Pohádka je archetypální příběh

29. 5. 2011 / Tomáš Koloc

Milý pane Ladwigu,

vřele s vámi souhlasím, že je bible pohádková kniha. K hlubšímu rozboru, co to znamená, je však třeba vědět, co je to pohádka. Pohádka je archetypální příběh. Archetypy tohoto příběhu jsou postaveny do zásadních existenciálních situací, v nichž musí volit, a učí se tak morálním zásadám. A člověk, který takový archetypální příběh vstřebává, se učí s nimi -- a to více podprahově, než rozumově, neboť narativní příběh není teoretický spis a působí primárně na vrstvy lidského nevědomí, v nichž také žijí archetypy.

V pohádkových archetypech, které jsou trestí tisíců a milionů prožitých lidských příběhů, je mnohdy víc pravdy o podstatě našeho světa, než v agenturních zprávách, které denně čteme v novinách.

Tento pohled může být přínosný zejména pro lidi, kterým od dětství do hlavy vtlouklaná NEARCHETYPÁLNÍ dogmatická výchova bez invence, fantazie a znalosti dětské psychiky (navíc spojená se sektářskou represivitou oficiálních státních církví) odřízla cestu ke všem (ať už pohádkovým či náboženským) archetypům.

To se mně, vychovanému v ateistické rodině, díkybohu nestalo...

Zdraví vás

Tomáš Koloc

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 27.5. 2011