Poznámka pod čarou:

Breivikovi "marxisté"

26. 7. 2011 / Karel Dolejší

Když dojde na politické ideologie, bývá scestné spoléhat se na přirozený jazyk nebo třeba i slovníkové definice výrazů - je naopak třeba pozorně sledovat, jakým způsobem se zde významy slov oproti obvyklému použití jazyka posouvají.

To platí i v případě "marxistů", které norský masový vrah Anders Behring Breivik označil za hlavní vnitřní nepřátele západní civilizace.

Breivik si v dané souvislosti vypůjčil od amerických konzervativců. A zde platí, že "kulturní marxista" coby hlavní vnitřní nepřítel vlastně paradoxně nemusel přečíst z Marxe ani řádku. To oč jde především je konspirační teorie, podle níž byly tradiční americké hodnoty po 2. světové válce pokaženy zhoubným vlivem německých emigrantů náležejících k Frankfurtské škole sociálněvědné. Ideologie údajné "infekce" (protože hlavní představitelé Frankfurtské školy byli vesměs židovského původu, doktrína ve svých různých verzích může, nebo také nemusí být antisemitská) pak dále tvrdí, že třídní boj sublimoval do multikulturalismu a politické korektnosti.

Co to implikuje v praxi? Například v redakci Britských listů je podle výměru amerických konzervativců patrně největším "marxistou" šéfredaktor, který by se ovšem sám za marxistu v životě neoznačil. Na druhé straně čínští komunisté držící se kapitalistického podnikání, xenofobie a nacionalismu, by za "marxisty" nejspíš považováni vůbec nebyli...

Nejde tedy vůbec o to, zda lze něčí názory a jednání uvést do prokazatelného vztahu ke Karlu Marxovi, ale čistě o to, jestli kdo prosazuje soužití různých kultur a jestli např. z jazyka odstraňuje přechylovaná příjmení...

Silnější důvod k vraždění Breivik nepotřeboval.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 26.7. 2011