21. 3. 2016 / Miroslav Tejkl
Názory šéfredaktora Britských listů ve věci migrantské krize příliš nesdílím, nicméně způsob argumentace Jana Kellera ve čtvrtečním Právu a jeho zdánlivě tak „třeskutá logika“ se mi zdají natolik zákeřné, že musím reagovat následující burleskou – osoby v burlesce jsou ovšem vymyšlené, netýkají se ani tak České republiky jako spíš zvláštního konstruktu a paralelního světa, který Keller svou argumentací vytváří, píše Miroslav Tejkl.
Na ministra vnitra nemusel sál plný novinářů příliš čekat.
Bývalý policista chodil všude včas a dost si na tom zakládal. Už v 9.57. vešel do sálu a posadil se na své místo před sklenici minerálky z Vichy a nejprve učinil potřebné prohlášení:
Vláda projednala požadavek Evropské unie týkající se kvóty – musím poctivě dodat, že už dvakrát snížené - 43 běženců pro naši zemi.
Kvóty – sebemenší - nejsou ale pro naší vládu řešením.
Vláda konstatovala, že je nejdříve zapotřebí věnovat veškeré úsilí snaze vyřešit sociální problémy vlastního obyvatelstva, problémy, které před ní stojí jako hlavní výzva a rozhodně mají zřetelnou prioritu.
Proto se vláda po zralé úvaze rozhodla jakoukoli kvótu odmítnout a nadále pak jakékoli azylanty, u kterých není nad jakoukoli pochybnost možno vyloučit, že by jde o ekonomickou migraci, odsunout bez dalšího a do té doby, je zadržovat, aby neznemožnili náš další postup v této věci.
Čím delší dobu zde nějaký migrant setrvá, tím je obtížnější dosáhnout jeho odsunutí.“
Vzadu se zdvihla ruka jedné střapaté dívčiny.
Ministr ji znal.
Ach jo, řekl si sám pro sebe, to je ta Jarvinská z týdeníku „Slunečnice“.
Ta tu skutečně scházela. Kdo jí z toho Vyborgu zval – papínek ruský oligarcha, vůči Putinovi sice spíš neutrální a jenom konformní, než aby to byl nějaký jeho příznivec … no ale dcerunka se asi chce odlišit – tak nějak to prý bylo i u mladých buřičů v 60. letech minulého století, kteří příliš mezi dělnickou třídu prý nepatřili. Ministr si nedovedl představit, že by Lenočka Jarvinská mohla zaujímat své názory navzdory tomu, aniž by se svým tátou vedle nějakou adolescentskou válku, že tátu má ráda a celkem slušně s ním vychází.
„No, prosím,“ řekl ministr poněkud odevzdaně.
„Máme tomu rozumět, pane ministře tak, že dokud bude v České republice jeden jediný bezdomovec, není jaksi splněn úkol, o kterém je tento stát přesvědčen, že ho má především, a nemůže tedy přistoupit k přijímání jakéhokoli počtu běženců, tedy k akceptování jakékoli kvóty z už existujícího počtu těch, kteří tak či onak do areálu Evropské unie dorazili?
To ale přece znamená, že taková situace nenastane nikdy a i ten první běženec v řadě, který stojí jaksi ve frontě za posledním, abych tak řekla, mezním bezdomovcem, nepřijde na řadu vůbec nikdy.“
Zatracená káča, pomyslel si ministr vztekle, díval se na Lenočku, která působila dnes zvlášť přitažlivě, a přemýšlel, jak celou věc podat, aby nevzbudila veselí i u těch novinářů, které za „sluníčkáře“ nelze považovat ani náhodou.
Jarvinská mezitím pokračovala :
„ … vždy přece stát funguje tak, že žádný úkol nikdy není úplně splněn a tisíce úkolů se řeší souběžně, anižby byl úplně vyřazen úkol, který se jeví jako důležitější než druhý. Žádné zdravotní sestřičce není sděleno, že dokud budou existovat bezdomovci, tak se zvýšením platu z veřejných prostředků si musí počkat a důchodce sice dostává peníze ze penzijního pojištění, ale určitý mechanismus byl nyní upraven, aby důchodcům nezvyšovali důchody o tři nebo čtyři desetikoruny, což je následkem v dobách nízké komplexní inflace, která není spočítána podle nějakého koše důchodcovských zboží, ale podle obecné inflace, která je jako průměr ze všech zboží nízká. Přesto vláda zjistila, že něco takového je neúnosné – a tak mechanismus zvyšování důchodů změnila, aby umožňoval větší navyšování důchodů než dřív. A taky nečekala jestli bude po ulicích ještě pobíhat podkritické nebo žádné množství bezdomovců ...“
Nejlepší asi bude opakovat do zblbnutí vlastní klišé, řekl si ministr. Protože jak začnu celou záležitost rozebírat, neskončí to nikdy.
Už kvůli tomu, že z hlediska elementární logiky má ta zatracená ženská vlastně pravdu
„Vážení, mohu jen opakovat,“ opakoval ministr zarputile, „jak jsem již řekl před chvílí, vláda konstatovala, že je nejdříve zapotřebí vyřešit sociální problémy vlastního obyvatelstva, problémy, které před ní stojí a rozhodně mají zřetelnou prioritu.“
Když to zopakoval ještě dvakrát, Jarvinská další dotazy nakonec vzdala.
Ostatní novináři se mezitím zaměřili na jinou tématiku …
… ať už migrantskou nebo jinou ...
Ministr slavně zvítězil ...
V Chrudimi dne 21. 3. 2016
21.3. 2016 / Jan Čulík
Šéfredaktor Britských listů nemá na uprchlickou krizi žádný "názor". Britské listy v této věci prezentují fakta. Těmi je, že státy mají podle Ženevské úmluvy z roku 1951 POVINNOST postarat se o uprchlíky. Je s podivem, že žádná česká média ...
21.3. 2016