Tak jsem zase u internetu aneb Znormalizovaná česká televize je větší bavič, než by si pomyslela

21. 11. 2011 / Karel Hoff

Po nádherném pobytu na chatě, jehož vyvrcholením bylo hojné vinobraní, kormoutějící se počasí a kontroly u lékařů velely, že nutno jeti zase do paneláku, zaplaťpánbů za tu "králikárnu".

A tak jsem si zase naklikl na internetu, jediné co na chatě nemáme, blisty, outsidermedia, parlamentní listy, pana nakladatele a nějaká ta jiná periodika s vysíláním čt za zády.

Skutečnost, že víkend jest největší slabinou všech televizních stanic, vylepšila veřejněprávní televize přímými přenosy z plenárních zasedání ústředních výborů ODS a TOP 09, pardon, on to byl kongres a sněm.

A tož jsem se dověděl jakou mám kliku, v obou významech toho slova, že v době, kdy si kapitalismus sám sfoukává svíčku svého bytí, štěstěna v podobě současné vlády, jež je i klikou nového motoru pohybu vpřed, je to nejlepší, co mě a potažmo nás všechny, co si v obchodech, u doktorů a v energiích uléváme miliony, mohlo potkati.

Poveselilo mě, že obě strany hodlají zavésti pro své kádry PŠM (kdys na vojně politické školení mužstva, celkem oblíbené, poněvadž když se to umělo, dalo se při něm spát bez jinak náročného zašívání), a IPVU (kdys neoblíbené ideově politické vzdělávání učitelů, poněvadž lektoři nevěděli, kdy udělat přestávku, a netušili, kdy vzdělávaným odjíždějí autobusy a vlaky).

Naplněn radostí jak Smolík McFiggin Stephena Leacocka o Vánocích , čekal jsem na Top 09. Šťastně trápen houserem předseda této strany při užívání češtiny asi díky onomu houserovi překvapivě neusnul, ale ač jsem silně imobilní, hrnul jsem se mezi futra, když tento muž oznámil, že tedy tu kandidaturu na prezidenta bere.

Mezi futry jest prý jakážtakáž šance přežít zemětřesení. Očekával jsem, že syn panského kočího poté, co se tam jinde doví, že chlapík, který si se vší vážností nechává říkat kníže, hodlá usednout do čela Československa jako prezident, v hrobě se obrátí a pohne českou kotlinou.

Neučinil tak ani v den, kdy česká politická elita oslavovala vznik Československa, které rozbila. Moravští Slováci jsou tolerantní telata za všech okolností, krajan, pan prezident, promine.

V rámci vyváženosti a objektivity nás čt pozvala i na programovou konferenci, schůzi, či co to ČSSD.

Cože mě na tom zaujalo? U jednoho tzv. panelu, nejen učitelé vědí, vo co go, se objevil jediný současný český filosof hodný toho slova Václav Bělohradský. Vzpomínám si na jeho statě v Salonu Práva. Tehdy kopal za pravici, ale tak podivuhodně, že bylo zřejmé, jak to nemyslí tak doslova. A hle, najednou jej vidím u socanů. Pravda, neznamená to, že on sám jest socanem.

Nicméně na displeji mně vyskočil Egon Bondy (Zbyněk Fišer) na sjezdu či schůzi komunistů, a to po převratu. Marná sláva, opravdoví intelektuálové byli, jsou a budou levicoví. Všichni ostatní jsou haningové (tj. hanebná inteligence) -- a že jich je!

Podzim kvačí -- už je za námi oslava VLSR (velké listopadové sametové revoluce) i perlivé projevy prezidenta a výroky premiéra: "Náš úkol byl ne zajistit každému štěstí a bohatství, náš úkol byl změnit politický, ekonomický, sociální systém z komunismu v něco docela jiného a to se stoprocentně podařilo. Kdyby byli všichni se vším spokojeni, tak svět končí, protože by nebyla sebemenší motivace něco dělat." Tak už je to venku! Klaus to konečně rozsekl! Uvedl v BL Jiří Jírovec.

To premiér řeči o nespokojenosti, i svatokrádežné pindy, že dříve bylo lépe, žoviálně odpálkoval jakýmsi nostalgickým vzpomínáním na časy, kdy jsme byli bujaří, neboť o 20 či 25 let mladší, a tudíž jsme lépe snášeli tu "příšernou dobu" bez nezaměstnaných, bez tunelářů, bez poplatků ve zdravotnických zařízeních, bez školného atd. Kdo by chtěl takovou hrůzu zpátky, ať si naspoří a dá se vyšetřit!

Další humorku čt nepochopili jistě všichni: Poté co Slavoj Žižek pronesl svůj projev na Václavském náměstí, komentátoři ve studiu čt označili jej bezmála za stalinistu. Pravda, Blesk byl úspěšnější, ten slovinského filosofa bohorovně zaměnil s T. Vandasem, šéfem strany DSSS. Ať žije profesionalita!

Pak už inverzi oživila toliko ČSSD, která jasně naznačuje, že v případě vítězství ve volbách nehodlá porušit bohuminské rozhodnutí o nespolupráci s KSČM na vládní úrovni.

Za blábolením o ideologické nepatřičnosti jest viditelně ukryta obava, že po miliardových krádežích špičkových socanů, jež vyplouvají z kalu nedávné minulosti, mohli by "zviditelnění" komunisté státi se na levici číslem jedna.

Dále už je jen čekání na vystoupení prlenců (chcete-li bláznů mužíků) v nedělním pořadu V. Moravce v pravé poledne. Palečky, Nasreddiny či Enšpígly ovšem nečekejte, takovým panstvem lid této republiky není a nebude.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 21.11. 2011