Neudržované silnice

21. 5. 2013

Pane Čulík, když takhle čtu v Britských listech různé články o tom, zdali jmenovat či nejmenovat Putny a vzpomenu si na svoji cestu do práce po neudržovaných silnicích a do toho si ještě vzpomenu na silnice v Rakousku, tak je mi tato profesorská kauza putna, píše Eric Mavler. Dle mého názoru stav našich silnic stojí za větší pozornost a je mnohem pálivější problém, vždyť to souvisí s bezpečností silničního provozu a dobrým stavem tlumičů auta, které pak dříve zastaví, pokud jsou v pořádku. Předem děkuji, aspoň za malé zamyšlení a doporučuji se projet po silnicích Vysočiny a Moravy.

Sobotka: Zeman napomáhá vládě

21. 5. 2013

Poznámka na okraj: profesura a sociální antropologie

21. 5. 2013 / Štěpán Kotrba

Kauza Putnova jmenování je zřejmě problematičtější než se zdá: profesně je Putna literární historik. Ale profesura se týká nikoliv literární historie, ale oboru sociální antropologie, která se navíc na FHS UK nevyučuje.

Nicméně je potřeba dodat na okraj, že oprávnění pro habilitační a profesorská řízení pro obor sociální antropologie však fakulta má od roku 2007, kdy končil ve funkci první děkan fakulty Jan Sokol. Katolicky pojatá kulturní a sociální antropologie by byla zcela určitě "hnízdem" pro další expanzi křesťanů (byť rebelsky liberálních) do sekulárního společenskovědního vzdělávacího procesu. A to může být problém... Pro jednu i druhou stranu, i když pro každou z jiného důvodu.

Ivan Odilo Štampach z jiných pozic než já, ale poctivě a hloubkově analyzuje Zemanův krok v této věci v Deníku Referendum. K tomu několik podoteků:

Může být katolík otevřeným homosexuálem?

21. 5. 2013 / Boris Cvek

Dovolím si krátkou reakci na poznámky Štěpána Kotrby o podivnostech profesury pana Putny. Putna je prý literární historik a profesuru má dostat ze sociální antropologie, což je špatně. Rád bych poukázal na to, že humanitní obory jsou navzájem prorostlé a nedělí je nějaká exaktní hranice. Proto mohl být např. filozof Richard Rorty profesorem srovnávací literatury na Stanfordu (jedna z nejprestižnějších univerzit na světě), ačkoli přímo ze srovnávací literatury žádné dílo nenapsal. Posunul ovšem filozofii do literárního žánru a filozoficky se odvolával na díla některých literátů, např. Milana Kundery. Důležité je, že tohle mají posoudit odborníci, tedy vědecké rady fakulty a univerzity, a ty to udělaly. Štěpán Kotrba není v téhle věci odborníkem a má-li nějaké námitky, měl se účastnit veřejného zasedání těchto rad a tam je vznést. Dostal by patřičnou odbornou odpověď.

Zeman vs Putna a ohrožené "akademické svobody"

21. 5. 2013

Ráda bych se zde jen velmi stručným příspěvkem zařadila do diskuse "Zeman vs. Putna", i když je možné, že tyto -- poněkud nuancovanější názory na spor -- jistě v různých podobách zazněly, píše Daniela Tinková.

Pan docent M. Putna bezesporu patří k akademikům s originálním myšlením a jeho veřejné angažování a komentování záležitostí Rei publicae je ve své podstatě pozitivem -- ostatně od akademika s humanitním vzděláním se to (tak trochu) očekává nebo by se očekávat mělo. Způsob a míra tohoto "angažování" už trochu závisí na vkusu dotyčného (a jeho publika) -- Quod licet Iovi... - to, co si v předvolebních klipech může dovolit nějaký "přerostlý puberťák" Jirka Mádl (cílící také na podobnou či mladší věkovou skupinu) působí, podle mého názoru, u profesora in spe poněkud trapně. K tomu se zde i jinde ovšem vyjadřovali i jiní. Nicméně tuto samotnou skutečnost bych asi opravdu nepovažovala za -- ať už základní či zástupný - důvod jeho ne-jmenování profesorem přední české univerzity.

Jak proti sobě poštvat všechny na světě - s výjimkou katolické hierarchie

21. 5. 2013 / Karel Dolejší

1. Máte-li sebemenší možnost pomstít se svému kritikovi zneužitím pravomocí, které vám podle zákona nenáleží, a přitom se zavděčit potenciálnímu politickému spojenci, udělejte to.

2. Že tím znevažujete práci vědecké rady Univerzity Karlovy, jediné vysoké školy, jejíž diplomy byly na Západě uznávány i v době komunismu, a tím vlastně de facto i celé vědecké obce, jsou nutné vedlejší náklady - neváhejte.

3. Když začnete neurčitě naznačovat o důvodech a zamotávat se do výmluv, že už nevíte, kudy kam, uražte kromě akademiků pro jistotu ještě taky gay lobby. To funguje úplně skvěle, vzpomeňte si na Topolánka.

4. Když o vašem konfliktu s gay aktivistou začnou psát západní média, uražte i tato média...

P.S. Jakkoliv se lze právem pohoršovat nad postojem prezidenta k ústavně zaručeným právům sexuálních menšin - ostatně stejně jako třeba nad jeho minimálně nevkusným vtipkováním o znásilňování během kampaně - problém zde není možno redukovat na tyto jednotlivé postoje. I když nakonec v kauze Putna podle všeho neslavně ustoupí, bude se nadále pokoušet získávat další a další pravomoci nad rámec zákonů a ústavních zvyklostí. Proto kromě novely vysokoškolského zákona, která jednoznačně vyloučí prezidenta z procesu udělování vědeckých hodností, je třeba co nejrychleji zpřesnit jeho ústavní pravomoci tak, aby byl jeho nekonečným mocenským nárokům nasazen náhubek a Česká republika nebyla za nějaký čas nucena řešit zase další aféru typu "Baštova kufříku s Putnovými kompromateriály".

Miloš Zeman a Dr. Miroslav Tyrš

21. 5. 2013 / Pavel Drs

Spojitost těchto dvou osobností není na první pohled zřejmá. Nepředpokládáme totiž, že by Miloš Zeman vzklopkou na hrazdě uctíval památku velkého obrozence. Přesto kupodivu nejde o čistě surrealistické seskupení.

Pokud do scénáře dodáme další dvě jména, objeví se souvislosti historicky nápadně podobné. A to přesto, že okolnosti, které jim předcházely, se odehrály jedna v devatenáctém a druhá v jedenadvacátém století.

Nucená otcovská dovolená

21. 5. 2013 / Věra Říhová

K současné diskuzi o nucené otcovské dovolené mohu připojit i zkušenost naší rodiny. Můj syn byl na otcovské dovolené proti své vůli, protože jeho partnerka opustila dítě ve věku 7 měsíců, kdy se stala závislou na příjmu svého partnera.

Nejenom, že ji to doma přestalo bavit, ale objevil se u ní pocit ztráty svobody, kterou nehodlala trpět, pocit nespravedlnosti a ženské diskriminace. Protože my obě babičky jsme pracovaly a nemohly jsme se dítěti věnovat tak, jak si matka představovala, otec pracoval 6-7 dní v týdnu od slunka do slunka, připadala si matka odstrčená a ublížená a své dítě začala nenávidět jako zdroj svého utrpení.

Pokrytectví nejhrubšího zrna

21. 5. 2013 / Josef Babor

Pan rektor Jihočeské univerzity Grubhoffer se rozhořčeně dovolává akademických svobod a zaštiťuje se přitom apolitičností vysokoškolského prostředí. Přitom on sám osobně byl ústřední postavou politického útoku proti demokraticky zvolené radní jihočeského kraje.

Pan rektor tím zřejmě naznačuje, že prezident rektorům do jmenování profesorů mluvit nesmí, zatím rektoři smějí mluvit do jmenování demokraticky zvolených radní? Není to pokrytectví nejhrubšího zrna?

Jaklova "jednoduchá" pravda o amnestii

21. 5. 2013 / Jiří Baťa

Všechno je marné, všechno je marné, ani tisíceré vysvětlování pana Jakla nevysvětlí podstatu a záměr amnestie V. Klause, potažmo její problematickou abolici. Pan Jakl, jak píše v Neviditelném psu , se tisíckrát snažil objasnit amnestii, což už považuje za nudnou pravdu. Z jeho hlediska toto konstatování plně chápu, což je však pravý opak toho, co se snaží veřejnosti vysvětlit, která to ovšem navzdory jeho až nudným ospravedlňováním přesto nechápe. Problém je v tom, že co pan Jakl považuje za "nudnou" pravdu, ostatní za pravdu (byť třeba jen poloviční) nepovažují. Může se stát, že se bude ještě dále tisíckrát opakovat, pravda se podle něj stane super nudnou, ale jak některé skutečnosti nasvědčují, pravda je někde úplně jinde. Pan Jakl je znám svou sveřepou umíněností, neobjektivností a hlavně oddaností V. Klausovi až za hrob. To u něj vytváří potřebu servilní obhajoby všeho, co pochází od V. Klause, případně jeho blízkého odéru.

Jsme Anonymous

21. 5. 2013 / Lubomír Brožek

Běda národu, který nemá hrdinů, vmete hořce Galileovi do tváře jeho fámulus, poté co Mistr při slyšení před Svatým oficiem odvolal své učení. Běda národu, který hrdinů potřebuje, opáčí v Brechtově hře lakonicky Galileo.

Kolikrát v historii už se takto roztříštily zklamané iluze mládí o drolivé zdivo reality, na němž si testují odolnost svých čel paličatí snílci. Dokud zeď stojí a odolává, říká se jim odpadlíci, ztroskotanci a zaprodanci. Když padne, stávají se z nich hrdinové a na místě bývalé zdi vyroste nová (a každá vždycky "navěky a nikdy jinak"), na níž se později objeví pamětní deska, která vděčnému národu připomíná jejich nehynoucí slávu. Kolik zdí už takto padlo, kolik odpadlíků se změnilo v hrdiny. A naopak. Jenom ta otázka je stále stejná: Potřebuje národ hrdiny? Cynik by možná odpověděl: Jak kdy (a jak které).

Prezident republiky přijal ministra školství

21. 5. 2013

tisková zpráva

Prezident republiky Miloš Zeman přijal v pondělí 20. května 2013 na Pražském hradě ministra školství Petra Fialu na jeho vlastní žádost. Hovořili spolu o problematice návrhů na jmenování vysokoškolských profesorů. Výsledek jednání bude sdělen na tiskovém brífinku, který se bude konat ve středu 22. května 2013 na Pražském hradě. Čas bude upřesněn.

Hana Burianová

ředitelka Tiskového odboru

V Praze dne 20. května 2013

Causa Putna - analýza

Putniáda pohledem práva

21. 5. 2013 / Martin Kunštek

Causa nejmenování Martina C. Putny profesorem, které avizoval prezident Miloš Zeman, rozvířila ve společnosti řadu vášní. Jak se má celá věc z právního hlediska?

Upřesnění k profesuře Oskara Krejčího

21. 5. 2013

Volal jsem Oskarovi Krejčímu kvůli poznámce v textu Martina Kunšteka Putniáda pohledem práva, že "Václav Havel nejmenoval prof. Oskara Krejčího, který ...". Oskar Krejčí mi sdělil, že nikdy nebyl Václavu Havlovi navržen, takže informace Martina Kunšteka je zavádějící. Byť asi všichni víme, že o profesuru požádal raději v Banské Bystrici, protože v ČR by asi neprošel, upřesňuje Karel Růžička.

V ČR absolutně chybí povědomí o střetu zájmů

20. 5. 2013 / Jan Čulík

"Profesory naposledy odmítali jmenovat komunisté, říká historik Putna," v rozhovoru publikovaném deníkem IDnes.

Fascinuje mě, že v Česku, nebo aspoň u Martina Putny, naprosto chybí základní slušnost - totiž vědomí, že se vyjadřuje ve vlastní věci, ve věci VLASTNÍ profesorské nominace, a tak by měl mlčet

Dovedete si představit, že by něco takového udělal třeba Arne Novák? Nebo F.X. Šalda?

Je přece základním civilizačním principem, že když se stanu v nějaké věci námětem sporu, a rozhoduje se o mně, nevstupuju přece ve vlastním zájmu do vřavy boje. Kdyby měl Martin Putna základní civilizační návyky, rozhovor s jakýmikoliv novináři by odmítl s tím, že se přece nemůže vyjadřovat k vlastní věci, o které se rozhoduje.

Že nemají základní slušnost redaktoři IDnes, kteří se zdiskreditovali systematickou propagandou pro jednoho z prezidentských kandidátů, a nyní opět podporují aktivistu z téhož politického seskupení, mě nepřekvapuje.

Ale kandidát na profesora by konceptu střetu zájmů a základním civilizačním principům slušnosti rozumět mohl.

Hysterie kolem jmenování Martina Putny

21. 5. 2013 / Věra Říhová

Kolem jmenování akademika Martina Putny se strhla hysterická diskuze na základě obyčejných spekulací. Dokonce se kvůli tomu sepisují petice a pořádají demonstrace. Prezident Zeman se ukázal nebýt loutkou podepisující bez diskuze vše, co se mu podstrčí. Dovolil si mít právo vyjadřovat se k práci jiných a zaujímat své stanovisko. Neslýchané. Pro mě osobně je to dobrá zpráva. Budeme si muset nejspíše zvyknout, že prezident Zeman bude svou zemi řídit.

Petice a demonstrace na základě spekulací je pro mě zpráva špatná. Chápala bych je jako nátlakový prostředek po několika marných diskuzích a porad akademické obce s prezidentem republiky, kde by si vše z očí do očí vysvětlili a ukázalo se, že důvody jsou soukromého charakteru pana prezidenta. Ale toto je pouhá hysterie postavená na myšlence, co si to ten prezident dovoluje. Takový humbuk tu nebyl ani proti Drábkovým nuceným pracím.

Prezident republiky přijme rektora Univerzity Karlovy

20. 5. 2013

tisková zpráva

Prezident republiky Miloš Zeman přijme ve středu dne 22. května 2013 na Pražském hradě rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla.

Hana Burianová

ředitelka Tiskového odboru

V Praze dne 20. května 2013

Ke jmenování profesorů

21. 5. 2013 / Jiří Jírovec

V souvislosti s váháním presidenta Zemana zda jmenovat docenta Putnu profesorem se objevují názory, které mi připadají poněkud naivní.

Představa, že ukončení jmenovacího procesu na úrovni university tak nějak odstraní systém "držet hubu a krok" je nesmyslná. Jistě, český systém zastaral tím, že vedle dřívějších státních vysokých škol vznikla celá plejáda zařízení soukromých, takže jmenování "privátních" profesorů presidentem je snadno napadnutelné jako zasahování do obchodní činnosti.

Pokrytecká snaha ČSSD

20. 5. 2013

Dovolte mi přispět do diskuze na téma tzv. povinné rodičovské dovolené pro otce prosazované oranžovým klubem ČSSD. Nechci tady hodnotit samotný v médiích diskutovaný návrh na uzákonění povinnosti pro muže se střídat s matkou v péči o nejmenší dítě, to nechť posoudí jiní, píše Jan Neuman.

OPRAVA:

František Štván neumí číst

21. 5. 2013

Není pravda, jak se tvrdí v článku Františka Štvána "Pane prezidente, Váš dvojí metr je pro mne zklamáním", který jsme včera omylem vydali, že Miloš Zeman odmítá jmenovat Martina Putnu profesorem, protože nesl na pražském pochodu homosexuálů kontroverzní transparent.

Jak známo, Miloš Zeman se vyjádřil, že důvody, proč Putnu nechce jmenovat profesorem, veřejně neuvede. Sice se mezitím různě, a to značně sporně, až insinuujícím způsobem, vyjadřoval "kolem věci" (sporně proto, protože záležitost měla být až do jejích ukončení v rámci férovosti důvěrná, ani Putna, ani Zeman by nebyli vláčeni tiskem), avšak každý ví, že své původní prohlášení, že totiž o důvodech neschválení Putnovy profesury pomlčí, nezměnil. Čtenářům se za matoucí článek omlouváme.

Redakce Britských listů

Číst umím

21. 5. 2013 / František Štván

Číst umím,

pouze jsem si až do této chvíle myslel, že názory blízkých spolupracovníků pana prezidenta nejsou jen jejich osobním duševním vlastnictvím. Ano, prezident Zeman jasně řekl, že Martina C.Putnu profesorem nejmenuje. Pak se z jeho okolí dostávaly navenek informace, že o ničem oficiálně nerozhodl a to ve mne vyvolalo pocit, že na Hradě došlo k názorovému posunu.Přesto mám pocit, že tato problematika nebyla v v článku "Pane prezidente, Váš dvojí metr je pro mne zklamáním", zmíněna (opakovaným přečetním si to podle mne lze ověřit), neboť jeho dvojí metr vidím v naprosto jiných souvislostech, nehledě na to, že když jsem tento konkrétní názor psal, tak už byl pan prezident mnohem konkrétnější a právě na základě jeho pohnutek jsem se vyjádřil tak jak jsem se vyjádřil.

Matoucí můj článek nebyl, byť netvrdím, že myšlenky v něm jsou neprůstřelné. Každopádně toto nedorozumění vnímám jako poučení. Názorům lidí z Hradu, tedy kromě názorů samotného prezidenta, nebudu přikládat jakýkoliv význam.

Na které obory by se měla zaměřit veřejná podpora výzkumu a vývoje v České republice?

20. 5. 2013 / Václav Hořejší

Neustále slyšíme o potřebě "transformace" systému českého výzkumu a vývoje. Myslím, že současná institucionální podoba českého výzkumu a vývoje, která je výsledkem dlouhého historického vývoje a v posledních 20 letech prošla výraznou transformací, je v principu docela vyhovující. Je založená na silném univerzitním i veřejném neuniverzitním sektoru (hlavně pracoviště AV ČR), které intenzivně spolupracují. Jediné, co by asi bylo potřeba udělat, je další snížení počtu rezortních poskytovatelů institucionálních a hlavně účelových prostředků (zrušit všechny rezortní grantové agentury a získanými prostředky posílit GAČR).

MPO by nemělo administrovat žádné výzkumné a vývojové programy -- vše by mělo přejít na GAČR a (snad) TAČR (o užitečnosti této agentury nejsem přesvědčen). Podle mých zkušeností MŠMT velmi dobře administrovalo programy "Výzkumná centra" i NPVII.

Určitě by bylo potřeba definovat malý počet "výzkumných universit" a jen na nich podporovat výzkum; ostatní vysoké školy by měly poskytovat v první řadě kvalitní profesní vzdělávání nevyžadující vědec.

Putna, Zeman a katolická církev

20. 5. 2013 / Boris Cvek

Ten člověk je morálně nehodný. Nikdo neví proč. A je u nemravnosti vůbec nutné znát důvod? Není, zejména ne u minorit. Takového to bylo u církví vždycky: sodomité (rozuměj homosexuálové), bastardi (rozuměj nemanželské děti), coury (rozuměj svobodné matky -- maminka mého dědy byla ještě v roce 1917 jako svobodná matka farářem vyobcovaná z vesnice). Ti jsou špatní apriori. Pro správnou morálku musela být vždy vrstva těch ponížených, proti nimž "my normální" jsme správní. Aneb jak se píše v evangeliu: děkuji Ti, Bože, že nejsem jako tento celník. Tato slova říká ovšem farizej. Co na tom, že Kristus právě farizeje kritizuje a celníka, který vyznává Bohu své viny, chválí? Vždyť o Krista nejde, nejde ani o skutečnou morálku, jde o moc, vliv, majetky.

Infrastrukturní projekty jako nástroj stimulace ekonomiky

20. 5. 2013 / Jan Čulík

K argumentu, který přednesl v pondělí Miloš Zeman na Žofínském fóru, že totiž nejvýraznější možností, jak vyvést zemi z hospodářské krize, je politika strategických investic do infrastruktury, která může mít co největší návratnost, je nutno dodat, že na něm není nic světaborného - Německo má takovou strategii už přes třicet let a zřejmě právě proto se hospodářské krizi dokázalo vyhnout. Projekty to ovšem musí být inteligentně vymyšlené, nikoliv megalomanské a už vůbec to nesmějí být příležitosti k rozkrádání investic. O stimulaci ekonomiky rozumnými infrastrukturními projekty se hovoří v Evropě už docela dlouho. Na Britských listech často poukazujeme na názory uznávaného mezinárodního ekonomického odborníka na Českou republiku Martina Myanta, který už léta argumentuje, že pro českou ekonomiku jsou důležité strategické investice, například do vzdělávání (proč skoro z mladých lidí dodnes v Česku neumí anglicky?) nikoliv škrty.

Je pravda, že je známo, že motorem vytažení z krize je stavebnictví, proto jen docela logické, že Zeman hovoří o velkých infrastrukturních stavebních projektech. Jenže v dlouhodobější perspektivě je nutno investovat do rozvoje znalostní ekonomiky, do čistého vědeckého výzkumu a modernizace univerzit. Nemluvě, samozřejmě, o zoufale chabé jazykové výbavě obyvatelstva, kterou si malá země nemůže dovolit.

Z toho hlediska je záslužné, že Miloš Zeman upozornil na význam strategických investic pro oživení ekonomiky. Že se konečně v této věci někdo rozumně ozval. Teď by ovšem měla vzniknout rozumná veřejná diskuse, kam nejlépe by investice měly jít.

Martin Myant, ČR potřebuje státní investice pro budoucnost, nikoliv finanční škrty

Weber, nebo Wittfogel?

20. 5. 2013 / Karel Dolejší

Kanadský ekonomický historik Jacob Viner v knize Religious Thought and Economic Society (Náboženské myšlení a ekonomická společnost) popisuje situaci ve Skotsku sedmnáctého a osmnáctého století. V té době bylo Skotsko neobyčejně chudou a mimořádně zaostalou zemí, kde byl vlivem anglické okupace jako státní náboženství zaveden kalvinismus. Právě díky přísnému náboženskému dozoru nad životem, konstatuje Viner, se nemohli jednotlivci věnovat ekonomickým aktivitám podle svého přání, což konzervovalo stávající stav. Vinerova práce je polemikou s klasickým pojednáním Maxe Webera Protestantská etika a duch kapitalismu, o které se nyní začíná hovořit jako o léku, jenž má českou ekonomiku vyvést z krize. Jenže Viner na příkladě Skotska právě ukazuje, že zavádění asketické "protestantské etiky" státní mocí namísto toho, aby k ní jednotlivci případně dospěli samostatně, může mít naopak naprosto katastrofální důsledky. V mimořádně chudém Skotsku to vedlo jen k tomu, že církev nakonec glorifikovala chudobu a utrpení.

Infrastrukturní projekty "stimulují ekonomiku":

Španělská dálnice MP-203 stála 70 milionů eur, zůstává nedokončena a ekonomice vůbec nepomohla

20. 5. 2013 / Karel Dolejší

Španělská dálnice MP-203, která v letech 2005-2007 spolykala 70 milionů eur, "kupodivu" nestimuluje španělskou ekonomiku, ale její výstavba byla po dokončení zhruba ze 70% procent zrušena. Dnes stavba pomalu zarůstá plevelem, pobíhají po ní zdivočelí psi a kozy.

Španělsko nemá takovou notorickou historii nesmyslně předražených veřejných staveb jako ČR a nepochybně nemá o nic horší bilanci poměru vynaložených a rozkradených prostředků z veřejných zakázek.

Dokud nebudou české veřejné zakázky splňovat alespoň základní parametry běžné v civilizovaných zemích, výzvy k zahájení dalších politicky forsírovaných stavebních megaprojektů skončí zákonitě dalšími obrovskými zlodějinami, které nakonec zaplatí ze své kapsy daňový poplatník, přičemž konečný efekt pro ekonomiku může být ekvivalentní efektu dálnice MP-203.

Předaný kolík Milana Valacha

19. 5. 2013 / Marek Řezanka

Jsou zprávy, které člověka zasáhnou. Odcházejí-li přátelé -- a má-li člověk pocit, že odešli příliš brzy, zasáhnou ho velmi bolestivě. Dne 18. 5. 2013 vydechl naposledy Milan Valach, PhD (narozen 1956). Vyučoval na Katedře občanské výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Kromě toho se však angažoval jako mluvčí Hnutí za Přímou Demokracii. Je autorem knihy "Svět na předělu. O politické a morální krizi kapitalismu" a spoluautorem díla "Totalitarismus ve 20. století: československé zkušenosti". Spolupracoval na Vizi rozvoje ČR do roku 2015.

Milan Valach byl pan učitel

20. 5. 2013 / Bohumil Kartous

Studoval jsem na Pedagogické fakultě MU v Brně a Milan Valach mě dva roky vyučoval etiku. Mohu s naprostou jistotou říct, Milan Valach byl učitel. To je každý člověk, od kterého se něco naučíte, a vůbec nezáleží na tom, jestli ho za to někdo platí. Milan Valach uměl předávat myšlenky a dobře si vzpomínám, že k uvažování přiměl i studenty s velmi vysokým prahem porozumění. A to je skutečné měřítko schopnosti učitele.

Řekl Klaus něco nového? Ne. Řekl jen to, co víme všichni už minimálně dva roky

20. 5. 2013 / Jiří Baťa

Exprezident V. Klaus jakoby se probudil z dlouhého zimního spánku a sdělil nám, resp. posluchačům VŠE něco, co by nás "asi" mělo ohromit. Neohromilo, spíše zklamalo, neboť to byl on, kdo stál v čele státu posledních 10 let, byl to on, který mohl svým způsobem kormidlo směřování vývoje ve společnosti více či méně ovlivnit. Bohužel zůstalo u toho méně. Pokud zapátráme v jeho projevech a vyjádřeních zjistíme, že to bylo něco na způsob: řeč se vede a voda teče dál. Jinými slovy, řekl toho vždy tolik, že v konfrontaci s realitou je výsledek špatný, ne-li mizerný. Jestliže před dvěma lety v novoročním projevu konstatoval, v jaké dobré pozici se nachází náš stát, že se lidé mají nejlépe od r. 1989 a že je přesvědčen, že tato vláda (dosud dehonestačně vládnoucí) jde správným směrem a vyvede společnost z nejhoršího, pak jsou slova, přednesené na přednášce Vysoké školy ekonomické prázdné, falešné, nic neříkající.

Hrst vzpomínek na Milana Valacha

20. 5. 2013 / Karel Dolejší

Milana Valacha jsem poznal v roce 1990 na jednom z tehdejších bouřlivých a amatérských politických shromáždění, kde kladl velmi promyšlené dotazy a nabízel časopis Alternativa. Velmi brzy jsme se nadlouho spřátelili. Docházel jsem za ním na jeho tehdejší pracoviště v Akademii věd, kde jsme v podvečerních hodinách spolu s dalšími akademiky a budoucími pedagogy Masarykovy univerzity (Jaroslav Hroch, Dušan Lužný, Petr Jemelka a další) vedli debaty o filosofii a politice. V době, kdy jsem zanechal studia na VUT a pracoval na nočních směnách jako dělník v tiskárně Typografia, mě kontakt s těmito lidmi udržoval v odhodlání věnovat jakžtakž ušetřené síly studiu a úspěšně absolvovat přijímací zkoušky na Masarykově univerzitě.

BRITÁNIE:

Politik, který svrhl Thatcherovou, varuje, že se konzervativci zbláznili

19. 5. 2013

Bývalý konzervativní britský ministr financí lord Geoffrey Howe zveřejnil ostrý útok na šéfa Konzervativní strany Davida Camerona. Varuje, že euroskepticismus "je infekcí duše Konzervativní strany".

Lord Howe byl ministrem financí za Margaret Thatcherové a vyvolal r. 1990 její pád. Nyní zaútočil na předsedu strany Davida Camerona. Obvinil ho, že se bojí svých řadových poslanců a ohrožuje tak budoucnost Británie v Evropské unii.

Howe poukazuje na to, že Cameron otevřel Pandořinu skřínku tím, že se staví proti nynějším podmínkám členství Británie v EU, které chce nechat "znovu vyjednat" a že nyní ztrácí kontrolu nad svou stranou. Premiér tak proměnil interní problém Konzervativní strany v problém celé země.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2013

19. 3. 2013

V únoru 2013 přispělo finančně na Britské listy 217 osob bankovním příkazem celkovou částkou 61 486.45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v říjnu 2012 částkou 4206.67 Kč. Příjem z reklamy byl 5000 Kč.

4 čtenáři Britských listů přispělo v únoru 2013 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 900 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 28. 2. 2013 byla 238 003.10 Kč, z toho na exekutorský projekt 166 375.59 Kč a na na provoz Britských listů 71 627.51 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.