semtex, ale... Jeho matka údajně ve chvíli, kdy se dozvěděla o vraždění dětí "vrahem na skútru" a viděla v pokoji syna, který při příchodu sundal helmu, zavřela na dva západy své dveře. To jeho otec Mohammed Benalel Merah neudělal: obvinil Francii z úkladné vraždy a v těchto dnech organizuje Mohammedům pohřeb.

Pochybnosti se objevují zejména o vztahu kontrarozvědky a zabitého muslima. DCRI (Diréction central du renseignement intérieur) sice popřela, že by pro ně byl Mohammed Merah informátor, konkurenční rozvědka DST (Direction de la Surveillance du Territoir) ovšem ústy svého bývalého šéfa vyjádření relativizuje.  Podle Yvese Bonneta musel mít Merah vztahy s rozvědkou. Proč se ale rozhodl ke svým činům, zůstává záhadou...

V listopadu 2011 ho jeden z agentů, který byl také přítomen zásahu jednotky v Toulouse minulý pátek, kontaktoval. Bylo to bezprostředně po návratu Mohammeda Meraha z Afghánistánu a Pákistánu. V jednom z rozhovorů mělo také zaznít: "Chtěl bych ti připomenout, že mám kontakty, které jsem ti chtěl předat, ale ty ti teď spálím." V řeči srozumitelné: Mohammed Merah se rozhodl ukončit spolupráci a ukončit také svůj život "mučednickou smrtí".

Jeho profil se tím ale poněkud problematizuje: problematizuje se zejména pojetí, že by šlo o "izolovaného zabijáka" nebo "naivního mladíka", který nevěděl, že svět se řídí způsobem, v němž některé vztahy jsou důležité, stejně jako činy. Mohammed Merah se rozhodl pro činy.

Na jaké válečné stezce se sám ocitl zůstane ještě nějaký čas otevřené. Jeho tvář přinesla francouzská média. Jde o tvář sťastného mladíka. Je to ta pravdivá tvář? Jaká ale byla ta neznámá, skrytá tvář bojovníka na frontě svaté války?

Vytisknout