Morální klima v naší společnosti je v naprostém pořádku

28. 3. 2012 / Jan Kadubec

Všichni dobře víme, že v minulých dobách nepracování byla výsada nemnohých, a to pouze z vrchních pater společnosti; a vida, jaký obrovský pokrok jsme učinili, vždyť jenom u nás, v takové malinkaté zemičce, nepracuje málem milión mladých, zdravých, silných, inteligentních obyvatel. Kdo by na to před sto lety vůbec pomyslel? Kdo by to očekával? Snad nějaký pomatenec, vždyť to by byla tehdy fantasmagorie - dnes je to skutečností. No a s morálkou je to podobné jako s prací, respektive s nepracováním.

Co vlastně to je morálka? Je to takový souhrn pravidel a norem vzájemného chování a lidského soužití. Tak třeba křesťanská morálka se starala o spásu duše a o posmrtný život -- svět je slzavé údolí, nestěžujte si, po smrti přijde odměna. No útěšné to bylo a ještě i pro mnoho současných lidí to utěšující je nadále. Je tedy navýsost jasné, že tato morálka se v praxi velice osvědčila.

Když se později dostala k moci buržoasie (podnikatelé, průmyslníci, finančníci...), zavedla jako nejvyšší morální normu svobodu, to jest svobodu vlastnit (soukromý majetek je posvátný), svobodu vlastnit i výrobní prostředky, ba i svobodu vlastnit nerostné bohatství, zemědělskou půdu, lesy, vodní zdroje apod. té či oné země. Samozřejmě získali onen majetek svou nezdolnou pílí, nadobyčejnými schopnostmi a vysokou inteligencí. Naprosto stejnou svobodu a možnosti získat bohatství měl a má přece každý obyvatel, musí ovšem mít ony výše uvedené schopnosti, pokud je nemá, nemůže nic získat, to je přece logické. A proto je nepochopitelné, jak někdo vůbec může závidět bohatým lidem jejich úspěch a zasloužené bohatství.

Poslední dobou se neustále přetřásá, zda je krádež a zlodějina (korupce, odklonění, tunelování, privatizování, restituování, reformování a podobné výrazivo) morálním či nemorálním činem. Běžně se říká, že ti nahoře kradou, ale tak tomu přece bývalo vždycky, je a bude tomu tak i nadále. Takže je to morálně naprosto v pořádku. Nechápu rozhořčené protestující hlasy. Někteří dokonce ještě i dnes propagují názor, že prý krást se nemá, ale jakým jiným způsobem lze přijít k bohatství? Přitom všichni víme, že prací nelze zbohatnout, zbohatnout lze jedině kradením, loupením, případně vražděním. Všichni to víme, i ti co pracují to ví, i ti co umí zbohatnout to ví. Co dělala po celou dobu historie církev, šlechta, buržoasie a inteligence (ta tzv. hanebná inteligence)? No bezostyšně kradla a loupila, navíc oblbovala, že to má nařízeno a dovoleno přímo pánembohem. V dřívějších dobách panská zvůle a krutost nikoho nevzrušovala (až na pár ojedinělých výjimek), bylo to tehdy jakoby normální, jsou to přece páni, a je jim to dovoleno, to Bůh jim dovolil, tak to alespoň zdůvodňovala hanebná inteligence. Balzac prý pronesl, že za každým větším majetkem se skrývá zločin, ale to není žádná novinka, to je známé od pradávna, i v antice se to vědělo, ba už i v Sumeru.

Můžeme tedy klidně konstatovat, že oficiálně inteligenty hlásaná morálka se týkala (a týká podnes) jenom plebsu, tedy devadesáti procent poddaných, ti měli zakázáno (dokonce zákonem!) krást, loupit, vraždit, chovat se promiskuitně, neboť by to bylo prý nemorální, ale co hlavně - jejich povinností bylo pracovat a odevzdávat dávky a daně, pokud někdo daně neplatil, choval se nemorálně a samozřejmě byl trestán za porušování morálního řádu.

Nad běžné poměry si po celou dobu existence civilizace mohla žít (po zásluze) vždycky pouze pouhá menšina, tedy ta nejmorálnější, nejčestnější a nejspravedlivější část společnosti, prostě aristokracie, a jak vše překrásně fungovalo, příliš přemnožení a nepotřební pochcípali vždycky hladem, takže se společnost stále udržovala v nejoptimálnějším stavu.

Dnes už přece není možné, aby kradla a loupila pouze nejvrchnější část společnosti, dnes se tak chovají i běžní občané. Já v tom vidím neobyčejný pokrok, po staletí nám podávané vzory jednání a chování se konečně rozšířily i mezi široké vrstvy. Morálka vyšších vrstev prokapala i k nám dole. Móresy praktikované vyšší a nejvyšší vrstvou společnosti konečně (už bylo taky načase) prosákly i do vrstev nižších a nejnižších, což je zajisté velikánský pokrok k humanitě a lidskosti, nesmírný přínos k rovnosti a lidským právům a samozřejmě je to vysoce morální.

To akorát někteří Inteligenti ještě pořád píší, že: Morální principy, kterými se řídili příslušníci vyšších a nejvyšších vrstev společnosti, tedy těch nejinteligentnějších, nejschopnějších, vznešených, talentovaných, zdatných, krásných atp. se v rámci rovnosti lidí rozšířily (prokapaly) i mezi (s)prostý lid a lůzu, nevzdělanou a neschopnou, což je ovšem úpadek a degradace oněch vysokých a vznešených ctností.  

S takovým náhledem samozřejmě nemohu souhlasit, tomu musím vehementně odporovat, neboť ono prokapávání vysoké morálky mezi plebs považuji za vysoce kladnou záležitost.

Také častokrát slýchávám rozhořčené věty, že soudní moc slouží pouze bohatým, že posluhuje prachatým. Probůh a komu jinému by měla sloužit a posluhovat, snad ne lůze? Že soudy soudí a vždycky soudily ve prospěch majetných je přece normální, tak tomu bývalo vždycky. Uvádět nějaké doklady ani není potřebné, je jich totiž obrovská spousta, stačí si číst v historických pojednáních.

Naše demokracie je založena na třech pilířích, na moci zákonodárné, na moci výkonné a na moci soudní. První dva pilíře vykonávají svou moc bezchybně, zákonodárná moc pracuje perfektně, ty desetitisíce zákonů co vyplodila je úžasný výkon, výkonná moc taky pracuje dobře, s činností armády a policie panuje všeobecná spokojenost a s vězeňstvím také, vždyť máme přeplněné žaláře, akorát ta soudní moc jaksi pokulhává, jedná jakoby byla v době feudalismu a ne v současné demokracii. Zdá se mi, že naše soudnictví je zaostalé, primitivní, zpátečnické, nemoderní a nesoučasné. Připadá mi, že soudní moc jedná naprosto nelogicky a neracionálně, neboť zavírá do vězení lidi, kteří ukradnou např. deset tisíc, ale vůbec si nepovšimne zlodějů miliard. To, že si jich nevšímá, je sice v pořádku a v souladu s vyšší morálkou, ale něco tu nesedí. Proč je nutné odsuzovat ty packaly do vězení a na veřejně prospěšné práce (zametat chodníky a uklízet psí výkaly apod.), nebylo by mnohem vhodnější, aby tihle břídilové byli řádně převychováni a obeznámeni s platnými zákony o podnikání a o beztrestném odklánění, o existenci daňových rájů, o tom, jak lze gangsterské metody úspěšně legalizovat apod. Soudy by tedy měly odsuzovat takové diletanty k povinné účasti na školení ekonomicky orientovaných think tanků (myšlenková nádrž, myslivna, mozkovna, továrna myšlení), aby se naučili správnému morálnímu jednání, to jest odpovědnosti za své volby -- a aby také pochopili alespoň částečně fungování volné ruky trhu.

Aby soudnictví odpovídalo měřítkům současnosti, musí přece zloděje a lupiče povzbuzovat, odměňovat je a radit jim, ať se více snaží, ať dosáhnou v kradení a loupení vyšší úrovně, ať nezůstávají v tom primitivním stádiu. A přece takových poradenských thinktanků, tedy poradenských služeb na zdokonalování lupičství, je plno, snad v každém větším městečku. A kdyby náhodou někde chyběl, tak se zřídí. Třeba takový thinktank manželů L (angrových) z Holomóca by mohl finančně podpořit i stát, vyznají se, umí, proč by to nenaučili i jiné, copak musí radit pouze ministerskému předsedovi?

Televize se sice snaží a ukazuje jakými morálními giganty oba naši popřevratoví presidenti jsou, že nám mají býti vzorem, třeba krást veřejně před kamerami pero, dávat gól ve fotbalu rukou tak, aby to nikdo neviděl, restituovat a privatizovat nezměrné bohatství, ta jejich nezřízená ba až patologická touha po majetku, která byla a je jejich vlastností, jejich přirozeností a bytostně k jejich osobnosti patří, má být pro nás vzorovým chováním. Ale to není dostatečné, na naše obyvatelstvo to moc nezabírá, spíše si z toho dělají šoufky. Dle mne by se tyto vlastnosti měly vštěpovat už malým dětem ve školách, ministerstvo školství by mělo vydat vyhlášku či nařízení, ba dát to přímo do osnov - od první třídy (ba už i v mateřských školkách) by se mělo učit: na nikoho neber ohled, to je znakem slabošství a ubohosti rozumu, nebuď slabý, neschopný, co je to deset tisíc, když deset miliónů přece nejsou dnes žádné peníze (Kristýnka), toť pouhá prkotina, snaž se více, metody jsou tyto a tyto. To by bylo správné ponaučení do života, a tak by se podařilo drobnou kriminalitu naprosto vymýtit a věznice by zely prázdnotou, kradlo by se pouze ve velkém a beztrestně, to by bylo fajnové, no ne?

A nemohl by se stát takový docela odstrašující případ, kterého jsem byl nedávno svědkem. To jsem kupoval chleba a přede mnou stála starší paní, dokonale oblečená a učesaná, tipoval bych ji na bývalou učitelku, přímo to z ní vyzařovalo. Říká: Já bych chtěla starý chleba, to pro sousedku, ne pro mne, a sousedka ještě říkala, že nemá být starší tří dnů. Ta paní nikdy nikoho neokradla, nepodvedla, celý život poctivě pracovala a na stáří nemá ani na chleba. Učila číst, psát a počítat, dle některých ale učila komunistické bludy a proto je správné, že jí důchod nestačí ani na živobytí, neboť přetěžovala a zatemňovala mozek dětí biflováním naprostých zbytečností, jako například násobilkou a vyjmenovanými slovy a dokonce nutila děti i číst s porozuměním, takové šílenosti se tehdy děly. K té paní (dříve určitě soudružce učitelce) ta vyšší morálka vůbec neprokapala, ani trošku ji neovlivnila. Kdyby ovšem navštěvovala některý ze současných thinktanků, mohla by mívat k snídani kaviár v čínském porcelánu, stejně jak naše známá proslulá politička.

Dalším důkazem o prosakování vyšší morálky mezi plebs je vysoká spotřeba alkoholu a narkotik a vysoká koncentrace kasin a heren (v těchto záležitostech patříme mezi světové jedničky). V oboru alkoholismu sice trošku zůstáváme pozadu za našimi vzory, ale máme nakročeno k lepšímu skóre, začínají se opíjet už i desetileté děti, takže je předpoklad, že se přece jen vyrovnáme šlechtě a královským dvorům, kde snad každý druhý král či císař byl notorický alkoholik, kolik jenom jich odešlo na onen svět v alkoholickém deliriu - nespočetné množství. Dobře si vedeme a nejsme na tom špatně ani s narkotiky, dokonce nepokulháváme ani v pornografii a pedofilii. Rovněž údaje o prostituci jsou slibné, i když zde by se mohla situace ještě vylepšit. Ono spousta lidí má problémy se sexem, proto jsou také v provozu veřejné domy zvané bordely. No jo, ale každý nemá prachy, nemohla by proto křesťanská církev nějak pomoci nasytit sexuálně hladové a lačnící? Třeba by mohla zřídit Domy lásky Maří Magdaleny, bylo by to v rámci charity, tedy zadarmo, jsem zvědavý, jak církev na tento můj návrh zareaguje. V nedávné minulosti anglikánská církev běžně provozovala v městských slumech ona zařízení, a i anglikáni jsou přece také křesťané, takže by nebyl problém se jich zeptat na fungování provozu těchto zařízení. Ovšem proč se jich ptát, vždyť se nemusí chodit učit a prosit o rady anglikánskou církev, mají určitě dostatek vlastních zkušeností.

A vraždy? Jenom trošinku nahlédněme na dvory šlechty a královských rodů ba i na papežský stolec, tam se mezi sebou vraždili mnohem častěji než plebs. Vzpomeňme třeba Přemyslovce, což byl velice rozvětvený královský rod, a ti se mezi sebou navzájem tak mocně vyvražďovali, že už scházelo málo a vyvraždili by se úplně. Jsem naprosto přesvědčen, že v poměru třeba na tisíc vršků vzhledem k poměru na tisícovku plebsu, tož ten plebs značně zaostává a je pozadu, zde to prosakování vyšší morálky probíhá pomalu. Proto by vraždy měly dostávat v televizi více prostoru, ať se obyvatelstvo řádně poučí a ono zaostávání, onen hendikep, napraví a dožene a vyrovná se oněm vznešeným. Tak třeba ministerstvo pro válečné záležitosti by mohlo televizi zadat asi takovouhle reklamu, která by se mohla vysílat pořád dokola: Máš neodolatelnou chuť vraždit? Chceš zažít neskutečně silné zážitky? Přijď k nám, slušný plat, absolutní beztrestnost, ba naopak pochvaly a vyznamenání. Za vraždění dětí a žen jsou mimořádné odměny. Dokonce i sadističtí vrahové jsou vítáni a jsou pro armádu velikým přínosem a po přihlášení okamžitě dostanou důstojnické funkce. Sadisté se mohou prakticky účastnit humanitárního mučení pod dohledem specialisty MUDr. Jocha, přece lékař přesně ví, kde jsou nejvíce bolestivá místa na těle, kam a na co se mají mučitelé soustředit, terorista se pak rychleji přizná (třeba i k tomu že zavraždil Krista).  

Když se každým rokem sestavuje žebříček miliardářů, měl by se také sestavit žebříček největších masových vrahů za minulé století, tedy presidentů či ministerských předsedů od konce 2. svět. války, dle počtu zavražděných. Byli bychom určitě překvapeni těmi jmény a šokováni tím, kolik se jim podařilo povraždit lidí, kolik nechali humanitárním bombardováním či humanitárními misemi zničit lidských životů. Kdo by asi tak získal první čestné místo a kdo druhé, třetí...? A na kterém místě by se umístil Stalin, Mao, Pol Pot? Ti by byli určitě až na konci žebříčku, na chvostu, žabaři jedni.

Jsem naprosto přesvědčený, že tahle široce mezi občany rozšířená vyšší morálka smete tuhle bílou civilizaci snadněji než nějaký Atilla či Čingischán.