Václav Klaus opět zabodoval, tentokrát u protinožců

28. 7. 2011 / Jiří Baťa

... toto jeho (zatím) poslední, mohu-li to tak nazvat "extempore" s odmítnutím projít bezpečnostním rámem vidím ve dvou rovinách. Především víme, jaký V. Klaus je. Jmenovat všechny jeho osobní nectnosti a nedostatečnosti není potřebné, takže jeho odmítnutí zapadá do rámce jeho osobního charisma. Co mne však zaráží je skutečnost, že jsem se v médiích dočetl (v jeho popiskách z cesty do Austrálie) i jeho blahosklonné upozornění občanům ČR, že návštěva Austrálie je cesta soukromá, je uskutečněna na pozvání australské strany, a tudíž, že žádné náklady s cestou spojené nejdou na vrub českých daňových poplatníků. Tedy shrnuto, jde o cestu soukromou.

Pravda, i v takovém případě zůstává prezidentem ČR, stejně jako instalatér by zůstal instalatérem, ale domnívám se, že na základě této skutečnosti přece jenom jeho postavení není totéž, jako by návštěva byla oficiální, tedy jako hlavy státu. A také, že nejspíše i Australané vědí, proč to dělají. Ale to je otázka názoru a pohledu na věc, odkud kam je to únosné či neúnosné.

Druhá věc je podstatnější. Odmítnout projít bezpečnostním rámem se jeví jako věc ponižující jak pro V. Klause samotného, tak potažmo, dejme tomu i vůči státu, kterého je hlavou. Osobně bych v tom neviděl nic tak ponižujícího, naopak mne poněkud fascinuje zásadovost oněch místních bezpečnostních pracovníků, když trvají na své zásadovosti, že "když všichni, tak všichni".

Pravda nevím, zda by tomu tak bylo i v případě, že by se na stejném místě se stejným požadavkem ocitnul sám nejvyšší politik Austrálie, ale zásada rovnosti se mi líbí. To jen na rozdíl od proklamované "rovnosti občanů v ČR" (bez komentáře!) . Nicméně zůstaňme u toho, že krok V. Klause byl správný, zatímco požadavek a neústupnost bezpečnostních orgánů byla neopodstatněná, neřku-li ponižující (coby vůči hlavě cizího státu). Tedy, že to byl požadavek protokolárně neadekvátní a nepatřičný.

Jak si ale vysvětlit např. návštěvu téhož (či kteréhokoliv) prezidenta dejme tomu na nějakém rizikovém pracovišti (jaderná elektrárna, operační sál nemocnice, stavba či jiné podobné prostředí) v cizině či doma, kde jsou rovněž uplatňovány a striktně vyžadovány jisté bezpečnostní (případně hygienické) opatření, byť jen v podobě ochranného oblečení (zpravidla pláště), ochranné přikrývky hlavy (zpravidla bezpečnostní přílba), případně obličejových roušek, brýlí apod.

Zatím jsem neviděl, ba ani neslyšel, že by pan prezident (kterýkoliv) odmítnul nadít se do pracovního pláště, nasadit bezpečnostní přílbu či ochrannou roušku.

Pak se ptám, zda není rovněž ponižující a neadekvátní chtít po prezidentovi něco tak mimořádného, jako dodržení striktních bezpečnostních či jiných předpisů, rovněž platících pro všechny bez výjimky?

V takovém případě netrpí jeho postavení, čest případně jeho ego? Vím, že mi bude řada lidí oponovat, že pletu hrušky s jablky, ale všechny postoje, odmítající postup australských úřadů jsou prezentovány jako neúcta a ponižující postoj k hlavě našeho státu, resp. za správný postup V. Klause, když tento požadavek odmítnul a demonstrativně odešel nejen z budovy australského parlamentu, ale i připraveného rozhovoru pro TV ABC 1.

Jak je vidět, ne všichni mají stejnou optiku pro hodnocení takové či podobné události. O postojích některých věrných hradních se to dá očekávat, u jiných se ta "rovnost" mezi občany dá rovněž vypozorovat, vždyť se "zachoval lidsky"! U některých je totiž rektální alpinismus natolik zakořeněný, že ani nemohou jinak.

Poněkud úsměvné se pak jeví přirovnání případného vyžadování takového požadavku (projít bezpečnostním rámem) v případě návštěvy ČR např. prezidentem USA Obamou nebo německou premiérkou Merkelovou, jak píše v blog.aktuálně.cz pan K. Balák. Pochybuji o tom, že by takový požadavek odmítli, naopak jsem přesvědčen, že by tak učinili s úsměvem ve tváři, byť by si (možná) mysleli cokoliv.

Ale rozhodně se nedomnívám, že by volili odmítnutí demonstrativním odchodem z inkriminovaného místa a narušili by tím plánovaný harmonogram návštěvy a další program jenom proto, že on (ona) je přece prezident (premiérka). On totiž není "prezident" jako "prezident" či případně premiér(ka). A Václav Klaus nás o tom dostatečně (a se vším všudy) přesvědčuje. Díky, pane prezidente!

Vytisknout