28. 7. 2011 / Ludwig O. Dittrich, Dana Stará
Stárnutí populace jako důvod pro změny v systému poskytování a financování zdravotní péče se zdá být intuitivně velmi věrohodný. "Pracovní skupina NERV pro zdravotnictví ve své zprávě o mezinárodní konkurenceschopnosti ČR upozorňuje na možné problémy zdravotnictví, ke kterým by v budoucnu mohlo dojít vzhledem k demografickému vývoji, jež je, dle dostupných ekonometrických studií, hlavním vysvětlujícím faktorem budoucího růstu nákladů" (Zdravotnické Noviny, 20.7, 2011). Zjevný fakt, že populace stárne a senioři spotřebovávají více péče, představuje podle reformátorů neotřesitelný argument pro změnu systému poskytování a financování zdravotní péče. Je také faktem, že roční míra růstu výdajů na zdravotnictví je v České republice kolem 7%.
Mnohé dosavadní studie však dokazují, že stárnutí populace není tak závažným faktorem pro růst výdajů na zdravotnictví, jak se na první pohled zdá.
Zahraniční studie (USA, Kanada, Velká Britanie, Austrálie) dokazují, že stárnutí populace samo o sobě přispívá jenom přibližně 1% k průměrné roční míře růstu výdajů na zdravotnictví, která celkově v těchto zemích dosahuje kolem 8%. Studie dvou českých ekonomů (Dittrich, Stará 2010) potvrdila obdobné výsledky i pro Českou republiku. Stárnutí populace v České republice je příčinou zhruba 1% růstu z celkové roční míry růstu výdajů zdravotních pojišťoven, která je celkově 7%. Autoři přišli k uvedenému závěru na základě ekonomické analýzy údajů o spotřebě a nákladech na zdravotní péči v ČR, které jsou rutinně sledovány Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR a Českým statistickým úřadem (podrobnosti lze nalézt v časopisu Zdravotnictví v ČR....).
Zdá se tedy, že populární politická rétorika, týkající se stárnutí obyvatelstva a jeho důsledků pro zdravotnictví se neopírá o fakta a jejich relevantní interpretaci. Je zřejmé, že stárnutí populace nejenom u nás, ale i celosvětově přispívá k celkové míře růstu výdajů na zdravotní péči relativně málo. Česká republika v tomto směru není výjimkou.
Je pak na místě se ptát, co z těchto poznatků vyplývá pro zdravotnickou reformu? Pokud je jejím cílem především snížit růst výdajů na zdravotnictví, je třeba reformovat ty prvky zdravotnického systému, které tento evidentní růst prokazatelně zapříčiňuji, tj. pokusit se ovlivnit těch 6% z celkové 7% míry růstu, které nejsou způsobeny demografickým stárnutím. To však připravovaná reforma neřeší. Stěžejní recept z dílny reformátorů, znamenající zúžení rozsahu zdravotní péče placené z veřejného zdravotního pojištění a přesunutí části péče do tzv. nadstandardu, na který si pacienti budou připlácet, by mohl být jednou z variant řešení jak snížit náklady systému všeobecného pojištění, pokud by stárnutí populace skutečně bylo tím hlavním faktorem růstu výdajů na zdravotní péči.
Zmiňovaná studie dvou českých autorů naznačila, že důležitým faktorem ovlivňujícím růst výdajů v řádu 6% není ani samotné uvádění nových technologií, léků a metod do praxe. Je to spíše změna ve struktuře a intenzitě poskytované péče, tj. způsob, jakým poskytovatelé zdravotní péče reagují na možnost využití nových technologií a nových léků v daném systému pobídek a odměn. Z toho lze vyvodit, že reforma zdravotnictví by se měla ubírat jiným směrem a soustředit se především na nabídkovou stranu procesu poskytování zdravotní péče.
Vytisknout9.4. 2015
Jak upozornit lidi na populační explozi? Jedna skupina si myslí, že nejlepší cestou je ukázat lidi, píše se v úvodu fotoreportáže deníku Guardian, zaměřené na stále narůstající lidskou populaci a důsledky, které to má pro život na Zemi. Strhující fot...