18. 2. 2016 / Jiří Mikeska
Rozhovor s Blankou Jiráčkovou, bývalou šéfredaktorkou časopisu Ateliér
Blanko, ke konci roku 2015 jste pod tlakem okolností ukončila existenci časopisu Ateliér, jehož jste byla od roku 1990 šéfredaktorkou. Technické důvody a vývoj okolností jste popsala v článku nazvaném Nekrolog Ateliéru, v jeho posledním dvojčísle, kde se s ním mohou čtenáři seznámit. Pokusme se tedy v tomto rozhovoru soustředit na jiné skutečnosti, než na měnící se výše daně z přidané hodnoty, změny vyhlášek a podobně, i když víme, že k problémům Ateliéru bezesporu přispěly.
Víte, k rozhodnutí Vás oslovit mě vedlo zhlédnutí pořadu ČT Jasná řeč, který byl vysílán 18. 1. 2016 a převážně se věnoval právě zániku Ateliéru. Nebylo to hezké poslouchání, byla to spíše Vaše poprava. Diskuse byla vedena unisono a jednosměrně. A neváhám ji označit ze strany redaktora za neetickou. Pozvaná teoretička sdělila důvody, proč už tady ten časopis dávno neměl být a druhý diskutující, šéfredaktor konkurenční tiskoviny, se rád přidal a vyzdvihl, proč právě on pro svůj časopis granty dostává a proč není škoda, že je Ateliér nedostal.
Jak vyplynulo z diskuse, oba hosté z grantů ministerstva asi nějakým způsobem profitují. A tady relevantnost jejich přítomnosti ve studiu má trhliny. Celá diskuse se vyvíjela ve smyslu, vyhoďme tu Jiráčkovou z kola ven. O ministerstvu kultury, jeho grantové politice, složení komise a těch, kdo členy komise vybírají a schvalují, a kteří společně přispěli k zániku Ateliéru, nepadla ani zmínka.
Byla jste pozvána do studia nebo oslovena nominovat někoho, kdo by osvětlil situaci Ateliéru?
Na to je krátká odpověď, ne. Pan Chuchma se s námi nespojil, nezeptal se na naši situaci nikdy dříve a ani nyní. Dokonce tam o mně říkal, že jsem neměla energii na další vydávání a zdůrazňoval můj věk. To je však velmi zkreslené, ale je to pouze jeho vlastní názor, na který má nárok, a ten charakterizuje jeho samotného. Bez peněz prostě nelze tak náročný projekt udržet, na finance jsou vázáné mnohé další nutné služby, počet spolupracovníků, nezbytné autorské honoráře... Přesto bych se vrátila k vaší formulaci o diskusi do ČT dvou pozvaných kritiků. Nemyslím si, že oni by měli z grantů MK profit díky ukončení činnosti Ateliéru. Rozhodování stojí především na členech grantové komise a svým způsobem na úřednících MK, na celkové atmosféře v oboru. Mne spíše překvapilo, že oba diskutující veřejně přiznali, že Ateliér nesledují, což vyplynulo také z jejich odpovědí o zaměření Ateliéru, a přitom se nestydí o něm hovořit. Jak mohu mluvit o něčem, co neznám a nesleduji?