Krylova Demokracie je symbolem toho, kam jsme po 23. letech došli

18. 11. 2012 / Boris Cvek



Vzpomínám si na dobu asi před 20 lety, kdy pro mne jako pro mnoho ostatních Karel Kryl otevíral dveře k přijetí římskokatolické církve, církve Anastáze Opaska. Byl jsem vychován v prostředí, nehledě na komunistickou výchovu, kterou jsem absolvoval na základní škole, jež bylo vůči církvím nepřátelské a plné předsudků. Mnohokrát jsem se církví proto zastával v mnoha debatách, kdy většinoví obyvatelé našeho státu i po Sametové revoluci dštili svoje předsudky kolem dokola. I proto jsem ještě před několika lety stál spíše na straně tzv. církevních restitucí, protože proti nim byli hlavně tradiční proticírkevní zaslepenci. Nicméně všechno je třeba vidět v kontextu.

K. 17. LISTOPADU: KAM JSME DOSPĚLI ZA TŘIADVACET LET

S kritiky nepořádků ve veřejné správě lze zatočit, a to zcela legálně

17. 11. 2012 / Petr Fišer

Krušnohorská obec Český Jiřetín má sice asi jen dvě desítky v obci skutečně žijících obyvatel, avšak pro veřejnou správu v České republice může být v něčem vzorem. Tamní obecní úřad je totiž první, kdo po 23 letech dokázal účinně zatočit s obtěžováním veřejné správy ze strany oponentů. Pomohlo i Ministerstvo vnitra ČR, píše Petr Fišer (zastupitel za SNK pro rozvoj obce Český Jiřetín).

Veřejná zakázka, za kterou se zaplatila dvojnásobná než schválená cena, výběr nejdražšího dodavatele nebo prodeje pozemků za méně než polovinu ceny obvyklé - to byly připomínky oponentů vedení obce Český Jiřetín. Kvůli tomu se v obci třikrát opakovaly komunální volby. Staronové vedení obce však nakonec zvítězilo - český volební zákon totiž umožňuje přihlásit libovolný počet chatařů k trvalému pobytu, na což je jakákoli místní opozice krátká. Opozici se pak sice podařilo prokázat falešnou adresu jedné ze zastupitelek, ale už těžko se jí dařilo shromáždit včas možné důkazy o všech falešných voličích, když ani neznala jejich jména.

Dokumentace k tomuto článku ZDE ZDE

Ani v Karlových Varech nelze kritizovat magistrát

18. 11. 2012 / Petr Vařeka

Podobnou zkušenost jako pan Petr Fišer z Jiřetína mám i já z Karlových Varů, píše Petr Vařeka. V redakci Karlovarského Deníku prakticky nelze docílit toho, aby byl zveřejněn článek kritizující magistrát. Ve městě již řadu let probíhá výstavba luxusních bytů, a to i přesto, že tyto pak zejí prázdnotou a dále přesto, že v Karlových Varech přibývá bezdomovců, protože ve městě chybí možnost sociálního bydlení - v létě jsem s magistrátem řešil situaci 2 starších lidí "bydlících" na promenádní stezce kousek od Richmondu. Nedávno kvůli zmiňované výstavbě byla zničena i alej stromů a památný buk, a to i přes petici místních obyvatel požadujících zachování tohoto stromu

Když jsem do redakce poslal článek poukazující na tyto skutečnosti, tak z něj byla zveřejněna jen jeho poslední věta zcela vytržena z kontextu, a to jen v málo navštěvované elektronické verzi Karlovarského Deníku.

Jak se v Česku dělají městské noviny

18. 11. 2012 / Aleš Uhlíř

V Česku je normální, že se prostor pro kritiku v různých tištěných médiích zužuje a pokud jde o lokální periodika, je takřka nulový. Smutným příkladem jsou pak různé tiskoviny, které vydávají obce a radnice měst. V nich zaznívají jen slova chvály, resp. samochvály těch, kteří tam tvoří toho času vládnoucí politickou reprezentaci. Je to jako ve známém filmu Bílá paní, kde se při pivu zdůrazňuje, že každý může otevřeně říkat vše, co se mu v městě líbí. Prostor pro odlišné názory než má vládnoucí uskupení na radnici v tiskovinách vydávaných radnicemi prakticky neexistuje.

Jak (ne)vyřešit problém s dluhy

17. 11. 2012

Cílem těchto podnikatelů není pauperizovat společnost - pouze jim nevadí obohacovat se na úkor těch nejzranitelnějších skupin populace.

Existují proto, že společnost i vlastní stavovská komunita k nim přistupuje morálně indiferentně: nikdo je nežene ke kárné zodpovědnosti za narušování důstojnosti stavu, nikdo po nich nehází na ulici rajčata, nikdo nevyšetřuje jejich daňové úniky, nikdo o nich nic moc ošklivého nepíše, nikdo s nimi jen pro špatnou pověst neodmítne obchodovat a nikdo se na nic moc neptá ani když se taková osoba časem objeví na něčí kandidátce.

Hanba je jen dočasnou nepříjemností, která odezní samovolně, a ti kdo by mluvit mohli a měli, ti mlčí, protože vzájemné udávání se za dnešního stavu podnikání je něco jako jaderné odstrašování - každý sice může na někoho poštvat policii a správní orgány, ale nikdo nechce, aby se vyšetřovaným stal on sám.

Problém nevidím v bezskrupulózní dravčí povaze některých Čechů. Zatímco jedni skočili rovnýma nohama do podnikatelské příležitosti, jakmile rozpoznali její bizarní ekonomický model, jiní se naopak pak na stránkách BL dobrovolně skládají na nesystematicky a nereprezentativně vybrané případy dlužníků formou sbírek. Vyřešit ale tento problém pouhými penězi by stálo víc, než kolik dá celá skomírající střední vrstva dohromady a znamenalo by to současně její konec.

Chtěl bych reagovat na nápad Petra Nováka, který mě donutil se zamyslet, proč vlastně něco tak jednoduchého už dávno nefunguje. Nejde ani tak o to, že lékem na stále více a více se rozevírající nůžky distribuce majetkových hodnot ve společnosti se nestane právě toto konkrétní řešení. Mým cílem je spíše obecně oponovat budovatelské iluzi - jaká se v těchto dnech rozvíjí na stránkách BL - že jednoduché řešení současné krize nízkopříjmových skupin obyvatel někde existuje a že podaří ho přetavit ve všezachraňující legislativu. Následující řádky také mohou posloužit k posouzení, zda je situace tak černobílá, píše čtenář, jehož totožnost je redakci známa, avšak z dobrých důvodů ji nezveřejní. Redakce BL má k této složité, informované a erudované analýze jedinou poznámku, spíš dotaz: Jak je možné, že prostě v západních zemích problém s dlužníky a exekutory neexistuje a není tam exekucemi postiženo dvacet procent obyvatelstva. Opakujeme, že je nutno srovnávací analýzou zjistit proč. Ale dejme slovo autorovi článku k jeho argumentaci:

Proč si nemyslím, že ani povinná nabídka odkupu vlastního dluhu pro případ vůle věřitele pohledávku postoupit třetí osobě něco vyřeší? Vezměme to pěkně po bodech, které mě napadají, poměrů více znalí si jistě doplní i nějaké další:

Jak je možné, že se dluhy v blízkém zahraničí nestávají tak likvidační jako u nás?

18. 11. 2012

Dovolím si několik postřehů na "odpověď" k mému názoru. Za prvé netvrdím, že je to jednoduchý všelék, píše Petr Novák. Ale na druhé straně je vidět, že s autorem odpovědi každý sedíme každý na druhé straně.

Ne všichni dlužníci se schovávají a ne všichni nechtějí řešit své dluhy.

Nelze paušalizovat. Jsou i dlužníci "poctiví", kteří jsou o dluhu uvědoměni záměrně pozdě. Na druhé straně je třeba si pamatovat na toto přísloví: Půjčuji si cizí peníze, ale vracím svoje.

ČT jako "zmanipulovaná žumpa"

18. 11. 2012

ČT a její indoktrinace v praxi, úspěšní podnikatelé zřejmě tvoří novou povinnou složku pořadu OVM (levice v poměru jedna ku třem, a to minimálně). Včerejší politické školení v pořadu "Stardance" mě přimělo tento pořad ignorovat i nadále. Zkrátka "zlobíme" a ti uvědomělí nám to musejí vysvětlit, aby to hloupá část národa pochopila.

Může mi někdo vysvětlit, proč si tuhle zmanipulovanou žumpu platím z koncesionářských poplatků? a jistě již chápete, proč jsem včera na Václaváku apelovala na šíření alternativních informací a argumentů, včetně zahraničních překladů..., napsala na Facebooku ekonomka Ilona Švihlíková.

Televizní žeň

Kubera: "Švihlíková připomínala fanatické nacistky"

18. 11. 2012

Některé nevládní organizace "zneužily 17. listopadu" varováním, že "takhle demokracie nevypadá", tvrdil Kalousek v televizi. Podnikatelka Štěpánková požadovala rázné zpřísnění zásahů proti neplatičům dluhů: "Neplatič se vám směje do očí. Nikdo ho nenutí, je v pohodě". Dožadovala se také "zkrocení byrokracie EU".

Senátor Kubera za ODS přirovnal ekonomku Ilonu Švihlíkovou k nacistickým fanatičkám. Řekla totiž na sobotní demonstraci: "Omlouváme se, že nevyděláváme tolik, kolik vy kradete." (Hlavním problémem bude zjevně, že si žena dovolila vyslovit veřejně názor. Žena má přece mlčet a usmívat se a vypadat sexy, pokud na to má věk. Jinak má jen mlčet. Vyjádří-li názor, je to přece hitlerovská fanatička, pozn. JČ)

Zdroj ZDE ZDE

Operace "Obranný pilíř": Obamova středovýchodní politika je v troskách

18. 11. 2012 / Karel Dolejší

Je samozřejmě z čistě vojenského hlediska logické, když se Izrael snaží zlikvidovat vojenské kapacity hnutí Hamás v Gaze ještě před tím, než zaútočí na Írán. Později by totiž riskoval odvetu hned na několika frontách (íránské rakety středního doletu, střely kratšího doletu z Libanonu a Gazy). Ale v probíhající operaci "Obranný pilíř" jde ve skutečnosti mnohem o víc - o pomstu Obamovi za jeho "neizraelskou" politiku, ohrožení jeho domácí agendy a znevěrohodnění celé jeho středovýchodní politiky v islámských zemích.

Observer: 56 procent Britů by v referendu hlasovalo pro odchod z EU

18. 11. 2012

Z průzkumu provedeného pro týdeník Observer vyplývá, že by v referendu 56 procent Britů zřejmě hlasovalo pro odchod Británie z Evropské unie. Z EU chce odejít asi 68 procent konzervativních voličů, 44 procent labouristických voličů by pravděpodobně také chtělo odejít z EU stejně jako 39 procent liberálních demokratů. Jen 28 procent Britů zastává názor, že je EU "dobrá věc", kdežto 45 procent Britů si myslí, že EU je "špatná věc". Pouze kategorie nejmladších britských voličů, ve věku od 18-34 let, výrazně podporuje Evrolpskou unii. V této kategorii si 44 procent voličů myslí, že členství Británie v EU je dobrá věc, kdežto jen 25 procent si myslí, že je to špatná věc.

Výsledky tohoto průzkumu veřejného mínění budou nátlakem na britského premiéra Davida Camerona, který se má v Bruselu účastnit vyjednávání o rozpočtu EU. Hrozí mu další rebelie v Dolní sněmovně, pokud se mu nepodaří zajistit snížení rozpočtu EU.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Klaus a Sobotka se už bojí občanů

17. 11. 2012 / Jan Čulík

"Soudobá takzvaná informační společnost, což považuji za zvláště absurdní název, protože bych ji spíše nazval neinformovanou společností, s její apoteózou internetu a tzv. sociálních sítí nás ohlušuje záplavou nestrukturovaných, navíc často více méně irelevantních dat či informací," řekl Klaus.

Dodal, že lidé poztráceli či si nechali poškodit a zneuctít hodnotové a myšlenkové vzorce, nemají informace kam ukládat, jak je řadit a vyhodnocovat. Tím podle Klause vzniká "rychle průjezdná informační dálnice směřující k nebezpečnému zapomínání".

Zdroj: ZDE

Klaus odmítal internet už dávno. Přečtěte si, jak r. 1997 polemizoval s Janem Čulíkem a přesvědčoval ho, že internet je pitomost: "Nespoléhejme jen na Internet, teletext a počítače, orientaci skýtá i tradiční svět knihoven."

Jak Václav Klaus varoval před internetemZDE

Z Klausových výroků v sobotu dopoledne je zjevné, že vládnoucí politikové v ČR jsou velmi znervózněni zuřivým odporem občanů proti jejich politice, jak se v současnosti projevuje - ovšem jen na internetu. Je z toho také zjevné, že kdyby se internetový hněv přesunul do českých ulic, došlo by v ČR k skutečně podstatným změnám. Naštěstí pro vládnoucí politiky k tomu zřejmě nedojde, protože, jak uvedl i politolog Zdeněk Zbořil, Čechům stačí ventilovat svou frustraci na internetu a za své zájmy nejsou ochotni vyjít do ulic. (A taky nedošlo, pozn. JČ, sobota 16.00. Účast na sobotní demonstraci byla malá.) Bolševicko-"pravicoví" politikové vědí, že na českém občanstvu mohou dříví štípat, a to je zdrojem jejich arogance. Jenže z Klausových výroků vyplývá jasně, že stín strachu se v hlavách vládnoucích politiků přece jen objevuje. Co kdyby, hrůza, Češi opravdu vyšli do ulic a zorganizovali se na internetu. Strach, jaký má Klaus z internetu, dokazuje, že by protivládní demonstrace v ČR byly efektivní, kdyby se na ně občané zmohli.

Dnešní režim v ČR: Zapomeňte na současnost

17. 11. 2012 / Boris Cvek

Dnešní oslavy výročí 17. listopadu ze strany prezidenta Klause a celé dnešní politické reprezentace mi připomínají následující situaci. Představte si, že by se 17. listopadu 1989 všichni rozplývali nad tím, jak je poražen nacismus, jak je důležité podpořit komunistický režim kvůli tomu, aby se nacismus nevrátil, a jak je proto třeba přivřít oči nad chybami a nespravedlnostmi současnosti. Kdyby tomu bylo takto, nikdy by lidé nevyšli do ulic za účelem svržení tehdejšího režimu a ze vzpomínky na nacistickou tyranii a její pád by se stal fíkový list vládnoucí garnitury.

Přemysl Sobotka: "Život je krásný"

17. 11. 2012

"Bohužel si [lidé] ze života vybírají jen ty negativní stránky, život je přeci krásný, žijeme v demokracii a ve svobodě," řekl novinářům Sobotka.

Zdroj: ZDE

Rostou obavy z izraelské pozemní ofenzívy do Gazy

17. 11. 2012

Izraelská vláda schválila povolání do aktivní služby až 75 000 záložních vojáků. Sílí obavy, že premiér Binyamin Netanyahu nařídí pozemní invazi, poté, co egyptské úsilí vyjednat příměří skončilo neúspěchem a Hamas odpálila raketu na Jeruzalém.

Spojené státy usilují o zabránění další eskalace toho, co USA charakterizovaly jako "velmi, velmi nebezpečnou situaci" v Gaze. Británie varovala, že pokud Izrael provede pozemní invazi, mohlo by ho to stát mezinárodní podporu.

Avšak obavy, že Netanyahu se připravuje na eskalaci útoku, byly posíleny poté, co uspořádal strategické jednání s vysokými členy své vlády. Množství povolaných záložních vojáků je srovnatelné s invazí Izraele do Libanonu před šesti lety. Nedaleko hranice s Gazou se shromažďují izraelské tanky a silnice v oblasti byly pro izraelské civilisty uzavřeny.

Permanentní vládní krize

17. 11. 2012 / Marek Řezanka

"Pan premiér mi sdělil svůj názor bez jakéhokoliv objektivního důvodu, proč pana Vacka jmenovat nechce", postěžovala si Karolina Peake v nekonečném seriálu, který by se mohl jmenovat: "Zítra už (vy)padneme, drahouškové", a který se momentálně týká jména R. Vacka, nově navrženého kandidáta na ministra dopravy v Nečasově kabinetu (po V. Bártovi a P. Dobešovi). Kolik ministrů ještě tato vláda vymění -- a u kolika z nich půjde (tentokrát již zaručeně) o rozkol k pádu vlády vedoucí?

Vláda nám přece padala již na jaře, a to jak před rokem, tak letos. Věci veřejné dokonce naoko odešly do opozice, aby vždy dostatečný počet jejich poslanců schválil sebeproblematičtější a sebezávadnější zákon (zákon, který umožňuje prolomení Benešových dekretů, tedy o církevních restitucích, za problémový považuji).

O tom, jak kanadští studenti svrhli vládu

17. 11. 2012



Le Printemps québécois: Quand le peuple s'éveille... from Mario Jean on Vimeo.

Film, který se promítal na včerejší debatě na FF UK s jedním z kanadských (québeckých) studentských vůdců. V r. 2010 vláda vyhlásila radikální zvyšování školného a doprovodné změny (u nás: "zákon o finanční pomoci studentům") s platností od 2012, píše Josef Bartoň na facebooku. Studentské hnutí využilo rok a půl k informační kampani a menším akcím (happeningy, malé demonstrace, prohlášení, tiskoviny - jako u nás před 10 měsíci).

Před rokem zorganizovali větší demonstraci (30 tisíc v Montréalu) s požadavkem zmrazení školného a jeho následného úplného zrušení (zpřístupnit bezplatné VŠ). Protesty se stupňovaly, vláda reagovala tvrdými represemi (násilné rozhánění demonstrací obušky, slzným plynem) a "zákonem 78" ("La loi spéciale" - proti němu nesou ve filmu transparent právníci) připomínajícím výjimečný stav (zákazy "nepovolených" shromažďování, obrovské pokuty, tisíce zatčených a uvězněných). Postupně další deseti- a statisícové demonstrace. Na konci jara 2012 demonstrovalo už přes půl miliónu studentů a mnoha sympatizantů z řad veřejnosti a vláda byla nakonec nucena složit mandát. V mimořádných volbách premiérova strana zcela propadla.

V našich sdělovacích prostředcích o této "revoluci" nebylo skoro ani slovo. Nebo si snad někdo vzpomínáte, že by letos v naší televizi něco proběhlo?

Čína kritizovala evropskou politiku škrtů

16. 11. 2012

Vysoký činitel čínského investičního fondu v hodnotě 300 miliard liber v pátek varoval, že v důsledku škrtů dosáhl hněv evropské veřejnosti "hranice snesitelnosti", když aktivisté demonstrovali proti zasedání Mezinárodního měnového fondu v Manile.

Jin Liqun, předseda inspekční rady Čínské investiční korporace varoval, že příliš ostré vládní škrty v Evropě vyvolají vzbouření od obyvatelstva, v jehož důsledku nedojde k potřebným reformám. Jin opakoval, že evropské vlády v minulosti příliš utrácely a musejí se chovat odpovědněji, ale dodal, že intenzita lidového hněvu může znamenat, že Evropa bude nucena "úplně zrušit" programy šetření a škrtů.

VYSOKÝ ČINITEL JEDNÉ FINANČNÍ INSTITUCE:

Z vymáhání půjček se stal v ČR lichvářský velkoprůmysl, jaký nemá obdoby

16. 11. 2012

Pracuji v českém bankovnictví ve vyšším managementu. Příběhy podobné panu Davidu Jandusovi, se dnes doopravdy počítají do statisíců, ne-li již milionů postižených českých chudáků. Přesto jsem se rozhodl také přispět panu Jandusovi nějakou stokorunou, protože Britské listy považuji za jistého garanta publikovaného příběhu, píše čtenář, jehož totožnost je redakci známa

Z půjček a jejich následného vymáhání se stal v České republice lichvářský velkoprůmysl, který nemá v moderní historii Střední Evropy obdoby. Denně realizované exekuce a dražby sledují a řídí jejich osnovatelé vybaveni nejmodernějším softwarem, přesně šitým na míru. Každodenně se stovky milionů přesouvají od mnoha postižených jedinců k několika málo lidem, nadobro již odtrženým od reality a běžného života.

Vraťte mi pocit, že jsem člověkem

16. 11. 2012

Jsem rád, že se téma exekucí v ČR po delší době opět objevilo na Britských listech. Kvituji, že toto téma bylo zcela správně označeno jako nejvážnější v ČR vůbec. Cynicky doufám, že po novém roce, kdy začne platit novela (sněmovní tisk 537) a začnou být postihovány také manželé/manželky "dlužníků", nabude toto ještě větší vážnosti, píše David Michal.

O systémových problémech exekucí se ví již minimálně od roku 2002, postiženy byli již doslova milióny lidí. Z exekutorů se mezitím stali miliardáři významně ovlivňující dění v ČR.

Ne nemůžu říct že by tisk mlčel, ani poslanci a senátoři (někteří) nemlčí, ani lidé nemlčí. O tomto obrovském zlu se zde mluví již přes deset let, ale stále pokračuje. Proč to já nevím, nejsem vzdělaný člověk, nebudu se tedy pouštět do žádných rozborů.

Ale poprosím další co toto čtou. Moc Vás prosím neustávejte v popisování zla, analyzujte jej, hledejte řešení, nenechte to opět vyčpět, nenechte to opět přebít jinými tématy.

Jako obyčejný člověk Vám slibuji, že když budu na poli budu s láskou okopávat brambory abyste měli jídlo, u pokladny Vám s úsměvem posloužím, u linky budu trpělivě stát a vyrábět, za volantem Vás bezpečně odvezu, ale sakra dělejte už něco a vraťte mi pocit, že jsem také člověkem.

Je třeba zamezit "podnikání" společností poskytujících nebankovní úvěry

16. 11. 2012

Musím reagovat na články týkající se případů pana Janduse, píše čtenářka, jejíž identita je redakci BL známa. Pět týdnů jsem dělala brigádu na exekutorském úřadě. A musím říct, že mi při té příležitosti došla jedna věc - nadávat v prvé řadě na exekutory je obrovská chyba. Skutečně to nejsou exekutoři, kdo ten či onen případ vyvolá, ti pouze vykonávají vůli soudců či rozhodců (pochopitelně metody některých exekutorů nejsou ani trochu vybíravé, to nechci popírat).

Mohu uvést příklad (jen velmi obecný - podepsala jsem mlčenlivost): jistina 10 000 Kč, celková vymáhána částka 90 000, z toho exekutorovi případně řekněme 8000, celý zbytek částky, tzn. 90 000 bez 10 000 jistiny a 8000 nákladů exekutora jde na náklady právního zástupce společnosti poskytující nebankovní úvěry, na smluvní pokuty, které si společnost šikovně implantovala do smlouvy (když je hodně zlé, tak taková pokuta činí i několik tisíc za každý den prodlení) a další částky uvedené ve smlouvě.

Z toho mně osobně vychází, že gauner číslo jedna je tady někdo jiný než exekutor. V prvé řadě je třeba zamezit tomuto "podnikání" společností poskytujících nebankovní úvěry. Mimochodem záměrně znemožnění splácení celého úvěru je velmi běžná metoda, jak se zdá.

Krom toho gauneři bývají někdy i dlužníci, třeba takoví neplatiči alimentů, a to se pak exekutor sakra hodí. Naď tím je potřeba se taky zamyslet.

Jsou ženy méněcenné?

16. 11. 2012 / Boris Cvek

Dovolte mi malý komentář ke konsensu států Evropské unie na tom, aby existovaly pevně dané kvóty pro poměr počtu žen vůči počtu mužů ve vedení firem. Ano, na první pohled je to absurdní, protože proč vlastně rozhodovat o vhodnosti kandidáta na danou pozici s ohledem na jeho pohlaví. Nicméně pokud ženy nejsou méně inteligentní a schopné než muži (a podle mých zkušeností si většina Čechů i Češek myslí, že jsou méně inteligentní a schopné, a toto přesvědčení je dědictví minulosti), pak jediný důvod, proč je jich chronicky méně ve vedoucích funkcích ve společnosti, je diskriminace.

Slovenská dokumentaristka stíhána za film, natočený ve veřejném zájmu

16. 11. 2012



Režisérka Zuzana Piussi čelí možnému trestu dvou let ve vězení, pokud bude shledána vinnou, že ve svém dokumentárním filmu "Nemoc třetí moci" použila neschválené záběry slovenské soudkyně ze soudní síně. Film se zabývá údajným zneužíváním moci předsedy slovenského Nejvyššího soudu Štefana Harabina a vážnými nedostatky slovenského soudnictví. Vysílal se ve slovenské televizi.

Pomoc pro Davida Janduse

15. 11. 2012

Vážení čtenáři a příznivci,

ozvalo se vás několik, že chcete finančně pomoci Davidu Jandusovi. Získali jsme další podrobné informace o jeho případu, který jsme ověřili. Prosíme, pokud mu chcete finančně pomoci, zašlete dar na tento bankovní účet: 154 803 690/0600.

Děkujeme.

Jan Čulík

Britské listy

Jak jsem se stal obětí exekutorů

15. 11. 2012

Najednou se z poslední splátky dluhu kouzlem staly desítky tisíc dluhu.

Nikdy jsem si nemyslel, že se v naší demokratické zemi uprostřed Evropské unie v 21. století může stát, že jeho obyvatelé budou hladovět.

Jmenuji se David a je mi necelých 33 let. Vždycky jsem se vyhýbal půjčkám, protože vím, že jsou z toho jenom komplikace. Proto se raději budu dívat na starý videorekordér, než abych si na splátky koupil nové DVD. Tímto heslem se snažím řídit, i když to v dnešním světě, kde se na Vás z každého koutu valí nabídky půjček, není vůbec lehké. Tak mě to učil táta, který bohužel, už není mezi námi.

Za celý život jsem si vzal jedinou půjčku a to v roce 2005, kdy jsme si našli s přítelkyní větší podnájem, protože se nám měla narodit dcera a potřeboval jsem zaplatit kauci, píše David Jandus.

Než něco podepíšete, poraďte se!

16. 11. 2012 / Milan Daniel

Pana Janduse je mi sice líto, nejsem si však jist tím, zda si za svou situaci nemůže do značné míry sám.

Jak píše, problém vznikl z toho důvodu, že si nevyzvedával korespondenci na místě trvalého bydliště, jímž je v jeho případě obecní úřad.

Je nutno si však uvědomit, že vytvoření takového bydliště je v podstatě jen virtuální akt, údaje o trvalém bydlišti jsou totiž potřebné třeba ke zřízení volebního práva nebo k vydání osobních dokladů. Je ve vlastním zájmu každého občana, aby si zajistil doručování písemností, například zřízením doručovací adresy, p. o. boxu, datové schránky nebo vyzvedáváním zásilek na poště.

To pan Jandus zjevně neudělal, asi ho to nenapadlo.

Civilizovaná země nevyužívá drobných opomenutí občanů k jejich vydírání a existenční likvidaci

16. 11. 2012 / Jan Čulík

Někteří čtenáři právem poukazují na to, že 1. pan Jandus si měl pravidelně kontrolovat poštu na Městském úřadě a 2. měl bedlivě kontrolovat i, zda se automaticky splácejí splátky jeho dluhu.

To je samozřejmě pravda, jenže civilizovaná země nevyužívá systematicky drobných opomenutí svých občanů k tomu, aby je začala finančně vydírat a umožnila zločincům je existenčně zničit a připravit o střechu na hlavou.

Svou poštu kontroluji až hystericky pečlivě jedině v České republice, protože vím, jak obrovský dluh může rychle být uměle vytvořen z nezaplacené dvacetikoruny. V Británii to dělat nemusím.

Příklad: kamarádka dostudovala ve skotském Edinburku a odstěhovala se z pronajímaného bytu. Už ji nedostihl poslední účet za elektřinu. O tři roky později dostala upozornění od britské exekutorské firmy, jíž byl dluh předán.

Původní účet byl 47,35 liber (568,20 Kč).

Exekutor za tři roky poslal dopis, v němž vymáhal částku.

Víte jakou?

47,35 liber. Žádné další poplatky.

Částku kolegyně zaplatila téhož večera na internetu a bylo vše vyřešeno.

Proč to tak nefunguje v Česku?

Je zapotřebí právnického týmu, který by

1. přesně popsal exekutorskou praxi v ČR a na základě kterých právních zákonů se provádí.

2. přesně popsal exekutorskou praxi v západních zemích

3. vypracoval posudek, které normy evropského práva české exekutorské zákonodárství porušuje.

Slyšel jsem předběžnou právní úvahu anglického právníka, že české exekutorské zákony zřejmě porušují evropská ustanovení o lidských právech a tak mohou být soudně napadnutelná. Je však zapotřebí, aby tuto analýzu provedli právní odborníci. Možná, že bychom měli uspořádat veřejnou sbírku a vytvořit fond, který by k této věci financoval právníky. Uvítáme názory čtenářů. Když politikové nehnou prstem, musí to udělat lidé sami.

Souhlasím: Ani ve Švýcarsku vás nevydírají

16. 11. 2012

Pane Čulíku,

plně souhlasím s tím, co jste napsal, píše Jan Foniok. Švýcarsko: Nejen mezi podnikateli, ale i běžně při dodávání zboží a služeb spotřebitelům obchodníci často nevyžadují platbu předem. Objednané zboží dovezou, později poštou přijde účet (faktura) se splatností obvykle 30 dní. Stejnětak jsem nikdy nezažil, že by někdo chtěl předem zaplatit předplatné novin či časopisu: opět faktura se splatností 30 dní. Několikrát se mi stalo, že jsem účet někam založil a zapomněl zaplatit. Uplynulo oněch 30 dní a ještě asi další dva týdny a poštou přišla připomínka, že jsem nezaplatil účet. Přesně jako Vaše kamarádka jsem zaplatil původní částku a záležitost byla vyřešena. Jediný, kdo mi účtoval 10 Fr. penále, byla banka za zapomenutý účet za kreditní kartu.

V případu pana Janduse cosi nehraje

16. 11. 2012 / Jiří Jírovec

Klíčová věta v celém problému shrnutého ZDE je tato:

"Z nějakého pro mě nepochopitelného důvodu si nestrhli posledních 2.139,- Kč."

Britské poměry, jak praví Jan Čulík, jsou rozdílné od českých, stejně jako ty kanadské, které znám. V Kanadě nemůže banka zrušit trvalý příkaz, který dostane od zákazníky, pokud je na účtu přiměřené množství peněz. A nemůže to udělat, aniž by kontaktovala zákazníka. Vše samozřejmě závisí na druhu účtu i na tom, zda umožňuje určité překročení do červených čísel.

Vytvořme expertní tým pro změnu parazitických zákonů o exekuci

16. 11. 2012

Reaguji na článek "Civilizovaná země nevyužívá drobných opomenutí občanů k jejich vydírání a existenční likvidaci" autora Jana Čulíka, píše Helena Peterková.

Jelikož jsem se ve své praxi zabývala několika případy minimalizace důsledků vymáhání pohledávek, jeví se mi nápad na sbírku financování expertního týmu za účelem změny zákonů zažité praxe uvedené v článku.

Snad by bylo dobré spojit se s nějakou nadací či neziskovou organizací, která má v tomto směru již nějaké zkušenosti.

Druhou stranou mince je naprostá nedostatečná finanční gramotnost, zde by cílená pomohla osvěta, zařazení předmětu finanční gramotnosti do škol apod.

Výborný je také nápad v článku "Jak vyřešit problém s dluhy".

Z hlediska přístupu lidí k půjčkám je třeba šířit osvětu, že podstata lidského bytí není ve hromadění různých nesmyslů, které nám podsouvá reklama. Doporučuji nezapojovat se často do koloběhu trhu, ve kterém bohatí bohatnou a chudí chudnou.

http://exekustan.blogspot.cz/

16. 11. 2012

Problému exekucí v ČR se věnuje mj i server exekustan.cz. JENŽE: Nestačí pouze si stěžovat na jednotlivé případy, je potřeba systémově něco DĚLAT. (JČ)

Oddlužení dle insolvenčního zákona

16. 11. 2012

Ráda bych informovala čtenáře Vašeho serveru, že je možné situaci, kdy je na Vás uvalena exekuce řešit zákonným způsobem a to podle insolvenčního zákona. Níže je popis podmínek insolvenčního zákona.

Institut oddlužení dle insolvenčního zákona je určen pro dlužníky-nepodnikatele, kteří jsou schopni svým nezajištěným věřitelům (bez zástavy na majetku) jednorázově nebo ve splátkách po dobu nejdéle 5 let uhradit alespoň 30 % jejich pohledávek.

Možnost oddlužit se poskytuje dlužníkovi druhou šanci tak, že po uhrazení alespoň 30 % závazků (příp. méně, pokud věřitelé souhlasí) je dlužník osvobozen od placení zbytku závazků, píše Martina Melicharová.

Firmě Abivia musíte za insolvenční řízení zaplatit!

16. 11. 2012

Ano, Abivia řeší insolvence. Přijdete tam, paní se vás ujme, vše jí řeknete, paní to sepíše a spočítá a řekne si o částku 15 000 na cca 500 000 dluhu. Takže insolvenční řízení je klasická Hlava XXII. Já prostě těch 15 papírů nemám. Insolvenční řízení vám v ČR nikdo nedá zdarma. Je to Hlava XXII a je to na palici, píše Michal Kment.

Proč se problému exekucí nevěnuje Ekologický právní servis?

16. 11. 2012

Jako čtenář Britských listů jsem se dozvěděl o dalším případu spáchaném půjčovatelsko-exekutorskou mafií na prostých lidech, viz: ZDE,ZDE a související články, píše Stanislav Vinopal.

Organizuje se sbírka, myslím, že se opět podaří v tomto případě pomoci. Nicméně je potřeba toto řešit systémově a hlavně právně napadnout pachatele tohoto nemorálního jednání.

Pan Jandus udělal chyby. Britské listy by měly napomoci osvětě

16. 11. 2012

V poznámce redakce na konci článku "Chci pomoci Davidu Jandusovi" píšete "Je toto systémové řešení?" a samozřejmě, že není. Naléhání na poslance je věc dlouhodobá, ale snad by mohly Britské listy alespoň okamžitě napomoci osvětě. Překvapuje mě, jak všichni poukazují na zlotřilost systému, který něco takového umožňuje, ale nikdo (jakkoli v tom samozřejmě mají pravdu) neupozorňuje, že pan Jandus zřejmě udělal naprosto zásadní chybu, a to dokonce opakovaně, píše Matěj Petřina

Proč EU České republice nezakáže zločinecké vydírání občanů exekutory?

16. 11. 2012

Dobrý den pane Čulíku,

předem mého dopisu vám chci moc poděkovat za vydávání BL, staly se pro mě nenahraditelným zdrojem informací, píše Jan Voňka.

Rád bych vyjádřil svůj názor na téma exekuce. Vnímám rozmáhající se exekuce jako nehoráznou šikanu. Copak už nemáme jedny z nejvyšších cen jídla, benzínu, energií, spotř. zboží, nájmů a služeb v Evropě? O kvalitě zmíněného raději pomlčím. A vláda spolu s bankami a korporacemi vymýšlí stále další a další metody jak z nás vysávat peníze.

Nejsnazší obětí je ten, kdo se nebrání

16. 11. 2012

Autor článku Jak jsem se stal obětí exekutorů ke konci uvádí:

"Možná bych se měl nějak právně bránit, ale copak na to mám peníze? Už na to nemám ani vůli. Nechci. Myslím, že to mají stejně všechno právně ošetřené. Akorát by ze mě udělali blbce. Zoufalost a zklamání. Jak může vůbec stát dopustit, aby nějaké, většinou zahraniční společnosti zotročovaly jeho obyvatele."

píše Marek Nečada

Jak tlačit na poslance ohledně exekucí?

16. 11. 2012

Také já patřím k těm, kdo s rozhořčením četl článek Jak jsem se stal obětí exekutorů".

Pamatuji si také předchozí sbírky, a těší mě , že obě byly úspěšné. Moc bych se přimlouvala za to, aby se i tentokrát přidalo co nejvíc lidí.

Zároveň by mě zajímalo, jak konkrétně tlačit na poslance, aby řádění exekutorů konečně zabránili. Mám totiž pocit, že mají hroší kůži, píše Jana Ghinescuová.

Chci pomoci Davidu Jandusovi

15. 11. 2012

S rozhořčením a smutkem jsem si přečetl dnešní článek "Jak jsem se stal obětí exekutorů", o muži, kterému "omylem" nestrhli poslední splátku a nyní na něm vymáhají několikanásobně vyšší částku.

Naštěstí nemám žádné dluhy, naneštěstí ani velké úspory ani příjem v řádech statisíců korun měsíčně, píše Tomáš Fiala. Jsem ale ochoten přispět několik set Kč. Kdyby se takových lidí našlo více, kolem stovky, byly by finanční problémy zmíněného muže vyřešeny. Myslím si, že by to byla i aktivní forma protestu proti exekutorům. Nestačí nadávat v hospodě, ale nestačí ani jen chodit na demonstrace (i když je to potřebné a důležité). Myslím si, že je třeba v rámci možností pomáhat i konkrétním postiženým.

Může se vyskytnout námitka, že takových lidí jsou možná tisíce, ne-li desetitisíce a že všem pomoci touto cestou nelze. Bohužel je to asi pravda. Ale vybavuje se mi jeden starý příběh.

Po odlivu ležely na pláži na suchu tisíce mořských hvězdic. Malý chlapec kráčel s kýblem s vodou, hvězdice sbíral a odnášel zpátky do moře, Kolemjdoucí muž udiveně kroutil hlavou. "Má cenu, to co děláš. Podívej se, kolik jich tady je?"

"Pro tuhle to cenu má", odpověděl chlapec, vzal další hvězdici a dal do kýble s vodou."

Mohly by Britské Listy zorganizovat finanční sbírku na úhradu dluhu zmíněného muže?

Tomáš Fiala

Pozn. red. Britské listy by sbírku na pomoc pana Janduse samozřejmě zorganizovat mohly. Udělaly to v obdobných případech v minulosti už dvakrát a čtenáři Britských listů reagovali v obou případech štědře a velkomyslně - a obě drastické oběti exekutorů zachránili. Částka 33 000 je relativně malá a sebrala by se brzo - v obou předchozích případech, kdy čtenáři Britských listů oběti zachránili, šlo daleko větší částky, které se od čtenářů sebraly velmi rychle.

Jsme tedy jistě pro to, aby čtenáři pomohli i v tomto případě. ALE: Je toto systémové řešení? Čtenáři by asi měli spíš systematicky naléhat na své poslance, aby změnili zákony tak, aby k těmto skandálním případům nedocházelo, systematickými nátlakovými akcemi, vytvořením organizace, atd. Jednorázová pomoc obětem exekutorů, kteří se náhodou obrátí na Britské listy, je sice chvályhodná, ale problém nevyřeší. Vzhledem k tomu, že v současnosti je exekucemi v ČR postiženo cca 20 procent obyvatelstva, jde o snad nejzávažnější problém současnosti.

Opakuji, že v západních zemích tento problém neexistuje. Možnost paraziticky zneužívat jakékoliv nezaplacené částky k jejímu astronomickému nafouknutí je v západních zemích trestným činem.

Odejde Peaková se svými zoufalci skutečně z vlády?

16. 11. 2012 / Boris Cvek

Straně LIDEM, která je ve Sněmovně i vládě, aniž by ji někdo volil, se zřejmě konečně podaří zbavit ministra dopravy Dobeše. Formálně to je "jejich" ministr, ale kdyby tomu tak vskutku bylo, Dobeš by byl už dávno odvolán.

Spíše se zdá, že Dobeš byl ministr, který šel na ruku Nečase a ODS. Předsedkyně směšné kvazistrany LIDEM si nyní stěžuje, že Nečas nebere tuto partičku vážně a odmítá jejího kandidáta na uvolněnou pozici ministra dopravy.

Okolo Třeboně

16. 11. 2012 / Pavel Táborský

Kromě koňských pastvin se tam vyskytují rybníky, ve kterých vrcholí výlovy známých kaprů. V posledních dnech tam taky dochází k lovu v kalných vodách. Uloveni mají být studenti, kteří jsou údajně pohoršeni hrůznou skutečností, že krajská radní pro oblast školství je členkou KSČM. Mladí demokrati se prý otřásají hnusem, neboť je všeobecně známo, že studenty středních škol odjakživa zajímalo především, který strejda, případně teta sedí v kanceláři na odboru školství příslušného úřadu.

Dnes a denně totiž po vyučováni sledovali, jak si tento zastupitel vede ve své funkci, co dobrého vykonal pro studentské blaho a zejména si pozorně všímali, jaké jsou odborné předpoklady pro výkon příslušného zařazení daného politika, píše Pavel Táborský.

Ach, to české buranství...

16. 11. 2012

Kolikrát už z české kotliny zazněla překotná a hloupá reakce na signály z Bruselu, aniž by o nich někdo trochu přemýšlel, či si je aspoň pořádně přečetl. Kolik bouřlivých debat se třeba nedávno vedlo nad zákazem používání názvu "pomazánkové máslo" než se ukázalo, že o vznik celého sporu se přičinili Slováci, a snad už všem došlo, že urputně bránit "klamavý" název se jaksi nehodí. Přesto výjimečně zuřivý ryk z naší "prý demokratické" země zaznívá málem unisono právě nyní nad směrnicí o 40 procentním zastoupení žen ve vedení velkých firem. A opět na sebe prozrazujeme, jak daleko je v českých zemích od slov ke skutkům, čili že se nám i v tomto ohledu většinou jen "od huby práší", píše Karel Polanský.

Tragédie: Jedenáctiměsíční oběť izraelských náletů

16. 11. 2012

Středeční izraelské nálety na pásmo Gazy mají mezi jinými civilisty také jednu "prominentní" oběť: Jedenáctiměsíčního syna dopisovatele arabské sekce BBC Džiháda Mišarávího, Omara. Otec tělo svého dítěte převezl do nemocnice al-Šífa v Gaze. Už mu nebylo pomoci.

Izrael opět zabíjí diplomatické řešení konfliktu

16. 11. 2012 / Daniel Veselý

Křehké příměří mezi Izraelem a Hamasem zprostředkované Egyptem hned následující den Izrael porušil masivním vojenským útokem s použitím amerických stíhaček F-16 a bitevních helikoptér Apache. Izraelské letecké síly během náletů usmrtily "umírněného" vojenského velitele Hamasu Ahmeda Jabariho. Ten se podílel na zprostředkování výměny palestinských vězňů za zajatého izraelského vojáka Šalita a podle palestinského mírového aktivisty byl usmrcen navzdory právě probíhajícím debatám o dlouhodobém příměří mezi Izraelem a Hamasem. Mezitím je Pásmo ostřelováno i z moře válečnými loděmi a Izrael hrozí, že provede pozemní invazi. Vyhrocení konfliktu předchází žádosti palestinských předáků o přiznání pozorovatelského statusu v OSN, o němž se má rozhodnout na konci listopadu.

Zveřejňujte i informace o zabíjení Izraelců

16. 11. 2012

Vážená redakce, uveřejnili jste srdceryvný příběh "Tragédie: Jedenáctiměsíční oběť izraelských náletů". Středeční izraelské nálety na pásmo Gazy mají mezi jinými civilisty také jednu "prominentní" oběť: Jedenáctiměsíčního syna dopisovatele arabské sekce BBC Džiháda Mišarávího, Omara. Otec tělo svého dítěte převezl do nemocnice al-Šífa v Gaze. Už mu nebylo pomoci.". Proč neuveřejňujete další hrůzy, které však napáchali Arabové (ve Vašem podání Palestinci) Izraelcům, když například vyvraždili celou rodinu, včetně malých dětí? Není to jen Vaše ideologie zabraňující Vám referovat objektivně? Ing. Nadar

Není nad svobodné, demokratické volby, v tomto případě prezidenta!

16. 11. 2012 / Jiří Baťa

Říká se, že máme svobodu a demokracii. Podotýkám, že se to říká, nebo alespoň se nám to tak ústy politiků podsouvá, ne-li tvrdí . Mnozí to dokonce tvrdí často a dostatečně důrazně. Jenže je tomu skutečně tak? Každý o tom víme své, zvláště co se týká voleb. Poslední byly ty krajské a do senátu, parlamentní (dříve či později) nás teprve čekají. Ptám se, jsou či byly opravdu demokratické? Svobodné ano, protože občan buďto jde volit a volí koho chce, nebo volit nejde. Je to jen na něm, jak se rozhodne.

Tady je ale první problém. Pokud jde volit skutečně volí, koho chce? Zvláště, jsou-li kandidáti předem nadiktováni politickými sekretariáty či jinými vlivnými kruhy? Vždyť nebýt této "diktatury" shora, tedy politických stran, jména kandidátů by byly zcela jistě jiné, vzešlé z řad občanů.

Pomůže někdo přesnějšími čísly?

16. 11. 2012 / Jan Keller

V rozhovoru, který sloužil jako ukázka z nedávno publikované knihy, jsem mimo jiné upozorňoval na to, že peníze, o které se zadlužují domácnosti, firmy, regiony a celé státy, ze světa pochopitelně nemizí. Soustřeďují se na jiných kontech, o kterých média nepíší a o nichž veřejnost prakticky nic neví. Varoval jsem, že to je jeden ze způsobů, jak obyčejnou nerovnost nenápadně proměnit v naprostou nesouměřitelnost. Vyslovil jsem názor, že demokracie je slučitelná s nerovností (za podmínky, že nepřesáhne určitou míru), je však naprosto neslučitelná s nesouměřitelností.

Británie odsuzuje španělské "provokace" u Gibraltaru

16. 11. 2012

Británie odsoudila to, co nazývá "provokativními nájezdy" do vod kolem britského území Gibraltar, prováděné loďmi španělského námořnictva a celní správy, a ve čtvrtek povolala španělského velvyslance, aby mu vyjádřila své znepokojení nad celou událostí.

Miroslava Adamenko: Musíme na sobě tvrdě pracovat...

16. 11. 2012 / Pavel Pečínka

"Narodila jsem se ve Skalici, mamka je vyučená tkadlena a otec na Kladně horníkem," začíná svůj příběh Miroslava Adamenko z Turnova. Její mladší bratr Oskar pracuje v Mladé Boleslavi v závodě Škoda Auto. Mladší sestra Alena má osmiletou dceru Lauru. "Ta nám dělá jenom radost. Ale sestra je bohužel bez práce, takže se stará o rodinu," vysvětluje Mirka. Její dětství zaplňovali spíš neromští kamarádi a na základní škole vedle Mirky zpočátku moc Romů nebylo. Až na druhém stupni.

K čemu dnes "levice"? Nepopulární "reformy" prosadí pouze "strana lidu"!

15. 11. 2012 / Karel Dolejší

Poznámka profesora Randalla Wraye, stejně jako podrobnější článek jeho kolegy profesora Michaela Hudsona, ukazují, proč je v současných podmínkách alternativa dvou stran - "levicové" a "pravicové" - v západních politických systémech do značné míry iluzí. Až se povolební nadšení usadí, voliči zjistí, že hlavní domácí agendou Baracka Obamy v druhém funkčním období je proměna sociálního státu v ubohý stín sebe sama. Kdyby takový drastický program redukce sociálního zabezpečení prosazovala republikánská administrativa, narážel by na značný odpor; takto ovšem američtí liberálové budou opět cítit povinnost držet basu se "svým" kandidátem a nějaká účinnější mobilizace proti této zradě se nedá příliš očekávat.

O slunečném dnu, Romech v klecích a špatném svědomí

15. 11. 2012 / Pavel Kelly-Tychtl

Tento článek vznikl jako omluva za něco, co jsem měl udělat a bohužel neudělal. Minulý víkend jsem trávil v málem městečku Černovice na Vysočině, kde se konala vzpomínka na židovské spoluobčany, kteří v městečku žili po několik staletí až do listopadu 1942, kdy několik posledních židovských rodin, které v té době v Černovicích žili, byli nuceni odejít do Terezína a poté do vyhlazovacích táborů na "Východě". Nevrátil se nikdo. Válku přežila jen hrstka, většinou ze smíšených manželství. Ale také ne všichni, neboť první židovskou obětí v Černovicích byl židovský zvěrolékař s manželkou nežidovského původu, a tedy chráněný před deportaci. Bohužel však byl již v roce 1939 zatčen gestapem a zemřel v koncentračním táboře.

Jak vyřešit problém s dluhy

15. 11. 2012

Napadlo mě jak vyřešit problém s kupícími se a násobícími se dluhy, píše Petr Novák.

Podstatou celého obchodu s pohledávkami je jejich nízká nákupní cena pro obchodníky s pohledávkami.

Pokud byste ale projevili zájem o odkoupení svojí vlastní pohledávky za onu nízkou cenu, tak je to vyloučeno.

Jednak vám jej neprodají majitelé této pohledávky, ale vylučuje to i zákon.

No a sám stát by mohl této zlovůli zabránit.

O POTRAVINOVÉ SOBĚSTAČNOSTI:

Hluší, slepí, lhostejní

15. 11. 2012 / Petr Tuček

Politikové a vysoce postavení státní úředníci by podle mého názoru měli mít především kolektivní zodpovědnost a ujasněnou hierarchii současných a očekávaných problémů a rizik. Nejsem si zdaleka jist, zda tyto vlastnosti domácí představitelé decizní sféry mají. Souběžně působící růst cen potravin a klesající kupní síla významného podílu domácí populace se promítá do poklesu nutriční úrovně spotřeby. Obě tyto tendence budou velmi pravděpodobně pokračovat a obávám se, že také akcelerovat.

Nechtějme generální stávku, ale rovnou nové volby

15. 11. 2012 / Josef Mrázek

Každý den panování této Sněmovny přináší další a stále těžší škody a že se tomu má udělat konec, je jasné již nejméně dva roky, od doby kdy Věci veřejné zradily svůj program a umožňují, aby ODS a TOP 09 prosazovaly jen zájmy kapitálových skupin a nejbohatších občanů, zcela v rozporu s Ústavou předepsaným slibem.

Demonstrace za vysoké školy: 17. listopadu

15. 11. 2012

Tisková zpráva

Server IDnes je orgiasticky posedlý skutečností, že v jižních Čechách demonstruje skupina studentů a občanů proti jmenování "komunistky" do státní správy, poté, co tam KSČM byla jedním z vítězů krajských voleb. Aktivisté komicky demonstrují proti výsledkům voleb, k nimž se neobtěžovali jít a volit strany či osoby, které podporují. O daleko závažnějších a dlouhodobějších iniciativách, propojených s mezinárodním úsilím proti ničení vysokých škol, však zdá se IDnes neinformuje (poz. red.):

Iniciativa Za svobodné vysoké školy se připojuje k demonstraci 17. listopadu 2012 "Demokracie vypadá jinak" na Václavském náměstí. Důvodem je akutní bezútěšná situace ve financování vysokého školství, která v tomto ohledu řadí ČR mezi nejhůře postavené evropské země. Mechanismus školného/zápisného tuto situaci v žádném případě neřeší, jen nedostatečně nahrazuje dlouhodobý pokles prostředků ze státního rozpočtu. Tato vláda není schopna situaci řešit, pouze chce přenést část finančního zatížení přímo na studenty a zbavit se tak dílu své odpovědnosti.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za září 2012

4. 10. 2012

V září 2012 přispělo finančně na Britské listy 180 osob bankovním příkazem celkovou částkou 32 886.45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v červnu 2012 částkou 2044.98 Kč. Příjem z reklamy byl v září 2012 29 915 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 9. 2012 částku 117 501.95 Kč. Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.