Miloš Zeman a Dr. Miroslav Tyrš

21. 5. 2013 / Pavel Drs

Spojitost těchto dvou osobností není na první pohled zřejmá. Nepředpokládáme totiž, že by Miloš Zeman vzklopkou na hrazdě uctíval památku velkého obrozence. Přesto kupodivu nejde o čistě surrealistické seskupení.

Pokud do scénáře dodáme další dvě jména, objeví se souvislosti historicky nápadně podobné. A to přesto, že okolnosti, které jim předcházely, se odehrály jedna v devatenáctém a druhá v jedenadvacátém století.

Ona chybějící jména jsou František Josef I. zvaný Procházka a Martin C. Putna.

Dr. Miroslav Tyrš, po právu nazývaný českým Coubertinem, založil a vybudoval tělocvičnou organizaci Sokol. Ve své době nadčasové hnutí, které v krátké době získalo statisíce členů a rozšířilo se do celého světa.

František Josef byl od dětství milovníkem uniforem a vojenských přehlídek. Sokoly neměl rád. Drze nosili kroje, které jim Josef Mánes navrhl podle garibaldiovských uniforem, jako alternativu vojenských povelů si za pomoci Josefa Jungmanna vytvořili vlastní tělocvičnou terminologii a jejich veřejná hromadná cvičení tolik připomínala, do té doby armádě vyhrazené, kvérgrify.

Svou ješitnost i František Josef projevil ve chvíli, kdy měl Dr. Miroslava Tyrše, estetika a historika umění, jmenovat profesorem Filosofické fakulty. Jmenování podmínil ukončením veškeré činnosti v Sokole. Toto ultimátum Tyrše natolik psychicky zlomilo, že s největší pravděpodobností přispělo i k jeho blízké tragické smrti.

Martin Putna svými výstřednostmi provokuje a uráží své protivníky. Tedy vykonává činnosti až dosud vyhrazené prezidentu republiky.

Doufejme, že v tomto případě Miloš Zeman projeví větší míru osvícenosti a nepodmíní jeho jmenování tím, že přestane být katolickou buznou.

Aféra Putna, jaro 2013
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 21.5. 2013