15. 7. 2003
Lubomír Ptáček si neví rady s jazykemLubomír Ptáček se ve svém textu Kdo si neví rady s jazykem ZDE zamýšlí nad vazbou slova "bezradnost" a nad významy několika slov. Činí tak jen na základě svých pocitů, aniž by si správnost domněnek ověřil v jakékoli jazykové příručce.
|
K ověření vazeb slov slouží Valenční slovník (Svozilová, Jirsová, Prouzová, Praha 1997). Není-li po ruce, lze využít také Český národní korpus, ZDE. Právě v korpusu je devět dokladů na spojení "bezradnost nad", např. b. nad svodem toho znovu moderního eklekticismu, b. nad životem, b. nad výkladem pojmu "obchod" ve smyslu tohoto zákona, b. nad dnešním stavem exekutivy, b. nad důraznou italskou obranou. Naopak doklad na spojení "bezradnost s" chybí. Hlubší ponor Lubomíra Ptáčka je stejně lichý jako předchozí "mělčí" úvahy. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (Praha 2000) definuje slovo "bezradný" jako 1. nevědoucí si rady, 2. vyj. rozpaky. Příznak kategoričnosti, úplnosti či absolutní neschopnosti slovo "bezradný", resp. "bezradnost" neobsahuje. Na závěr Lubomír Ptáček odvážně tvrdí, že výslovnost a mluvní projev nepatří do jazyka. Jazyk je souborem norem platných v určitém společenství - do těchto norem patří i výslovnost a dikce. |