Sport a tržní hospodářství, tržní hospodářství a sport, to je kolo, které se zřejmě roztáčí stále rychleji, ne po másle, ale po penězích, a to s pomoci prostředků, o kterých se někdejším fanouškům asi ani nemohlo zdát, který je ale pro moderní fandy zřejmě nezbytnou součástí života. Zdá se to být normální, že v některém sportu rozhodují tržní hodnoty a platy sportovců a jejich odstupné o jejich chování, divné je jen, že se tomu oficiálně někteří sportovní funkcionáři a novináři pořád ještě diví.

A fandové? Fanoušci dnes vědí, že pro některé špičkové sportovce není doping cizí slovo a že věrnost sportovnímu týmu se pro některé sportovce stala neznámou věcí. Kdo by se tomu ale divil, zapomíná zřejmě, o co dnes ve špičkovém sportu jde, a jsou to miliony...

V Německu se v poslední době hodně psalo o dopingu cyklistů. Problém s dopingem není vyřešen a asi nikdy vyřešen nebude. Nemělo by se ale v diskusi zapomínat na to, že to asi nebyli cyklisté, kteří zjistili, že hodně svalů sportovec nezíská jen z mléka a z tréninku.

Tématem posledních dnů v německých novinách ale nejsou tak cyklisté jako spíše nizozemský fotbalista Rafael van der Vaart, který hraje pro hamburský klub HSV a bez něhož se ten tým nemůže obejít, pokud chce být letos úspěšný v německé lize a hlavně v poháru UEFA.

Důvodem všeho psaní bylo, že van der Vaart, který má smlouvu s HSV do roku 2010, dostal nabídku od španělského clubu FC Valencia. Valencia byla na začátku odhodlána zaplatit za odstupné14 milionů euro, a to za hráče, za kterého zaplatil HSV v roce 2005 Ajaxu Amsterdam 5,1 miliony. Po té nabídce van der Vaart hlásil, že by ve Španělsku hrát chtěl, ačkoli krátce předtím ještě říkal jak rád hraje v Hamburku…

S tím začala zajímavá hra, ale ne na fotbalovém hřišti. Manažeři HSV řekli, že van der Vaarta potřebují, že ho neprodají a že musí dodržet existující smlouvu. A fanoušci byli podle tisku hrubě zklamáni, že je "zradil" jejich milovaný hráč a hvězda hamburského týmu.

Nejzajímavější na tom ale je, že každý druhý tým by o tohohle výborného a světového hráče ztratil zájem, kdyby hrál jen jednou v mezinárodní soutěži, protože v té sezóně by pak už nemohl v takových soutěžích hrát pro nikoho jiného než HSV.

A co se nestalo? HSV měl hrát v poháru UEFA van der Vaart se krátce předtím tak zranil při hře se svým malým synem, že lékař potvrdil, že v mezinárodním zápasu za HSV nemůže nastoupit. Nikdo to oficiálně neřekl, ale lidé si myslí, že to mohl být od van der Vaarta trik. Sportovní reportéři začal hovořit o morálce a předpovídali, že fanoušci při příštím zápase svého dosud oblíbeného hráče děsným způsobem vypískají.

Nestalo se to. Van der Vaart hrál, dal jediný gól v tom zápasu a byl zase hrdinou fanoušků. Víme ale, že zatím nehrál při mezinárodním zápasu. A dozvěděli jsme se, že FC Valencia prý zvýšila nabídku na odstupné na 22 milionů euro...

Neptám se, jak se manažeři HSV teď rozhodnou. Jsem vlastně jen zvědav, jestli van der Vaart bude při příštím mezinárodním zápase hrát. Někdo by si mohl myslet, že to je jen otázka morálky, hamburský fanoušci ale asi přijmou, že to je také otázka ceny. Jestli ten geniální fotbalista při tom zápasu bude nebo nebude hrát, podle mého ho fanoušci v příštím ligovém západu zase nevypískají, pokud bude hrát dobře a dá alespoň jeden gól. Sport se stal součástí tržního hospodářství, fanoušci to pochopili, někteří sportovní reportéři asi ještě ne. A jak se na to díváte vy?