Šokující video: Turecké pobřežní hlídky útočí na gumový člun s uprchlíky v hlubokých a nebezpečných vodách

21. 3. 2016

Pobřežní hlídky mají příkaz, aby čluny přiměly se vrátit do Turecka. Turecké pobřežní hlídky útočily na člun s uprchlíky tyčemi déle než 30 minut. Posléze se ho pokusily zaplavit vodou. V přeplněném člunu bylo 20 mužů, 5 žen a 15 dětí.

Peril at Sea

Shocking video appears to show the Turkish coastguard striking an inflatable dinghy carrying refugees and migrants in deep and dangerous waters.The officers are under instructions to get the boats to turn back.

Posted by Channel 4 News on Friday, March 18, 2016

PŘEČETLI JSME:

Dopis rodiče redakci Blesku: vedete zlou kampaň proti právům dětí

21. 3. 2016

Dne 22. února jste otiskli článek vašeho šéfredaktora Radka Laina „Slovo šéfredaktora Blesku: Stop škodlivé inkluzi“.

Na vzdělávání dítěte s postižením ve spádové škole mají děti v České republice právo již jedenáct let.

Inkluze znamená nikoliv vyloučení, ale naopak přirozené začlenění dítěte mezi zdravé spolužáky. [Blesk zveřejňuje] množství nepřesných, jednostranných, zavádějících či přímo lživých informací.

Váš list rezignoval na byť jen zdání objektivity a namísto informování vede kampaň – kampaň proti několika tisícům dětem.

Útočíte na malou, zranitelnou a mediálně bezbrannou skupinu lidí, jejichž možnosti se ozvat jsou z mnoha důvodů prakticky nulové.

Kompletní článek ZDE

Rozhovor Britských listů 49:

Jak jsem přišla o zaměstnání

18. 3. 2016



Jan Čulík hovoří s básnířkou Kateřinou Bolechovou o tom, jaké to je, když vás náhle po osmnácti letech vyhodí z práce. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 18. března 2016.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Z mého deníčku - První den bez práce

18. 3. 2016 / Kateřina Bolechová


1. Ráno jsem vstala poměrně ready na to, že jsem den předtím na "oslavu" ztráty práce vypila 6x rum, 1 x portské a 1x půlku radlera.
2. Užití všelijakých tablet - tlak, atd. - tlak měřit nebudu, i přes tablety mi zřejmě za chvíli vyletí komínem.
3. Cesta do města na mém rezatém skládacím kole.
4. Trafika - nákup časopisu Tvar.
5. Pojišťovna - zrušení pojistek. Paní se mě snažila všelijak přemlouvat, stojím si tvrdě za svým - zrušit, jen pojistku na byt nechat. Ještě to vypadalo, že mi nabídne pojištění na auto, to ovšem nevlastním, jedině, že bych nechala pojistit sousedovo.
6. Další pojišťovna - snížení penzijního připojištění, pán velmi profesionální a navíc disponoval i značným EQ.
7. Na rohu náměstí z prodejny CD zpívá ZAZ - vzpomínka na Paříž.

Nejde o názor, ale o strohá fakta: Státy mají právní POVINNOST postarat se o uprchlíky

21. 3. 2016 / Jan Čulík

Šéfredaktor Britských listů nemá na uprchlickou krizi žádný "názor". Britské listy v této věci prezentují fakta.

Těmi je, že státy mají podle Ženevské úmluvy z roku 1951 POVINNOST postarat se o uprchlíky. Je s podivem, že žádná česká média nezveřejnila text této úmluvy. Veškeré české úvahy ohledně toho, že "uprchlíky bychom přijali pouze, pokud by to pro nás bylo výhodné", nebo "uprchlíky nechceme, protože jsme rasisti", nebo "musíme nejprve pomoci českým bezdomovcům" jsou zcela irelevantní.

Evropští politikové dobře vědí, že jejich státy mají povinnost uprchlíky přijmout. Jak na to znovu a znovu poukazují odborníci, nedávno například v deníku New York Times Nils Muiznieks, komisař pro lidská práva v Radě Evropy, státy, které tuto povinnost nesplní, budou pohnány před Evropský soud pro lidská práva, jako se to například stalo Belgii v roce 2002.

V Britských listech prezentujeme fakta.

Názor je dávání přednosti něčemu anebo úsudek týkající se něčeho. "Moje oblíbená barva je černá." "Myslím, že máta má hnusnou chuť." "Doctor Who je nejlepší televizní pořad." Toto jsou názory. Mají jednu věc společnou: nelze je verifikovat kromě skutečnosti, že je zastávám.

Na tom, že lidé mají na různé věci názory, není nic špatného. Problémy vznikají s lidmi, jejichž "názory" jsou ve skutečnosti věcně chybné postoje. Názory lidí ohledně ověřených faktů nepotřebujeme. Mohli byste rovnou uspořádat průzkum veřejného mínění o otázce: "Jaké číslo je větší, 5 nebo 15?" nebo "Existují sovy?" nebo "Jsou klobouky?"

Ženevská úmluva o uprchlících

21. 3. 2016

V České republice vládne děsivá právní nevědomost. Netušíme, proč česká média dávno nezveřejnila Ženevskou úmluvu o uprchlících, definující povinnosti signatářských států vůči uprchlíkům. V ČR se neustále uvažuje o tom, "že přijmeme uprchlíky jen potud, pokud by to pro nás bylo výhodné, a jen některé". Je to porušením zákona, a státy, které zákon porušují, budou stíhány.

Kompletní text Ženevské úmluvy o uprchlících je ZDE. Upozorňujeme zejména na tato ustanovení:

Článek 31

Smluvní státy se zavazují, že nebudou stíhat pro nezákonný vstup nebo přítomnost takové uprchlíky, kteří přicházejíce přímo z území, kde jejich život nebo svoboda byly ohroženy ve smyslu článku 1, vstoupí nebo jsou přítomni na jejich území bez povolení.

Článek 32

Smluvní státy nesmí vyhostit uprchlíka zákonně se nacházejícího na jejich území, kromě případů odůvodněných státní bezpečností nebo veřejným pořádkem.

Článek 33

Žádný smluvní stát nevyhostí jakýmkoliv způsobem nebo nevrátí uprchlíka na hranice zemí, ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení.

Z Ženevské úmluvy o uprchlících je naprosto zjevné, že státy, které zablokovaly balkánskou cestu, hrubě porušují mezinárodní právo, protože tím ohrožují uprchlíky na životě. Budou terčem stíhání u Mezinárodního soudního dvora pro lidská práva, lidem, kteří mezitím zemřeli v důsledku jejich nehorázných protiprávních akcí už ovšem nikdo život nevrátí. Státy nesou přímou odpovědnost za tisíce mrtvých utonulých ve Středozemním moři, protože uprchlíkům nevytvořily bezpečnou cestu na jejich území.

Idomeni 2016

21. 3. 2016 / Tomáš Fiala


Na vratkých člunech do Evropy plují,
vždyť v její přízeň všichni doufali.
Z bláta se dětské ruce natahují,
o pomoc prosí lidé zoufalí.

Však proti nim teď silný kordon stojí,
ostnaté dráty tvoří pevnou zeď.
„Kulturní“ země se těch lidí bojí
a tak je chtějí deportovat zpět.

Na řecké ostrovy dál připlouvají čluny s uprchlíky

21. 3. 2016

Police uvedla v neděli za úsvitu, že na ostrově Lesbos přistálo přes noc více než 10 člunů s uprchlíky. Dva muži byli vytaženi z prvních tří člunů v bezvědomí a později byli prohlášeni mrtvými.

Na řeckých ostrovech o víkendu zavládl chaos a napětí, když se řecké pobřežní stráže pokusily bránit pašerákům v přistání. Zatímco řecké úřady dopravují nejméně 7 000 uprchlíků, kteří přistáli na řeckých ostrovech, na pevninu, řecké pobřežní stráže začaly střílet na turecké pašeráky uprchlíků, kteří se pokoušeli dopravit další lidi na ostrůvek Oinousses nedaleko ostrova Chios. Řecká policie uvedla, že incident ukázal, jak obtížné bude si vynucovat dohodu o uprchlících, právě uzavřenou s EU.

Řecko signalizovalo, že bude nemožné začít deportovat uprchlíky zpět do Turecka, pokud Evropská unie nepošle do Řecka 4 000 tlumočníků, bezpečnostních odborníků a expertů na azylovou problematiku. "Je jasné, že se tohle nedá realizovat do 24 hodin," řekl Giorgos Kyritsis, mluvčí athénského migračního koordinačního střediska.

EU tvrdí, že rychlé masové deportace uprchlíků do Turecka jsou v souladu se zákonem. Nejsou, jsou protizákonné.

21. 3. 2016

Pouhé tvrzení, že masové deportace uprchlíků z Řecka do Turecka "budou legální", je tím legálními nečiní. Jakto, že rozhodnutí "Všichni budou deportováni" není masová deportace, která je ilegální? ptá se Human Rights Watch. Případ skončí u Evropského soudního dvora. Mezitím poveden k obrovskému, zbytečnému a nesmyslnému utrpení, vyvolanému evropským rasismem.

Německý soudce varuje násilníky útočící na uprchlíky

21. 3. 2016

Německo se potýká s rostoucí vlnou násilí proti uprchlíkům. Německý soudce vydal německým násilníkům vážné varování formou tvrdého rozsudku.

Dva muži a žena byli odsouzeni na čtyři a půl až osm let do vězení za to, že do ubytovny pro uprchlíky loni vhodili bezínovou bombu.

"Tato trojice pachatelů byla motivována "nacionálně socialistickou xenofobní a rasovou nenávistí," zdůvodnil svůj rozsudek u Okresního soudu v Hanoveru dne 17. března soudce Wolfgang Rosenbusch.

Prosíme, nezapomínejte na finanční podporu Britských listů

10. 3. 2016

Vážení čtenáři,

je nám to blbé připomínat, ale pokud si přejete aby Britské listy přinášely do českého prostředí informace z otevřeného světa a narušovaly - tak jak to letos dělají už dvacátý rok - uzavřený, často na nesmyslech vybudovaný narativ, převládající od normalizačního období v České republice - je nezbytné, abyste finančně přispívali na jejich provoz aspoň minimálními částkami.

To, jak reagují mnozí občané, jak tolerují a šíří a podporují rasismus a nenávist, je šokující. Mimo jiné je to také i pro ně samotné nesmírně nebezpečné. Považujeme za svou povinnost proti tomu rázně vystupovat.

Snažíme se samozřejmě udržovat své výdaje na minimu - za provoz serveru už léta neplatíme nic, v důsledku vstřícnosti našeho pražského správce sítí. Rádi bychom mu také veřejně poděkovali, že léta z vlastní kapsy hradí výdaje na elektřinu, které v důsledku relativně vysoké čtenosti Britských listů náš server spotřebovává - my sami nemáme zdroje na to, abychom to uhradili.

Máme však v současnosti tři čtyři vynikající spolupracovníky, jimž musíme samozřejmě za odvedenou práci platit aspoň zcela minimální honorář. Nemohou pro nás pracovat zadarmo.

Prosíme, nezapomínejte tedy, že Britské listy nemohou být vydávány bez finanční podpory svých čtenářů. Na jejich provoz potřebujeme přibližně 60 000 Kč měsíčně a nejméně dvě třetiny z této částky se musejí sebrat. Ostatní vyděláváme reklamou.

Bez toho server nemůže fungovat, je to tedy na vás.

Vydáváme Britské listy jako veřejnoprávní službu českým občanům, k nimž se normálně běžný kulturněpolitický diskurs z vnějšího světa nedostane. Jsme přesvědčeni, že zvlášť v nynější době, kdy je česká společnost destabilizována hysterickými iracionálními nesmysly a řítí se slepě do evropské izolace, čímž ohrožuje svou ekonomickou, politickou i vojenskou bezpečnost, je Britských listů zapotřebí více než kdy jindy.

Pokud tento názor sdílíte, prosíme, přispějte finančně.  

Jan Čulík

šéfredaktor

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Otázka Lenočky Jarvinské

21. 3. 2016 / Miroslav Tejkl

Názory šéfredaktora Britských listů ve věci migrantské krize příliš nesdílím, nicméně způsob argumentace Jana Kellera ve čtvrtečním Právu a jeho zdánlivě tak „třeskutá logika“ se mi zdají natolik zákeřné, že musím reagovat následující burleskou – osoby v burlesce jsou ovšem vymyšlené, netýkají se ani tak České republiky jako spíš zvláštního konstruktu a paralelního světa, který Keller svou argumentací vytváří, píše Miroslav Tejkl.

Hluboký věcný zmatek v některých českých myslích

21. 3. 2016 / Jaroslav Polák

V řadě českých médií se opakuje falešná mantra, že většinou uprchlíků jsou mladí muži vybavení „pokročilými“ mobilními telefony – zejména typu iPhone. Tito muži se tedy na základě informací získaných s použitím výše uvedených zařízení vydali na cestu – tedy tato (s)myšlenka je obecně přijímána českou populací a opět živena různými (ne všemi) médii. No připusťme, že je to pravda. Jak je ale tedy možné, že nadále do tábora v Idomeni přicházejí další a další uprchlíci – že by si informaci o uzavření řecko-makedonské hranice na iPphonech nepřečetli? To mi přijde dost podezřelé. Zřejmě jedna z výše uvedených premis neplatí, píše Jaroslav Polák.

Noví Neználkové

21. 3. 2016


Když se objevil populistický lídr Donald Trump, pozorovatelé americké politické scény to překvapilo. Zpočátku si dělali z okrajového kandidáta legraci, ale nyní je hlavním uchazečem o prezidentskou nominaci Republikánské strany. A právě proto, že Trump už nemůže být ignorován a vysmíván, bylo by hloupé ignorovat zdroje jeho přitažlivosti, napsal Johann N. Neem.

Ruské stahování ze Sýrie se nekoná

21. 3. 2016


Ohlášené ruské stahování ze Sýrie bylo politickým gestem. Ve skutečnosti Kreml vrátil vojenskou přítomnost na úroveň před sestřelením bombardéru v tureckém vzdušném prostoru, napsali Dmitrij Gorenburg a Michael Kofman.

Kristus na oslátku a kmenové hodnoty

20. 3. 2016 / Boris Cvek

Podle Janova evangelia byl Kristův příjezd do bran Jeruzaléma na oslátku o Květné neděli spojen s různými nedorozuměními (Jan 12,12-19). Jednak učedníci nepochopili to, že oslátko je odkazem na slova proroka Zacharjáše o zaslíbeném židovském králi. To jim došlo, až „když byl Ježíš oslaven“.

Dále se pak šířila zvěst o tom, jak Kristus vzkřísil mrtvého Lazara, což bylo znamení, které přivedlo množství lidí, aby ho uvítali v Jeruzalémě. Dokonce čteme o beznaději farizeů: „Vidíte, že nic nezmůžeme! Celý svět se dal za ním.“ Jenže Kristus přicházel jako ten, kdo má tuto představu o mocném muži, který umí zázračně křísit mrtvé, popřít. Když v pátek visel na kříži, posmívali se mu kolemjdoucí (Matouš 27,40): „… jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!“

Petr Uhl: Český stát rozhodl, že zpráva AI o diskriminaci Romů "je nepravdivá"

20. 3. 2016

Romské děti tvoří téměř třetinu žáků dříve zvláštních škol, přestože Romů žije v České republice méně než tři procenta. Uváděla to zpráva světové organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) z loňského února, nazvaná „Chce to více snahy – etnická diskriminace romských dětí v českých školách“, píše Petr Uhl.

Podle AI a podle mnoha dalších zpráv za posledních dvacet let, včetně těch, které jsem napsal nebo podepsal já jako zmocněnec vlády Miloše Zemana pro lidská práva v letech 1998 – 2001 a které česká vláda vzala na vědomí nebo i schválila, přetrvává v České republice diskriminace romských dětí ve školách. Romové se podle AI potýkají s diskriminací i v hlavním vzdělávacím proudu a vládě se nedaří vypořádat se s podjatostí vůči Romům, v české společnosti hluboce zakořeněnou.

"Rozšířená segregace romských dětí je hrůzným příkladem systematické podjatosti. Školy vedou děti k nenávistné diskriminaci od útlého věku," řekl ke zprávě AI její generální tajemník Salil Shetty. Problém považuje za velmi hluboký.

Opustí Británie Evropu?

20. 3. 2016

(A EU se pak rozpadne?)

Týdeník Observer uspořádal rozsáhlý průzkum mínění britských občanů, zda hodlají v referendu o případném odchodu Velké Británie z EU dne 23. června hlasovat pro odchod či proti odchodu. Zjistil, že 40 procent Britů je pro setrvání v EU, 41 procent je pro odchod z EU a 19 procent občanů je nerozhodnuto. V poslední době se však 22 procent lidí v Británii přesunulo k názoru, že je pro Británii lepší Evropskou unii opustit.

Británie je pod trvalou protievropskou palbou bulvárního tisku, vlastněného oligarchy. Alistair Campbell, bývalý tiskový mluvčí ("ředitel pro komunikace") ve vládě Tonyho Blaira, ostře napadl britský bulvární tisk za to, že ohledně odchodu Británie z Evropské unie dosáhl naprostého rekordu podvodnosti "v šíření lží a propagandy, která uráží inteligenci čtenářů". Campbell varoval, že celá řada britských deníků se úplně vzdala zásady publikovat věcná fakta a namísto toho rozšiřují protievropské názory svých majitelů oligarchů, bez ohledu na fakta. Týká se to listů Daily Mail, The Sun, The Express, Daily Telegraph a The Times. Je to velmi podobné lžím a vyvolávání iracionálního strachu, jaký šíří ve střední Evropě média o uprchlících.

Proč chtějí Britové odejít z EU?

Británie: Krize v britské Konzervativní straně

20. 3. 2016

Britská Konzervativní strana se v těchto dnech octla ve vážné krizi poté, co na protest proti vládním škrtům rezignoval její bývalý šéf a dosavadní ministr pro práci a důchody Iain Duncan Smith. Smith je silným euroskeptikem a mnozí komentátoři se domnívají, že částečnou motivací pro jeho rezignaci byl odpor proti proevropským postojům Cameronovy vlády. Hlavní motivací pro jeho rezignaci však byla ostrá kritika vládních škrtů: Smith už nesnesl, že ministr financí George Osborne hodlá připravit britské invalidy o sociální podporu ve výší 4 miliard liber. V sobotu došlo v této záležitosti v britské Konzervativní straně k ostrému veřejnému střetu. Konzervativní strana je nyní naprosto rozhádaná. Smithova rezignace a jeho ostrá kritika ministra financí Osborna podle komentátorů vážně ohrožuje Osbornovy vyhlídky na to, aby se stal po odchodu Davida Camerona premiérem.

Britský premiér David Cameron poprvé v sobotu vyjádřil vážnou obavu, že by Británie v referendu dne 23. června mohla "náměsíčně odejít" z Evropské unie.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Varování před šestnácti lety

Simpsonovi v roce 2000: Donald Trump prezidentem

20. 3. 2016 / Bohumil Kartous

 Seriál Simpsonovi je velmi bohatým studijním zdrojem pro pochopení života současné společnosti. Zlozvyky, stereotypy a společenské deviace, amplifikované humornou formou s cílem učinit je hmatatelné, odhalit je. A nejen to. Jak upozornil deník Guardian, v roce 2000 v epizodě Bart do budoucnosti Simpsonovi vykreslují utopický scénář, v němž se Lisa, na daná dcera manželů Simpsonových, stane prezidentkou USA. Její zdaleka ne tolik nadaný bratr je v té době typickým loserem, kterého se prezidentka Lisa po přímluvě matky ujme a umožní mu využívat výhod prezidentského úřadu.

Rusko chce mít právo spolurozhodovat o evropské bezpečnosti

19. 3. 2016

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vydal dlouhý článek v moskevském časopise Rusko v globální politice. Vysvětluje tam, co Moskva chce: Oficiální, na dohodách založené právo pro Rusko rozhodovat o politické a bezpečnostní architektuře Evropy. Dokud toto právo Rusko nedostane, na evropském kontinentu nebude stabilita. Klíčovou větou v Lavrovově článku je tato věta: "Během posledních dvou století vedly jakékoliv pokusy sjednotit Evropu bez Ruska nevyhnutelně k děsivým tragediím."

Lavrov není samostatný myslitel, který by fungoval nezávisle na svém šéfu, Vladimíru Putinovi, argumentuje Natalie Nougayrède v deníku Guardian. Je pravda, že západní diplomaté svědčí o tom, že Lavrov v roce 2014 soukromě zuřil nad Putinovou anexí Krymu - která porušila tradiční tvrzení Ruska, že chce dodržovat "mezinárodní právo", avšak přidržel se oficiální ruské verze událostí. Není náhodou, že Lavrovův článek vyšel zrovna v době, kdy Rusko svou intervencí hraje o Sýrii a Evropa se zoufale snaží vytvořit si strategii pro uprchlickou krizi.

Třetí offset a perspektivy obranné politiky západních zemí

19. 3. 2016 / Karel Dolejší


Západní země s demokratickým zřízením tradičně závisejí na ochotě voličů podporovat službu v armádě a vojenské výdaje, zatímco jejich konkurenti s voliči tyto otázky jednoduše konzultovat nemusejí. Také proto jsou v dlouhodobé perspektivě západní armády obvykle menší. Menší velikost armád byla v různých dobách různými způsoby kompenzována. V období po roce 1945 se pro to vžil anglický termín offset strategy.

Až odejde ČR z Evropské unie, nebudete moci nikam jezdit

19. 3. 2016 / Jan Čulík

Česká republika je nejeuroskeptičtější členskou zemí Evropské unie a Češi často vykřikují, jak nám bude hej, až se "osvobodíme z diktátu Bruselu". Mám v Glasgow návštěvou jednoho akademického pracovníka z Masarykovy univerzity který má četné kontakty s občany zemí na východ od Evropské unie. Varuje, že lidé ze zemí mimo Evropskou unii mají velké potíže se získáváním víz pro cestu na její území. "Češi, kteří brojí proti Bruselu, si neuvědomují, že po případném odchodu ČR z Evropské unie by došlo k uzavření hranic a Češi by museli žádat o víza k cestě do Drážďan nebo do Vídně."

Řecký uprchlický tábor je Dachau současnosti

19. 3. 2016

Despoina Fillipidaki, pracovnice Červeného kříže, řekla: "Nacházíme ve stanech ženy v křečích bolesti, protože jim v břiše zemřely nenarozené děti. Mou největší obavou je, že lidi brzo začnou umírat. A co je jejich zločin? Jediné, co chtějí, je lepší život, utéci válce, utéci chudobě. A co dostanou? Řecko z doby nacistické okupace. Toto jsou scény z jiného století, z jiné éry."

Uprchlíci v Evropě žijí za podmínek, které jsou srovnatelné s nacistickými koncentračními tábory, řekl vysoký řecký ministr.

Řecký ministr vnitra Panagiotis Kouroublis navštívil provizorní uprchlický tábor v Idomeni na řecké hranici s Makedonií.

Humanitární organizace odsoudily "nelidskou" dohodu EU s Tureckem o uprchlících

19. 3. 2016

Evropská unie se dohodla s Tureckem a bude deportovat z Řecka do Turecka uprchlíky. Dohodu ostře zkritizovaly humanitární organizace jako nelidskou.

Uprchlíci, kteří se dostanou na řecké území po sobotě 19. března po půlnoci, budou zřejmě v dalších týdnech deportováni zpět do Turecka. Úřad OSN pro uprchlíky varoval, že zůstávají nevyřešeny otázky, jak bude dohoda fungovat v praxi. OSN požaduje, aby byl bezodkladně zlepšen řecký systém pro hodnocení žádostí uprchlíků o azyl.

Avšak tisíce uprchlíků, kteří již dorazili do Evropy, budou v Evropě integrovány, i když nebudou mít právo rozhodovat o tom, která země je přijme. Německá kancléřka Angela Merkelová naléhala na uprchlíky v Idomeni, se se přestěhovali do ubytovacích kapacit, které jim nabízí řecká vláda. Na řecko-makedonské hranici v Idomeni čeká asi 14 000 osob.

"Chci sdělit uprchlíkům v Idomeni, že by měli důvěřovat řecké vládě a přesunout se do jiného ubytování, kde budou podmínky daleko lepší," řekla Merkelová.

Kypr hrozí, že bude blokovat dohodu EU s Tureckem o hromadném vracení uprchlíků

18. 3. 2016

Dohoda mezi EU a Tureckem s cílem zastavit proud uprchlíků přicházejících do Evropy je ohrožena. Řecko bude muset vyslat na své ostrovy stovky soudců, kteří budou individuálně hodnotit žádosti uprchlíků o azyl.

Při jednání 28 členských zemí EU s cílem připravit dohodu s Ankarou se Evropská unie v Bruselu ve čtvrtek dohodla o tom, co je ochotna nabídnout Turecku. Nabídka však zdaleka nesplňuje turecké požadavky. Nadto se Kypr zapřísáhl, že bude blokovat jakékoliv ujednání, které by otevřelo možnost případného pozdějšího vstupu Turecka do EU.

Kyperský prezident Nicos Anastasiades varoval, že nemůže souhlasit s obnovením rozhovorů Turecka o vstupu do Evropské unie, dokud Ankara neotevře kyperskému zboží své přístavy a letiště, podle existující dohody.

Protesty v Brazílii: Prezidentka kryla korupční skandál

18. 3. 2016


V brazilské metropoli vypukly pouliční protesty, když byla zveřejněna nahrávka telefonního hovoru mezi prezidentkou Dilmou Rousseffovou a kdysi populárním předchůdcem ve funkci, Luizem Inaciem da Silvou. Podle záznamu Rousseffová jmenovala da Silvu zvaného Lula personálním šéfem svého úřadu proto, aby nemohl být stíhán za korupci.

Merkelová vládne bez své strany

18. 3. 2016


Angela Merkelová se drží své uprchlické politiky. I po šoku ze zemských voleb po minulém víkendu. Ačkoliv k tomu může mít dobré důvody, kancléřka se stále víc vzdaluje vlastní straně, napsal Jens Thurau.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2016

12. 3. 2016

V únoru 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 75 580,90 Kč. Příjem z reklamy byl 8189  Kč.

Zůstatek byl koncem února 2016 131 994,10 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Český film | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák