Navštívil jsem první tři kola HanseArtu a měl jsem pokaždé radost z dobré kvality těch vystavovaných uměleckých děl a těšil jsem se na čtvrté kolo. A včera ráno, když jsem si vzpomněl na svůj předvčerejší rozhovor na výstavě s Wilfriedem Duwentesterem o kávě www.duwentester.com, jsem najednou přišel na zajímavý německý titul jedné poznámky do BL: "Kaffee, Kreativität, Kunst und Kommerz". A tím to mohlo také už skončit, protože jak bych mohl ten půvab těch slov převést to češtiny? Nahoře vidíte, že se mi to nepovedlo, že dokonce budu psát jiný text, protože čeština mě přiměla změnit nejen sled slov ale i myšlenek.

V němčině bych začal věštěním pomocí kávové sedliny a přešel bych od toho rovnou k zvláštnostem výtvarného umění pana Duwentestera. Teď ale chci poukázat nejprve na to, jak důležitáje pro uměleckého tvůrce přiměřená komercializace jeho děl a v té souvislosti také, jak důležití jsou sběratelé uměleckých děl a tisků. Za docela málo peněz si člověk může pořídit hezký obraz, originál. Musím Vás ale varovat, protože ze sbírání uměleckých děl se může stát krásná vášeň... A je taky pravda, že právě taková výstava, jako hamburská HanseArt, je dobrým místem, aby to člověka nalákalo a tím pomohl nejen sám sobě, ale i umělci, který byl vybrán, dodat své dílo do osobní sbírky novopečeného sběratele.

A od vášně v češtině, tomu bych se mohl sám smát, se dostanu k umění. Že káva člověka může povzbudit k různým věcem, to se ví, že ale kávová sedlina může mít stejný výsledek, nehledě na práce nějaké věštkyně, to jsem se právě dozvěděl od toho umělce Duwentestera, který vystavil v Hamburku nejen dřevěné sochy, ale taky pomocí kávové sedliny malované obrazy. Dříve prý to zkusil s pískem, nad šálkem kávy ale přišel na to, že kávové sedliny je dost a je jí stále víc a víc, a to dokonce v jeho oblíbené kavárně a bez váhy písku. Dnes maluje materiálem, který obsahuje kávu. Proto jsem vlastně měl na mysli, začít s Kaffee, přejít přes Kreativität na Kunst a skončit se slovem Kommerz. Ale tak jsem do věci přidal ještě trochu těch těžkostí a možností člověka, který zná více jazyků a žije v nich. A abych nezapomněl, kdybyste měli děti, dejte jim možnost, naučit se dva, tři, čtyři jazyky, každému podle jeho možností, život se pro ně může stát bohatším, a to přesto, že se někdy dozvědí, že už to říkal starý pan prezident Masaryk.