Lidovcům vyhráli volby socialisté

21. 11. 2011 / Lubomír Molnár

To co se dlouhou dobu předpokládalo, se stalo skutečností. Po dvojím vítězství Španělské socialistické dělnické strany (PSOE) v letech 2004 a 2008 se po sedmi a půl letech vlády premiéra José Luise Zapatera ujme vedení země Lidová strana (PP). Mariano Rajoy se dočkal dne, kdy vstoupí hlavními dveřmi do paláce Moncloa. Palcovými titulky je zdůrazňováno rozhodné vítězství konzervativních lidovců. Ano, je skutečně úžasné mít v dolní sněmovně kortesů ještě o deset hlasů více než je nadpoloviční většina. Se 186 křesly pro lidovce odpadá zdržování se s koaličními rozhovory.

Pravda se pozná ve srovnání. Tak tedy pár údajů o tom jak španělští voliči hlasovali. Účast ve volbách byla poměrně vysoká. K urnám se dostavilo 24,6 mln. občanů, tedy 71,69% registrovaných voličů.

Pro Lidovou stranu hlasovalo 10,83 mln. občanů. Ve srovnání s předchozími volbami to bylo jen o 640 tisíc více. Přesto v roce 2008 zůstala Lidová strana v opozici se 153 parlamentními křesly. Nyní tedy s nevelkým nárůstem voličské přízně mají lidovci 186 křesel a těší se pohodlné nadpoloviční většině ve 350ti členném parlamentě.

Pro další porovnání. V roce 2008 vyhrála PSOE s 11,065 mln. hlasů a získala 169 křesel. Měla tedy o 200 tisíc hlasů více než dnes PP a o 17 křesel méně než dnes PP. S větším počtem hlasů socialisté nedosáhli ani na polovinu parlamentních křesel. To, že "není důležité, jak voliči hlasují, ale kdo a jak hlasy počítá", je známým bonmotem charakterizujícím buržoazní demokracii. Štěstěna volebního zákona však mohla stejně tak potkat socialisty či kohokoliv jiného.

V minulých volbách se vyhrotila situace tak, že šance v souboji PSOE vs. PP byly vyrovnané. Voliči nalevo od středu proto volili PSOE a ponechali stranou své skutečné favority. Letos jednak objektivní hospodářská situace a subjektivní průzkumy veřejného mínění dlouhodobě ukazovaly, že pro třetí vítězství v řadě jsou socialisté bez šance. Pro PSOE v roce 2008 hlasovalo přes 11 mln. voličů a nyní necelých 7 mln. !!! Propad přízně o více jak 4 miliony hlasů !!!

Tyto miliony hlasů získaly převážně další strany na levici a nacionalistická uskupení v Katalánsku a v Baskicku.

Přes jeden milion hlasů získala dvě celošpanělská levicová uskupení . Sjednocená levice (IU) navýšila své zastoupení v kortesech ze dvou na 11 křesel a Svaz pro pokrok a demokracii (UPyD) obsadil 5 křesel ve srovnání s jedním po minulých volbách. Více jak milion voličů získali i katalánští nacionalisté (CiU) a navýšili své zastoupení v parlamentě z 10 na 16 poslanců.

Radost v Baskicku a zatím jen utajovaný šok v madridském sekretariátě PP způsobil volební výsledek nového uskupení "abertzale"(nacionalistické levice) pod názvem Amaiur. Sotva se uskupení před volbami zformovalo, získalo 7 křesel v Madridu. V Madridu!

Amaiur má o dvě křesla více než tradiční představitel baskického nacionalismu strana PNV ! Ještě před včerejší půlnocí představitel Amaiuru vyzval PNV ke spolupráci v otázce "sebeurčení".

Je-li vítězství PP rozhodné a jednoznačné pro nazírání zvenčí, pak pohled zevnitř tak jednoznačný není. Mohou za to dvě bašty nacionalismu Katalánsko a Baskicko (částečně s Navarou). V Katalánsku se PP umístila na třetím místě a v Baskicku dokonce na čtvrtém.

Rozdrobení na levici, přeliv přízně nacionalistickým stranám a zvýšení počtu politických subjektů zastoupených v dolní sněmovně kortesů, umožnilo tak výhodný přepočet hlasů v prospěch vítězné Lidové strany.

Upřímně řečeno, kdo by měl Marianu Rajoyovi premiérské křeslo v této době závidět! Zázračné triky na řešení krize a nezaměstnanosti nemá. Může jen modifikovaně pokračovat v tom, co před lety začal Zapatero, když se musel vzdát socialistických receptů.

Dojde-li v nadcházejících měsících a letech v Evropě k otřesům měnícím status quo, pak lze důvodně předpokládat, že i posílení nacionalisté v Barceloně a ve Vitorii odehrají svůj part.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 21.11. 2011