Ayn Randová nebyla "nepříliš známá spisovatelka"

28. 5. 2011 / Filip Mahďák

Dolejší viru zvanému Ayn Rand přidělil přídomek "nepříliš známá spisovatelka". Jenže Ayn Randová se stala během svého života jednou z nejprodávanějších spisovatelek na americkém knižním trhu. Napsala například i scénář k filmu 4x nominovaného na Oskara Love Letters. Pak se ale s Hollywoodem rozhádala. A jako nepříliš známá spisovatelka na sklonku neznámého života přednáší studentům na Yale v Princetonu, Harvardu, MIT etc. a s čestným doktorátem z Lewis & Clark College má výroční přednášky na Ford Hall Forum.

Dějiny idejí nám mohou říci mnoho. Nejen to, proč nějaký myslitel uspěl a jiný ne a ne prorazit. Ale třeba i to kdo je silná osobnost a kdo si na ni jen hraje. Ano silná osobnost může být silná i hodně ulétlým způsobem, to ovšem nic nemění na síle znamení, jenž do dějin ideí tak či onak hluboce vyrývá. Idea je základem, počátkem, průběhem, koncem a dalším novým začátkem každé změny v celé historii vývoje a formování života lidského druhu. Je přítomna neustále, mění svou formu a zanechává nám stopy, jenž mohou být pro někoho třeba i někdy poučné. Světe div se! Dokonce je to právě a především svět ideí jenž nás tak výrazně od jiných živočišných druhů odlišuje.

Znal nebo neznal by dnes někdo Aristotela, nebýt Byzance, islámských editorů a křesťanských středověkých klášterních vydavatelství? A není li nakonec Aristotelovo subjektivní vzorové jsoucno v mnohém podobné idiotskému objektivismu Ayn Rand? Nebo naopak? V tomto duchu můžeme za idiota prohlásit třeba i našeho filozofa Ladislava Klímu.

Pozn. JČ: Argumentace Karla Dolejšího, že bychom měli zkoumat, v důsledku jakých faktorů se ve společnosti jistá myšlenka ujme a jiná nikoliv, mi připadá zajímavá. Je ovšem pravda, že Adam Curtis tuto otázku nezkoumá a ani si ji nepoložil jako úkol. Konstatuje pouze fakta -- totiž že myšlenky Ayn Randové výrazně ovlivnily počítačové podnikatele v Kalifornii, nejmocnější finančníky i politiky a zavedly svět do slepé uličky.

Curtis svými dokumentárními filmy opakovaně zkoumá, podle mého názoru zajímavě, jak se svět stává obětí ideologických konstrukcí, které jsou realizovány ve skutečném světě a ten utvářejí, často katastroficky. Vzhledem k tomu, že člověkovo vnímání reality je nedokonalé a neúplné. Je samozřejmě možné i teze Adama Curtise kritizovat jako ideologické konstrukce, neboť svět je v úplnosti nepoznatelný.

Vytisknout