Předlistopadová éra totality pohledem bez omílaných klišé, výjimečně objektivně

21. 11. 2011 / Jiří Baťa

Od samého počátku devadesátých let nám, občanům, mainstreamová media, za vydatné pomoci řady významných politiků, podávala obraz komunistické éry do listopadu 1989 v barvách, které byly k obrazu svému vypreparovány ze škály různobarevnosti možného objektivismu. Tím není myšlen fakt, že období vlády komunistů hýřilo pestrými barvami bohatosti života ale fakt, že potřebné vybarvení té doby bylo omezeno na tři barvy : rudá, černá, šedá. Že tomu tak nebylo, resp. že ta barevnost byla bohatší pro mnoho občanů a lidí v republice, dokládá ředitel Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy PhDr. Michal Pullmann v rozhovoru pro Kroměřížský deník.

Vůbec nejde o to, překrucovat skutečnosti, změlňovat drsnost některých akcentů té doby, ale jde o vyjádření jistých skutečností, které byly záměrně, s cílem upřednostnit potřebné ideologicko-partikulární zájmy, zatlačovány do pozadí. Účel světí prostředky, dalo by se říci. Čím méně objektivity, tím lépe a to zvláště, když se polistopadový politický, ekonomický a společenský vývoj v zemi ubíral a i nadále ubírá, kulantně řečeno, nežádoucím směrem.

Dr. Pullmann objektivně, bez potřebných klišé a obezliček pojmenovává realitu života občanů v období komunismu. V barevně bohatší škále, než tak činí podobní vědátoři z Ústavu pro studium totalitních režimů a jiní experti na tu dobu (Žáček, Štětina a další). Pozoruhodná je zmínka o americkém historikovi Jamesi Krapflovi, který připomíná průzkum z prosince 1989, podle něhož si 52 procent lidí přálo doplnit socialismus tržními prvky, 41 procent chtělo pokračovat v socialismu a pouhá 3 procenta si přála čistý kapitalismus.

V reakci na tuto realitu je stejně pozoruhodný názor v odpovědi Dr. Pullmana když konstatuje, že lidé byli na počátku nadšení, ale ne pro kapitalismus. Změny nebyly vnímány jako od socialismu ke kapitalismu, ale od socialismu k jinému uspořádání, které bude zajišťovat blahobyt a zároveň umožní svobodu slova a třeba i volnost při cestování.

Málokdo ale věděl, jak by to mělo vypadat. V tom výzkumu se jen mizivé procento lidí vyjádřilo pro privatizaci velkých podniků. Přesvědčení o výhodách kolektivního vlastnictví a vysokého přerozdělování tehdy bylo drtivě převažující. James Krapfl ukazuje i to, že základními ideály revoluce byly férovost, slušnost a socialismus. Jaká je realita, není třeba komentovat.

Tolik něco málo postřehů z článku, který považuji za velmi solidní a objektivní vidění při posuzování předlistopadové doby. Dr. Pullmann svůj rozhovor uzavírá slovy: "Je nutné otevírat tyto debaty, zpochybňovat jednoduché obrazy naší minulosti, které jsou založeny na předpokladu, že tu existoval nějaký jednolitý totalitní režim a lidé byli mocichtiví, fanatičtí, hloupí nebo zbabělí. Musíme se vzdát těchto klišé a připustit, že lidé žili podstatně bohatší životy. Pokud se to nestane, za čas může být tlak na tu dnešní oficiální ideologii zase tak velký, že lidé ji odmítnou jako lživou. Je tedy v našem zájmu problematizovat obraz naší nedávné minulosti a připustit, že byla mnohem barevnější". Celý rozhovor ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 21.11. 2011