Výsledek jeho přesvědčovací akce dopadl neslavně - vyrostlí v nedemokratických poměrech, zčásti zaviněných reálným socialismem, jen těžko mohou studenti pochopit, že stojí u zrodu nedemokratické akce, když přece mají nezadatelné právo dát najevo svůj postoj veřejnou protestní akcí. Jasně to svou odpovědí sdělil jeden ze studentů Adam Šůra.

Abychom si dobře rozuměli: plně chápu znechucení studentů (a cítím, že Jan Čulík taky) stavem současné politiky, při níž, zdá se, opravdu "jde namísto veřejného zájmu především o vlastní zisk a pozice. Politici napříč stranami dělají vše pro to, aby odradili i zbytek občanů, kteří jsou ještě ochotni přijít k volbám". Tyto pocity sdílím i já.

Jsou tu však dvě ALE. To první se skrývá ve studenty napsané premise, že současný kabinet přežívá "diky libovůli komunistů". Tak jednoduché to přece ve skutečnosti vůbec není. Tak jednoduché je to jen v některých mainstreamových médiích. Reálně ztratila ČSSD schopnost politické iniciativy svou dlouhodobě vadnou politikou a stala se hříčkou v rukou ostatních politických subjektů. Pravda - KSČM z tohoto seznamu vyjmout nemůžeme - ale to je jen svědectvím toho, že se stala "standardním" politickým hráčem.

Druhé ALE souvisí s přesvědčením studentů, že "jsou praví demokraté". Svým prohlášením vstupují studenti na politickou půdu a fakticky se jím přiklánějí k některým politickým aktérům. Není-li tomu tak, bylo by minimálně logické, aby prohlásili: český politický systém zastupitelské demokracie je nedostačující a je třeba ho změnit nebo doplnit dosud neústavními mimoparlamentními mechanismy. Pak by to bylo v pořádku, protože demokracie je diskuse. Jinak jsou to však zatím právě studenti, kdo ve společnosti připravuje půdu pro pochod nových lidových milicí nebo faschi di combattimento.