Krevní zkouška za 12 000 Kč vám zjistí, jak rychle stárnete

17. 5. 2011

Krevní test, který dokáže, jak rychle člověk stárne, a nabízí možnost určení, jak dlouho bude dotyčný člověk ještě naživu, bude v Británii koncem tohoto roku uveden na trh.

Kontroverzní text měří životně důležité struktury na koncích lidských chromozomů, tzv. telomery, které podle vědců patří k nejpřesnějším indikátorům toho, jak rychle člověk stárne.

Francouzská spisovatelka také obviňuje Strausse-Kahna z pokusu o znásilnění

17. 5. 2011

Francouzská spisovatelka Tristane Banonová tvrdí, že se ji Dominique Strauss-Kahn před devíti lety také pokusil znásilnit. Vylíčila sexuální útok r. 2007 ve francouzské televizi. Charakterizovala Strausse-Kahna, jehož jméno však bylo v pořadu vypípnuto, jako "nadrženého šimpanze".

Spisovatelka uvádí, že se tehdy radila s právníkem, ale její matka, regionální radní za Socialistickou stranu a přítelkyně rodiny Strausse-Kahna, aby k soudu nešla. Druhá manželka Strausse-Kahna je kmotrou Banonové.

Francie

Aféra DSK: Co je a co není pravda?

17. 5. 2011 / Josef Brož

Šokující aféra Dominiqua Strausse-Kahna, který je obviněn z pokusu o znásilnění, jinak také favorita na francouzského prezidenta, vyvolala nejen zděšení, ale i zvýšenou míru různých spekulací.

Celkem sedmi obviněním čelí Dominique Strauss-Kahn, známý zkráceně jako DSK, předseda Mezinárodního měnového fondu (MMF), který měl napadnout v hotelu Sofitel na newyorském Manhattanu (na pokoji číslo 2806) černošskou pokojskou.

DSK, dosavadní favorit prezidentských voleb ve Francii příštího roku, všechna obvinění odmítá.

Syrská vláda nezabíjí pokojné demonstranty?

17. 5. 2011

Vážení, jen pár slov k článku "Syrská vláda nezabíjí pokojné demonstranty. .Žijí v Sýrii a mohu říci, že článek se vůbec netýká toho o co v Sýrii jde. Přece nemůžete otiskovat články, pokud si neověříte pravdivost informací. A pokud sledujete vývoj syrské diktatury a vojenské vlády, tak si dovedete představit, 'o co zde jde'.

Bojím se napsat jméno, abych za těchto pár řádek netrpěla. Lidé doopravdy chtějí po čtyřiceti letech svobodu a lidské podmínky pro život. Vzdělaní lidé jsou zavíráni. A demonstranti do této doby zbraně nepoužili.Vojáci, kteří nechtějí střílet do bezbranných lidí, jsou odstřelování policejními složkami. Vaše čtenářka.

Reforma jasnovidců

17. 5. 2011 / Michael Kroh

To se dovídáme věci. V roce 2050 má být na jednoho důchodce jen jeden aktivně pracující. O tom je skálopevně přesvědčen premiér Petr Nečas i jeho nejbližší spolupracovníci. A proto agituje mezi dvacetiletými studenty, aby se proti této pohromě pojistili tím, že vyvedou zprvu tři, později možná i více procent ze svých budoucích odvodů na sociální zabezpečení z průběžného systému a nemuseli na ty penzijní budižkničemy tolik přispívat. Vždyť mezi nimi mohou být například i notoričtí příživníci z řad romské populace, které spořádaný, rozpočtově odpovědný občan odmítá podporovat. Zajímavé je, že přitom tentýž Nečas (a s ním i Drábek, Kalousek, John ...) káže veřejnosti o rodinné solidaritě a povinnosti mladých starat se o přestárlé rodiče a prarodiče.

V současnosti je pravice mnohem horší než komunistická strana

17. 5. 2011 / Boris Cvek

Jsem antikomunista, považuji komunismus a zejména jeho realizace v dějinách 20. století za cosi svrchovaně zločinného. Nemám rád KSČM, považuji ji za stranu normalizačních hodnot a normalizační mentality (ale totéž se dá říci také o Václavu Klausovi a mnoha lidech v ODS) a přeji si, aby zanikla. Ale v současné situaci je pravice (a v roce 2010 jsem do Sněmovny volil ODS), bratříčkující se s VV a glorifikující lidi, jako je Drobil, nebo nastolující osobní "ekonomické zájmy" jako normální cíl snažení českého politika, mnohem horší než KSČM.

Jsem antikomunista, ale nikoli fanatický antikomunista, jak si někteří myslí.

Nejnovější průzkum veřejného mínění, v němž má ČSSD+KSČM 126 hlasů, mne velmi těší a kdybych si měl vybrat, přál bych si takový výsledek voleb a takovou vládu. Vládu ČSSD a KSČM. Za toto mé přesvědčení nesou plnou odpovědnost strany současné pravicové koalice, která je jednoznačně nejhorší politickou formací po roce 1989.

K událostem doma i na zeměkouli dvě stručné poznámky

16. 5. 2011 / Egon T. Lánský

Zkusme konečně pochopit, co si tak nějak příliš nepřipouštíme, ač to, doma i ve světě bezprostředně ovlivňuje naše životy.

První: po zveřejnění diskusních přípěvků z pitky části vedení pseudostrany Věci veřejné už nelze pochybovat, že jsou občané české republiky ovládáni nejdiletantštější partou mocichtivých skupin ohánějících se údajnými potřebami reformovat společnost podle svých vrtochů, které ale ani sami neumějí definovat.

(Autor je bývalý místopředseda vlády České republiky.)

POZVÁNKA:

Palestinský vězeň svědomí Abdallah Abu Rahmah v Praze

17. 5. 2011

Česká sekce Mezinárodního hnutí solidarity (ISM) a Palestinské fórum pořádají ve dnech 18. a 19. 5. dvě přednášky za účasti Abdallaha Abu Rahmah, vůdce nenásilných protestů ze Západního břehu Jordánu z vesnice Bil'in, kde již 6 let probíhají nenásilné protesty proti výstavbě takzvané separační zdi. Šéfka diplomacie EU Catherine Ashton označila Rahmaha za "obránce lidských práv a neúnavného zastánce nenásilného způsobu protestu" a Amnesty International o něm mluví jako o "vězni svědomí".

Klip Řiditel autobusu od skupiny The Tap Tap křísí tradici české umělecké demonstrace

17. 5. 2011 / Tomáš Koloc

Na Facebooku jsem objevil video s tímto klipem. Je to demonstrace, která mi připomíná demonstraci v klipu Modlitba pro Martu, který byl v roce 1968 součástí seriálu Píseň pro Rudolfa III. a v níž za zpívající Martou Kubišovou během natáčení prošel téměř každý, kdo v české kultuře něco znamenal, aby tím vyjádřil podporu Pražskému jaru (tomu odpovídal i text, vycházející ze slov J. A. Komenského).

Je zcela nerealistické, aby si mohl reportér místních novin pořídit hypotéku

17. 5. 2011

Seriál Místo nahoře jsem sledoval. Jen na základě své zkušenosti vím, že novinářská tematika tam je pojata úplně mimo mísu. Víte, jaký plat mají novináři v regionálním tisku? Není to tak dlouho, kdy ta částka dosahovala 11 000 hrubého. Takže by si novinář Kadlec (herec O Vetchý, který se mj. v ČR jako řada dalších českých herců propůjčuje pravicové propagandě) těžko mohl dovolit takový palác. Dokonce i práce jeho neschopného nadřízeného byla asi karikována, když onen pak psal sloupky "třemi větami"...atd., píše Daniel Veselý.

Pozn. JČ: K tomu je nutno dodat, že se by zřejmě ani rodině údržbáře Lukeše nepodařilo z platu paní Lukešové, zdravotní laborantky, a nočních Lukešových přívydělků za závoznictví platit hypotéku za dům v luxusním satelitu.

Nejde o to, co je pravda, ale jaký obraz skutečnosti Česká televize svými seriály vytváří a co jimi lidem vštěpuje.

Otázka samozřejmě je, jak to potom všechno funguje v divákově mysli. Jako útěšná propaganda, anebo naopak jako protipropaganda. Jinými slovy, nechá se obrazem světa, který prezentuje Česká televize, divák ukolébat a navzdory tomu, co vidí kolem sebe, se nechá přesvědčit, že pravý obraz je ten v televizi, anebo ho naopak rozpory mezi tím, co sám vidí, a co se mu prezentuje na obrazovce, vede k tomu, že v důsledku nepřesvědčivosti určitých rysů vidění světa České televize pak iritovaně a nekriticky odmítá všechno, co mu tato instituce předkládá?

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Místo nahoře: Jak Česká televize konstruuje obraz české společnosti

16. 5. 2011 / Jan Čulík

Třináctidílný seriál veřejnoprávní České televize Místo nahoře, režie Karel Smyczek (2004), označují kritikové za jeden z nejlepších seriálů, které v ČR vznikly v posledním dvacetiletí. Možná s výjimkou první epizody, která je ještě trochu nejistá, je seriál skutečně velmi dobrý. Má kvalitně a imaginativně napsaný scénář, který udrží divákovu pozornost v napětí, i když se dívá na všechny díly najednou během mnoha hodin v promítacím maratonu. Divákova pozornost je udržována ve střehu množstvím dalších a dalších neočekávaných zvratů. V životních příbězích postav dochází neustále k dalším a dalším kolizím, které postavy musejí -- v interakci se svými bližními -- neustále řešit.

Politická rétorika

16. 5. 2011 / Lenka Bělková

V současné době nelze přehlédnout výchovný tón pana prezidenta na adresu zlobivých občanů, organizací a institucí. S poznámkou "zlobí mě to", kterou utrousil prezident na účet stávkujících proti snižování mezd ve státní správě v prosinci 2010, se z prezidenta stal i ustaraný pan otec. Často se prezident zlobí v médiích i na média, někdy si i zoufá, ale dovede vyjádřit i pochvalu nad svým stádečkem, to když ho občané potěší svou hojnou účastí při oslavách dne květnového vítězství. Otec, občan a prezident Václav Klaus v jedné osobě má starost o své ovečky a rád to dává národu najevo. Ovšem subjektivní vyjádření by se ve slovníku veřejného činitele vyskytovat neměla.

Odvrácená strana závislosti

16. 5. 2011 / John Michael Greer

V podpalubí stoupá voda a paluba se začíná naklánět, ale zatím se nikdo neutopil. U vědomí nebezpečí vezmete záchrannou vestu a jdete k záchranným člunům. Když ale opouštíte kabinu, hoch odvedle na vás vrhne nevěřícný pohled. "Šílíte?", říká. "Pokud teď opustíte loď, někdo jiný obsadí vaši kabinu a zkonzumuje všechna jídla a nápoje, za které jste zaplatil!"

KD│ Nejsem si jist, zda poslední příspěvek zaznamenal zásah na solar, nebo zda myšlenky podobné těm, které jsem zde diskutoval, samy od sebe vyvolaly noční můry v hlubinách naší kolektivní imaginace -- ale bylo fascinující všímat si, kolik textů se v posledních dnech zabývalo tématem, jehož hlavní bod nastínil můj příspěvek. Tento bod -- pro ty, kdo se k nám právě připojují -- tvrdí, že spotřebovávat méně (energie, zdrojů, všeho možného) je charakteristickým znakem vážně míněné odpovědi na nesnáze, jimž průmyslová civilizace čelí.

Podpora Gruzie a podpora Saakašviliho jsou dvě různé věci

16. 5. 2011 / Karel Dolejší

Pan Štěrba se pozastavuje nad trvající podporou, kterou ČR ústy Karla Schwarzenberga poskytuje Saakašviliho administrativě v Gruzii. Rozděluje přitom české politiky na ty, kdo z odpovědnosti za vyvolání srpnové války v roce 2008 obviňují gruzínského prezidenta (a to je například Václav Klaus - jenž je ovšem za všech okolností proruský) a ty, kdo ve válce stáli na straně pojídače kravat. Jako v řadě případů, i zde je ovšem jednoduchá dichotomie zavádějící a neumožňuje se v problému rozumně orientovat. Je přece docela dobře možné podporovat právo Gruzie na samostatnou existenci, která sama o sobě Moskvu nikterak netěší, a přitom na základě vyšetřování OBSE jednoznačně odmítnout Saakašviliho pohádky o tom, že válku "vlastně" začali Rusové. Jinak řečeno, Gruzie není Stalin, ale ani Saakašvili.

Za Gruzii se popereme

16. 5. 2011 / Miloslav Štěrba

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg navštívil Gruzii. Zemi, jejíž občané na nás "nazírají jako na osvědčené přátele". (K.S., Právo 14.5.) (Připomeňme si, že to byla děla z českých dodávek, kterými Gruzinci zahájili noční ostřelování města Cchinvali, čímž rozpoutali poslední rusko-gruzínskou válku.) Z jejího zahájení obvinil český prezident Václav Klaus prezidenta Saakašviliho, zatímco Topolánkova vláda se staronovým ministrem zahraničí se zařadila do protiruského tábora.

Zlo není skryto v "pravici" nebo "levici", nýbrž ve společném zájmu českých politiků vládnout nečestně a podvodně

16. 5. 2011 / Boris Cvek

Myslím, že otázky pana Tučka k mému článku o selhání české veřejnosti vůči českým politikům nevytyčují cestu k vysvětlení toho, proč německé veřejné mínění své politiky tak tvrdě trestá, že sami okamžitě odstupují i po prvním podezření z malých (z hlediska českého prostředí) přečinů.

Představme si stálého voliče pravice, který se dozví o skandálu vládní pravicové strany.

Zatčení DSK - cui bono?

15. 5. 2011 / Karel Dolejší

<= Dominique Strauss-Kahn (vlevo) a ministr financí USA Timothy Geithner na zasedání MMF v roce 2009

Na základě zatím dostupných zpráv je opravdu velmi těžké říci, jak je tomu s údajným pokusem o znásilnění, jehož se měl v sobotu 14. května dopustit šéf MMF a populární potenciální kandidát na francouzského prezidenta Dominique Strauss-Kahn. Z jedné strany platí, že francouzským elitám je obecně v soukromí povolováno mnohem více než elitám původně puritánských USA; z druhé strany je ovšem pravda, že pokus o znásilnění by byl i v Paříži považován za příliš silnou kávu. Jakkoliv ovšem přesně nevíme, co se vlastně přihodilo v hotelu Sofitel, už teď lze říci, kdo z toho bude mít v poslední instanci prospěch...

Podporuji politiku jednoho dítěte

16. 5. 2011

Politika jednoho dítěte je často diskutovaná, kontroverzní a v západním světě často kritizovaná. Nicméně podle mě tato politika není tak špatná, jak o ní západní média informují. Navíc jako v tomto případě, jsou zprávy západních médií neobjektivní, přehánějí a snaží se jen najít zlo, píše občanka Čínské lidové republiky Min-jen Tchien.

Usáma je mrtev: Co se tím změnilo?

16. 5. 2011 / Immanuel Wallerstein

Usáma bin Ládin byl zabit v pákistánském Abbottabádu 2. května 2011 místního času. Zabilo ho komando U.S. Seals ve speciální operaci, kterou nařídil prezident USA. Ví o tom celý svět a reakce na tuto událost byly krajně protichůdné. Změnila ale tato smrt vůbec někde něco? Záleží na tom?

Vínečko bílééé, vínečko rudééé... (natož těžké francouzské)!

16. 5. 2011 / Jiří Baťa

Aféry kolem Věcí veřejných (VV) neberou konce, zvláště těch týkající se tajných a posléze zveřejněných nahrávek. Atmosféra u nich, ale i kolem nich houstne, image VV padá hluboko do propasti. Vládní koalice však zřejmě přežije i zveřejněné skandální nahrávky "porady" VV, i když ze strany koaličních partnerů (TOP 09) lze slyšet názory, že by jak TOP 09, tak i ODS měly zvážit možnost menšinové vlády.

Co se děje, když politikové mlčí aneb Stigma ABL nahrazuje vyčpělé stigma členství v KSČ

16. 5. 2011 / Karel Hoff

Politické mlčení může znamenat, že hoši a děvčata na sebe hledají nové svinstvo, to v tom lepším případě, nebo se snaží naznačit, že tiše, ale zarputile řeší problémy, které zdánlivě pod koberec zameteny; jestli si toto má volič opravdu myslet, tak to je ta horší varianta. Nicméně naši političtí baviči si rychle uvědomili, že ohroženo jejich dobré bydlo, takže se už běžnému voliči nevyplatilo permanentní sledování vysílání Čt 24, jež to té chvíle dávalo vzpomenout skvělé silvestrovské skeče J. Sováka a V. Menšíka; presumpce viny létala sem a tam tak rychle, že by se i Mistr Horníček zakuckal, a z výkonů K. Kočí by F. Holzmann a I. Janžurová vytvořili scénku, jež by možná předčila slavné kupování lístku na v sobotu večer či neděli ráno. Navíc se blížily Velikonoce a preference koaličních stran padaly kosmickou rychlostí. Aktuálně.cz - Britský The Economist napsal: "Nová vláda je rozvrácena hádkami, před veřejností se odhaluje jako rukojmí obchodních zájmů a selhává při snaze uskutečnit své velkolepé sliby."

Palestinsky smír uprostřed arabských bouří a 3. intifáda

16. 5. 2011 / Daniel Veselý

Na 15. května připadá 63. výročí arabské tragédie nakba, kdy bylo z bývalého britského mandátního území v Palestině od prosince 1947 do ledna 1949 ze svých domovů židovskými útočníky systematicky vyhnáno 750 000 domorodců, 13 000 obyvatel včetně žen a dětí bylo zavražděno a zničeno bylo víc než 500 palestinských vesnic a měst. Problém tkví v tom, že tato etnická čistka dodnes neskončila (v červnu 1967 bylo ze svých obydlí vyhnáno dalších 300 000 osob) a její dozvuky jsou stále ožehavé a zásadně ovlivňují dění na Blízkém východě i jinde.

Robert Fisk: Proč nikdo neprotestuje proti těmto tyranům, užívajícím mučení

14. 5. 2011

Christopher Hill, bývalý náměstek amerického ministra zahraničí pro východní Asii, který býval velvyslancem v Iráku, a vždy se choval jako nesmírně poslušný americký diplomat, napsal nedávno, že "představa, že diktátor může na základě své suverenity terorizovat své občany, se stala nepřijatelnou."

Samozřejmě s výjimkou Bahrajnu, dodává k tomu světoznámý reportér deníku Independent na Blízkém východě Robert Fisk. Na tomto miniaturním ostrově, který je sunnitskou monarchií, která vládne nad většinovým šiitským obyvatelstvem, reagovala vláda na prodemokratické protesty tresty smrti, hromadným zatýkáním, vězněním lékařů a "pozváním" saúdské armády do země. Vláda v Bahrajnu také zničila desítky šiitských mešit.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za duben 2011

14. 5. 2011

V dubnu 2011 přispělo finančně na Britské listy 228 osob celkovou částkou 42 390.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.4. 2011 částku 180 651.22 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní