Robert Fisk: Proč nikdo neprotestuje proti těmto tyranům, užívajícím mučení

14. 5. 2011

A jak na to reaguje svět? Mlčením. Mlčením v amerických médiích, většinou mlčením v evropském tisku, mlčením z Bílého domu. A - což je největší ostuda - mlčí i Arabové, kteří vědí, na čí stranu se musejí přidat. To samozřejmě také znamená, že mlčí i Al Džazíra. Často vystupuji v jejich vynikajícím arabském i anglickém vysílání, píše Fisk, ale mlčení al Džazíry ohledně Bahrajnu je ostudné, důstojnost, kterou vysílání Al Džazíry přineslo na Blízký východ, tím byla pošpiněna dávkou hoven. Katarský emír, který Al Džazíru financuje a kterého znám a je mi velmi sympatický - nemá zapotřebí takto diskreditovat své televizní impérium.

Britská vláda samozřejmě mlčí proto, že Bahrajn je v Perském zálivu jedním z našich "přátel", země, která z Británie nakupuje množství zbraní a kde bydlí tisíce britských přistěhovalců, kteří - během minirevoluce bahrajnských šiitů - psali množství zlovolných dopisů do místních provládních médií proti západním novinářům.

Obama má své vlastní důvody pro mlčení. V Bahrajnu je rozmístěna pátá americká flotila a Američané nechtějí, aby je z tamějšího přístavu bahrajnští vládci vyhnali (i když by klidně mohli jít do Spojených arabských emirátů či do Kataru). Takže Clintonová, která tak ráda kritizuje syrskou vládnoucí dynastii Assadů, o Bahrajnu nevydá ani hlásku. Proč proboha ne? A dokonce i když studentům z Bahrajnu, kteří demonstrovali před svým velvyslanectvím v Londýně, jsou odebrána stipendia, mlčíme také. Britská vládo, chováte se ostudně.

Bahrajn samozřejmě nikdy neměl pověst "přítele" Západu. Už více než před dvaceti lety riskoval kdokoliv, kdo by kritizoval tamější královskou rodinu, mučení na tajné policii. Šéfem tamější tajné policie byl bývalý důstojník britské rozvědky, jehož hlavním mučitelem byl zlovolný major z jordánské armády. Když jsem publikoval jejich jména, reakcí bylo vydání kresléného vtipu ve vládních novinách, který mě zobrazil jako vzteklého psa. Psi se vzteklinou, samozřejmě musejí být utraceni. Nebyl to vtip. Byla to hrozba.

Vládnoucí bahrajnská monarchie nemá problémy s opozičním deníkem Al-Wasat. Dne 5. dubna zatkli jednoho z jeho zakladatelů Karima Fakhrawiku. O týden později zemřel v policejní vazbě. O deset dní pozdějí byl zatčen komentátor listu Haidar Mohamed al-Naimi. Od té doby je nezvěstný. Opět, mlčení od britské vlády, Obamy i Clintonové. Uvěznění a odsouzení lékařů za to, že nechali své pacienty zemřít - pacienti se stali terčem střelby tajné policie - je dokonce ještě hroznější. Byl jsem v jedné nemocnici, když byli tito pacienti přivezeni. Reakcí lékařů byla hrůza smíšená se strachem - nikdy předtím neviděli taková zranění střelnými ranami, učiněná z takové blízkosti. Nyní byli lékaři uvězněni a pacienti odvlečeni z nemocničních postelí do policejních cel. Britská vláda, Clintonová, Obama a svět mlčí. Čtyři muži byli odsouzeni k smrti za usmrcení dvou bahrajnských policistů. Došlo k tomu u tajného vojenského soudu. "Přiznání" odsouzených se jak v někdejším sovětském stylu vysílala ve státní televizi. Britská vláda, Clinton a Obama mlčí.

Ono to nemá nic společného s Bahrajnem - týká se to našeho strachu ze Saúdské Arábie. To znamená také, že je to o ropě. Je to také o tom, že si odmítáme přiznat, že útoky z 11. září spáchali především saúdští Arabové. Je to i o tom, že si odmítáme přiznat, že právě Saúdská Arábie podporovala Taliban, že Usáma bin Ladin byl ze Saúdské Arábie, kde se lidi popravují a usekávají se jim ruce.

Je to o rozhovoru, který jsem měl s jedním čestným bahrajnským vládním činitelem. Zeptal jsem se ho, proč nesmí být bahrajnský premiér volen ve volbách. "Saúdská Arábie by to nikdy nedovolila," odpověděl. Ano, Saúdská Arábie. Naši přátelé.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout