Změna je nutná, ale jaká?

19. 11. 2011 / Vít Klíma

Důkaz, že občanská společnost "změnu" skutečně úspěšně uskutečnit může, poskytla revoluce na Islandu ZDE ). Islanďané po finančním kolapsu znárodnili velké banky a rozhodli, že nezaplatí dluhy, které za ně vytvořili bankéři a politici, protože je to problém špatné politiky a ne občanů. V nové Ústavě, kterou vytvářeli občané sami prostřednictvím sociálních sítí, bylo zakotveno, že občan je hlavním politickým protagonistou, nikoliv politik.

"Mnoho finančních analytiků, věštilo Islanďanům kolaps a katastrofu. Dnes - s časovým odstupem - máme možnost posoudit výsledky, jichž revoluce dosáhla. Statistiky The Economist ukazují, že nezaměstnanost je na Islandu 6,6 procenta, zatímco průměr v EU činí 10,2 procenta (v zachraňovaném Řecku je 16,5 procenta, ve Španělsku 22,6 procenta). Růst HDP je na Islandu odhadován v letošním roce na 2,5 procenta, zatímco průměr EU na 1,6 procenta (v Řecku -7,3 a ve Španělsku +0,7 procenta). Inflace je na Islandu v letošním roce odhadována na 4,5 procenta, zatímco průměr EU 2,6 procenta, v Řecku 2,9 a ve Španělsku 3,0 procenta. Kromě mírně vyšší inflace se zdá, že podle tvrdých dat je vývoj na Islandu o dost lepší než v celé Evropě" (zdroj ZDE upraveno V.K.). Zotavování islandské ekonomiky potvrzuje i zpráva Konfederace islandských podnikatelů ZDE .

Důležité je způsob, jakým Island oživení dosáhl. Filozofie Islandské vlády, kontrolované lidem, byla jednoduchá: "nechránit banky, ale chránit své občany". Islanďané nechali nést náklady krize finančního sektoru jejich akcionářům bank a nijak jim nepomohli. Tímto způsobem "ušetřené peníze věnovala Islandská vláda na sociální pomoc svým obyvatelům. "Hlavním úkolem vládního sektoru je nést, v maximální možné výši, náklady na finanční krizi" je může být vzkazem občanským iniciativ české vládě.

Americký ekonom Paul Krugman v New York Times o této strategii napsal: "Zatímco všechny ostatní západní země chrání zájmy bankéřů a nutí své občany platit za jejich záchranu, Island je nechal zkrachovat a naopak rozšířil svým občanům sociální pomoc. Zatímco všechny ostatní země se snaží uklidnit zahraniční investory, Island zavedl dočasnou kontrolu pohybu kapitálu (aby "neutekl" do zahraničí, jako je tomu teď v Řecku či Itálii, pozn. V.K.) a Island tak získal větší finanční manévrovací prostor".

Neslušelo by demonstraci ProAltu spíše motto:

"Nechraňme banky -- chraňme své občany!"

Island byl modelem o b č a n s k é revoluce. Islanďané dokázali, že změna je nejen m o ž n á, ale může být ú s p ě š n á! Vyšla -- li změna Islanďanům, tak proč by nemohla být úspěšná i u nás? Návod, který nám Islanďané dali je velice jednoduchý: "vyhlašte státní bankrot, neplaťte za bankéře a politiky jejich dluhy, sami si napište Ústavu s novými pravidly, jimiž se bude společnost řídit ...a začněte znovu". Jak jednoduché, milý Watsone...

Vytisknout