9. 7. 2014 / František Řezáč
To si zas ti pražští kroboti něco vyšpekulovali. Český venkov žije a
zvláště rozkvétají naše západní Čechy. Jizvy po odsunu a komunismu se
zacelují a venkov získává stálé a hlavně mladé obyvatele. Ti se nebrání
přátelství se sousedními Němci a bývalými obyvateli německého jazyka.
Občanská společnost se příliš neliší po obou stranách hranice: spolky,
tělocvičné jednoty, hasiči se starají o společenský život. Zajeďte si sem,
třeba na Chodské slavnosti do Domažlic nebo na právě restaurovaný zámek v
Červeném Poříčí u Švihova. Tam Pražáci jen profrčí. Nejlíp je to vidět na
krajině a polích, vůbec se úrovní obdělání a strojního vybavení od Bavorska
nelišíme.
My máme partu kamarádů v Lederdornu u Chamu, kteří se učí česky. Jeden
kolega dělá pravidelné zájezdy do Plzně a zná ji stejně jako já. Existuje
stálé společenství německých diváků plzeňského divadla. Kdyby si pan Krobot
dal dva frťany místo chmuření, viděl by věci jinak. Ostatně znám i v Praze
lidi, kteří jsou stejně aktivní. Ale to holt chce vyjet aspoň do
Čimic.
Vůbec mi ty filmy, jak je popisujete, nescházejí. Jeden německý
krajan pořídil stručné titulky k Jasného filmu Všichni dobří rodáci. Po
skončení jsme si, Češi i Němci, společně zabrečeli. V Plzni jsme se
pokusili o prolomení bariér mezi sousedy v akci Evropský den sousedů, viz
video. Něco se povedlo víc, něco míň, ale příští rok to zopakujeme. Ale
musí se holt něco dělat. Přijeďte pobejt!
Režisérský debut herce Miroslava Krobota Díra u Hanušovic (2014), který se v Karlových Varech promítal v hlavní soutěži a do českých kin přijde koncem července, je seriozním a velmi deprimujícím pokusem o analýzu české národní totožnosti. Svým způsobem film připomíná obdobně deprimující snímek Jana Krause Městečko (2003), což je taky úpěnlivý film o lidské ubohosti. "Díra" z názvu filmu neznamená "kráter", ale prostě zapadlá, nevýznamná vesnice (do angličtiny ten název přeložili jako Nowhere in Moravia).