Presidental Decision Directive 63.
Washington, D.C., 22 May 1998
Threat Kingdom, Lt.Col. Bill Flynt Military Revue, July-August 2000

V současné době jsou jako hrozby označovány hlad, občanské nepokoje a další prvky, které tvoří bezpečnostní prostředí. Protože za “hrozbu” je označováno téměř vše, tento pojem vlastně neznamená téměř nic.

V dnešním stále více komplikovaném bezpečnostním prostředí státy již nejsou jedinými hlavními aktéry (aktivními účastníky), protože díky pokročilým technologiím jsou i malé bojové skupinky vybaveny zbraněmi, které dříve vlastnily jen velmoci.

Technologie, rozšiřování znalostí, to vše zpřístupnilo biologický, radiační, chemický a elektronický potenciál i nestátním aktérům. Dříve se vycházelo z toho, že záměry jednotlivých aktérů v podstatě nelze poznat, což problémy jen zvyšovalo, a tak jedinou alternativou, která se nabízela, bylo sčítání sil raket či obrněných formací. Ve skutečnosti záměry jednotlivých aktérů bylo možné zjistit, ale to si vyžadovalo víc, než jen počítat raketová sila.

Dnes, za situace, kdy existuje několik desítek státních i nestátních aktérů, kdy je možné provést úder na určitou důležitou americkou infrastrukturu a obyvatelstvo zbraněmi, které nelze vysledovat z vesmíru, je jediným možným řešením tyto hrozby identifikovat.

Je zdokumentována schopnost řady států a dalších aktérů nejrůznějšími prostředky ohrozit jak obyvatelstvo USA, tak důležitou infrastrukturu. Prostředí studené války (pro které bylo typické, že existovaly jasné záměry, ale neznámý potenciál) se změnilo na prostředí, kde známe dostupné kapacity, ale ne už záměry.

Možnosti, jak zasáhnout obyvatelstvo a důležitou infrastrukturu, již nejsou omezeny na strategické jaderné nosiče, ale zahrnují laptopy, pašované chemické, biologické, jaderné a radioaktivní látky (CBNR - chemical, biological and radiological agents), které mohou být libovolnými nosiči dopraveny na cíl.

Způsob identifikace hrozeb, který byl založen na určení schopnosti takovou hrozbu realizovat, je nevhodný, protože potřebný potenciál má příliš mnoho aktérů. Program zjišťování zbraní hromadného ničení je jistě důležitý, ale jejich identifikace a následná verifikace je stále obtížnější.

V novém bezpečnostním prostředí je to téměř nemožné, protože tyto zbraně mohou být snadno ukryty a rychle se rozšiřují. Proto se stává stále důležitějším vyhodnocování záměrů. Je to jako čtení myšlenek: aktéři jsou neprůhledné entity, mohou být neutrální, přátelští i nepřátelští. Ovšem “neprůhledný aktér (účastník)” je jen abstraktum, možný jen v teorii. Kdybychom přistoupili na to, že jeho záměry nelze zjistit, bylo by to, jako kdybychom na cestě potkali neznámého psa. Projde kolem nás, anebo nás kousne? Jeho potenciál známe, ale ne jeho úmysl. Výhodou je, když známe jednotlivé aktéry, zvláště státy. Až na výjimky většinou známe státní zájmy, mocenské struktury (decision-making structures), jeho instituce, stav zbrojení.

Státy nejsou neprůhledné, je možné je analyzovat. Jejich pravděpodobné aktivity odhadujeme díky státním úředníkům, diplomatům, vojákům, novinářům atd. Podobně můžeme analyzovat a předvídat i činnost nestátních aktérů. Na zjišťování jejich záměrů mají zpravodajské služby mnoho prostředků.

Jedním z nejnovějších je počítačové získávání dat a informací.Z bezpečnostních důvodů potřebujeme vědět, kdo představuje hrozbu, jaké prostředky zamýšlí použít, jaké jsou jeho cíle a celkový záměr, který sleduje. To je celkem snadné, pokud se jedná o protivníka, kterým je stát, jde-li se o otevřený konflikt (overt conflict), známý potenciál (možnosti) a vojenský záměr, která byl oznámen již při vyhlášení válečných cílů. Větším problémem je pochopení hrozeb v součastném bezpečnostním prostředí, kdy aktéři používají nekonvenční prostředky na nekonvenční cíle, které se často mění, je využívána asymetrická, potenciálně anonymní strategie. “Neomezená válka”Knihu s uvedeným názvem napsali dva plukovníci čínské armády [3]. Podrobně se zde popisuje strategie války proti Spojeným státům. Strategie, která se vyhýbá síle a útočí na zranitelná místa. Jejím základem je konstatování, že budoucí válka nezůstane omezena jen na vojenskou část, ale zasáhne i tradičně nevojenské a pro armádu nedůležité oblasti. Profesionální kvalifikace autorů, oficiální vydání knihy a její příznivé přijetí může znamenat, že je zde skrytě vyjádřena čínská vojenská doktrína. Kniha navíc naznačuje i možné strategické směry útoku, pokud by snad mezi Čínou a Spojenými státy propukl konflikt.

Cílem rozboru textu knihy “Neomezená válka” je strukturovaná analýza hrozeb, prostředků, cílů, která končí určením jejich vzájemných vazeb a možných změn. Tato kniha vlastně funguje jako soupis termínů a pojmů, které slouží k identifikaci všech čínských zájmových okruhů. Je doplněna slovníkem, který definuje jednotlivé termíny, a tak přiřazuje k jednotlivým pojmům jejich správný výklad. Každá část textu byla analyzována či jinak rozebrána, aby byl odhalen určitý aktér, volba jeho cílů i záměr. V každé z těchto kategorií je text dále analyzován a k určitým typům hrozeb je přiřazen odpovídající termín, prostředky, záměry.

Jako stát můžeme chápat i pojem “státem podporovaný terorismus”.

Termín mezinárodní aktér v této souvislosti chápeme buď jako známou mezinárodní instituci, např. Mezinárodní měnový fond, nebo soukromou společnost, která působí po celém světě, např. Private Military Company, Sandline, Inc.

Termíny ekonomický útok a genetické látky jsou převzaty z oficiálních dokumentů. Ekonomický útok zahrnuje celou řadu metod, od obchodních sankcí až po dumpingové zboží. Genetická látka je patogen, který mění genetické vybavení obilovin, dobytka i lidí.Tyto složky vytvářejí americkou kritickou infrastrukturu a jsou definovány v dokumentu Presidential Decision Directive 63, 22 May 1998.

Asymetrický konflikt sám o sobě není konečným cílem, ale je s tímto cílem spjat, protože tento pojem specifikuje hlavní cíl hrozby.

Ve světě existuje celá řada různých nebezpečí. Především by měly být studovány již známé hrozby, které jsou představovány státními i nestátními aktéry. Vedle nich bychom se měli zabývat i hypotetickými aktéry, jakými jsou mezinárodní zločinecké organizace, a určit, jaké prostředky by mohly užívat a jaké by mohly mít cíle. Tímto způsobem vzniká určitá holistická (celostní) typologie hrozeb bezpečnostního prostředí.Autoři knihy “Neomezená válka” se domnívají, že otevřený konflikt mezi dvěma konvenčními armádami, postavenými proti sobě, je zastaralý. Konflikt se Spojenými státy, v současné době jediné dominující vojenské síly, nebude probíhat tradičním způsobem, jako třeba válka v Perském zálivu. Jejich uvažování je založeno na staré vojenské poučce, že: inteligentní aktér se vyhýbá síle a útočí na slabá místa. Autoři tvrdí, že právě ohromný úspěch koalice v Perském zálivu, vedené Spojenými státy, a použití nových zbraňových systémů, paradoxně takovému typu střetnutí odzvonily. “Zasazení všech prostředků, včetně ozbrojených i neozbrojených sil, vojenských i nevojenských prostředků, letálních i neletálních zbraní, aby byl protivník donucen přijmout naše podmínky,” představuje novou tvář války.

Autoři dále dokazují, že vojenská konfrontace se Spojenými státy by byla nejen neplodná, a navíc není ani nezbytná, protože nové prostředky útoku rozšiřují spektrum možných cílů. Nové technologie daly vzniknout “zbraním nové generace”. Tyto zbraně jsou daleko ničivější (letální) než zbraně, které byly dosud užívány.

Ale jejich vývoj je v současném bezpečnostním prostředí zbytečný, a navíc i drahý. Jednak je zde vedoucí mocností Amerika, kterou je nemožné v tomto směru dostihnout, jednak tyto zbraně nemohou uniknout omezením, která se ukázala již ve válce v Perském zálivu. Na úspěšné vedení války - zejména se Spojenými státy - je zapotřebí zcela nové strategie, s novými zbraněmi, které by na jedné straně “překračovaly čistě vojenské použití, na druhé straně by bylo možné jejich zasazení ve vojenských operacích. …

Vše, co prospívá, může také škodit … a na světě není nic, co by se nemohlo proměnit ve zbraň …. průlom v našem myšlení nám rázem otevře království zbraní: jediný člověk dokáže zničit trh s akciemi, jediný počítač může zahájit virovou invazi, jediný skandál může v zemi protivníka změnit kurzy akcií nebo vystavit její politické představitele pomluvám na internetu, to vše lze zařadit do koncepce nových zbraní”.

Jednoznačně se zvyšuje množství cílů. Klasická válka byla zaměřena na ozbrojené síly. Liang a Xiangsui tvrdí, že hlavní zátěž příští války ponese především civilní obyvatelstvo, protože útoky budou z větší části zaměřeny proti hodnotám (countervalue targeting).

“Co musí být jasné, je to, že nové pojetí zbraní je těsně spjato s životy obyčejných lidí. … Jsme přesvědčeni, že se jednoho dne lidé probudí a s úžasem shledají, že zcela běžné, příjemné věci získávají útočný a smrtící charakter.

”Předzvěstí války budou útoky na důležitou infrastrukturu. Elektrická energie, voda, národní finanční systém, doprava, veřejné zdravotnictví, havarijní služba, telekomunikace, to jsou příklady cílů, které mohou být zasaženy. Tato strategie se vyhýbá síle USA, jejím cílem jsou naopak americké slabiny. Jsou překračovány tradiční vojenské hranice. Ovšem cíle nejsou omezeny jen na fyzická zařízení. Kvalitativní obsahová analýza odhaluje, že mezi tyto zbraně autoři řadí i tzv. “genové zbraně” (gene weapons).

Genetické zbraně působí na živé organismy, na obilí, dobytek i lidskou populaci. (BSE?) Vzhledem k tomu, že skutečný genetický výzkum je ještě ve svých začátcích a vzhledem k neúspěchům genetického lékařství, o kterých se občas píše v tisku, může mít výzkum a vývoj těchto zbraní v budoucnu pro člověka velmi nepříznivé důsledky [4].

Nejnebezpečnějším potenciálním protivníkem je pak ten, který je schopen působit v celém spektru konfliktu, v čase, prostoru, intenzitě a má a používá všechny dostupné prostředky, včetně strategické asymetrie a anonymity.Supervelmoci a velmoci mohou být omezovány různými faktory, včetně vlastních právních norem a politických institucí. Ve Spojených státech, jako supervelmoci, se nepokládá vražda za legitimní užití síly.

Británie, jako velmoc, nepoužívá geneticky pozměněné biologické zbraně. A tak při vyhodnocování hrozby zde opět vystupuje důležitost rozlišení mezi možnostmi a záměrem. Mnoho aktérů má technologické znalosti a schopnost vyvinout a použít celý svůj potenciál, ale nemá v úmyslu to udělat. Z čehož plyne, že tím nejnebezpečnějším protivníkem a aktérem v současném mezinárodním bezpečnostním prostředí, kterému musíme čelit, není supervelmoc, ale aktér, který má schopnosti i odhodlání tyto schopnosti použít.

Cesta, která vede k neomezené válce, závisí na dvou předpokladech: za prvé je to vojenský potenciál, za druhé existence záměru použít ho, bude-li to ospravedlnitelné konečnými cíli. “Tento druh války znamená, že všechny prostředky budou v pohotovosti, že informace budou všudypřítomné a že bojiště bude všude. Znamená to, že všechny zbraně a technologie mohou být zasazeny podle potřeby, znamená to, že hranice, které leží mezi světem války a ne-války, mezi vojenským a nevojenským, budou naprosto zrušeny.”Počet cílů, o kterých se zmiňují čínští autoři, je relativně malý.

Nejvíce zdůrazňovaným cílem je americký bankovní a finanční systém.Druhým je obchod, velké korporace, které tvoří jádro americké ekonomiky, ať již skutečné, nebo symbolické.Třetím cílem je americká populace.Čtvrtým cílem jsou systémy, které společně vytvářejí tu nejdůležitější (kritickou) americkou infrastrukturu, jak je popsána v prezidentské směrnici č. 63 [6].

Tyto vybrané cíle naznačují strategii, která obchází a současně útočí na důležité prvky infrastruktury a obyvatelstvo. Spolu s asymetrickými a anonymními metodami může tento způsob vedení války způsobit značné škody. Bez možnosti identifikace nepřítele je totiž odveta nesmírně obtížná. Schopnost ohrozit tímto způsobem americké území dává protivníkovi potenciál strategického odstrašení. A vliv amerických zbraní a diplomacie z pozice síly se snižuje, pokud může protivník zasáhnout americkou infrastrukturu a obyvatelstvo.

Pro Ameriku by byl efektivní útok na její finanční infrastrukturu katastrofou. Naproti tomu obchod v Americe nepředstavuje klíčový cíl, protože není přímo spjat se státem. Čínští vojenští stratégové se dívají na podobné systémy, jako je ten americký, jako na vysoce centralizované, ale křehké.

Podstata je v tom, že při vedení neomezené války je hlavním cílem fungování ekonomiky státu - ne jeho ozbrojené síly. Zaměření se na kritickou infrastrukturu odpovídá strategii vyhýbání se síle a útočení na slabá místa.Vzhledem k uvedeným faktům by nás nemělo překvapit, že tato prognóza je zaměřena hlavně na stát, jak svými závěry, tak shromážděnými daty. Je to tím, že v této řadě (řetězci) je konflikt iniciován státem, který působí jen jako skrytý aktér, ale navenek vystupuje jiný aktér, takže cílový stát povede “šedou” válku s neznámými aktéry.

Žádný z výše uvedených příkladů netvrdí, že stát musí zůstat skrytý, ale analýza obou uvedených řad (řetězců) ukazuje, že počáteční fází konfliktu bude překvapivý útok, který provede skrytý aktér.Je možné zjistit i další vztahy a vazby, ale i tento malý příklad ukazuje, jak může být kvalitativní analýza užitečná. Může poskytovat analytikovi řadu cenných informací a zvyšovat jeho pochopení problému.

Jednou z interpretací by mohl být závěr, že v případě války s Čínou bude proveden útok na americké soukromé i státní ekonomické cíle, pravděpodobně současně s tímto útokem bude proveden úder na počítačovou síť a kritickou infrastrukturu. To je už zcela jiný scénář, než jaký mají ozbrojené síly rozmístěné po obou stranách tchajwanské úžiny. Představuje daleko větší balancování na pokraji války, než během raketové kubánské krize v r. 1962.

David Singer: Threat-Perception and the Armament Tension Dilemma. Journal of Conflict Resolution, March 1958. Tyto principy obecně popisují to, čemu se říká realistické perspektivy mezinárodního systému.

Existují ale i další perspektivy. Viz Classic Readings of International Relations, 2nd Editon, Harcourt Brace College Publishers, New York 1999.Qiao Linag, Wang Xiangsui: Unrestricted Warfare (trans. Foreign Broadcast Information Service). Beijing, China, February 1999. Texty v uvozovkách jsou citace z této knihy. Dokonce i genetický výzkum zaměřený na léčbu ve vyspělých zemích může dopadnout špatně, jak ukazuje smrt 18leté Jesse Gelsinger, která byla podrobena genové léčbě, která měla odstranit její zdravotní obtíže na Institutu pro genovou terapii při Pennsylvánské univerzitě.

Americká kritická infrastruktura se skládá z klíčových sektorů, nezbytných pro minimální fungování ekonomiky a vládního aparátu, která mají bezprostřední dopad na americké obyvatelstvo. Tato infrastruktura je tvořena informačními a komunikačními prostředky, funkčními vládními, bankovními a finančními službami, jsou zde zařízení na zásobování vodou, elektrickou energii, ropou a zemním plynem, doprava, orgány pro řešení přírodních katastrof, průmyslových havárií ap., veřejná zdravotní služba.