K událostem doma i na zeměkouli dvě stručné poznámky

16. 5. 2011 / Egon T. Lánský

Přitom je nepodstatné, kdo co dělá, či říká, proti komu, kdo lže (asi všichni) a proti komu. Vlastně nám ti podvodníci dělají jistou společenskou službu: Plácání Víta Bárty není kvalitnější, než to, jež vychází z úst Kristíny Kočí, spíš hloupější ale vlastně více o úrovni politického myšlení této party odkrývá. Manželka pana exministra a exsoukromého? detektiva, současně místopředsedkyně Poslanecké sněmovny,tedy vysoká ústavní činitelka, se současně čas od času dost nevybíravě vyjadřuje o vlastnostech svého manžela, jehož ale nekriticky podporuje.

Jak si může soudný člověk představit, že by tito lidé - většinou s akademickým vzděláním - řešili reformy společnosti, likvidovali korupci a zlepšovali životy většiny občanů, když i dvakrát týdně mění názory (třeba na výši DPH), místo schvalování rozumného zákona o státní službě se pouštějí do likvidace významných skupin státních struktur, či reformují penzijní systém, aniž by měli představu o tom, co je možné a logické? O rozumné reformě zdravotnictví, ale radši to nazývejme péče o zdraví občanů, ani nemluvě.

Mohl bych pokračovat, ale každý si jistě z vlastních zkušeností dovede dosadit sám...

K věci neodmyslitelně patří, že popsaný stav umožňuje nepolitik, slabý a nerozhodný vůdce jakési trojkoalice, jež přišla k moci díky šikovným manévrům prezidenta bez vlastních ústavních pravomocí a bez ústavní odpovědnosti. K příčinám patří, že ústavu kdysi v podstatě vytvořila jeho strana s cílem zcela jiným - totiž převést federální poslance do senátu, což se jaksi ne zcela vydařilo. Vznik senátu pak tato strana - ODS - po několik let bojkotovala.

Druhá nejsilnější strana v této koalici je vedená šlechticem se širokým svědomím. To se ukázalo mimo jiné při jeho manévrování v kauze Jiřího Čunka, jejíž údajné vyšetřování podle svého tvrzení financoval.

Sliboval přitom, že jestli se ukáže, že ne vše v tomto případě je v pořádku, s Čunkem ve straně nebude. Ne vše se ukázalo být v pořádku, ale s Čunkem nakonec v parlamentu zasedl.

Nyní, po zveřejnění nahrávek s bláboly z pitky části stranického vedení Věcí veřejných, neboli, jak to neformální vůdce a rozdavatel obálek s penězi Bárta nazval, "svých kamarádů", konstatoval předseda koaliční strany svým šlechtickým slovem, že "... jde o ostudu, ale vybírat si nemůžeme..."

V této vnitropolitické situaci bude opozice muset postupovat opatrně. Dovedu si představit širokou, neagresivní veřejnou diskusi s občany i prostřednictvím odborů, občanských sdružení ale i neorganizované veřejnosti. S plnou kontrolou senátu a 13 krajů lze pořádat široké veřejné diskuse, zvát na ně odborníky i veřejnost a v letním čase hromadit síly. Předkládat návrhy sněmovně, jež o nich bude muset jednat (třeba zamítavě), to vše ovšem znamená zisk času, ač třeba v jednotlivých případech poměrně malý. Posílí to též sebevědomí občanů, jejichž většina je zjevně - dle většiny průzkumů - ze stávající situace čím dál víc otrávena.

Připomenu, že využívat své kontroly nad senátem a kraji a to i ekonomicky, je něco, co ODS vždy uměla. Teď je čas, použít to v opačném směru.

Jinak než čeští, si počínají někteří politici alespoň v dalekém Japonsku: Tamní předseda vlády Naoto Kan tsunami ani katastrofu jaderné elektrárny nezavinil, naopak, pokusil se pozitivně intervenovat, a nakonec se dobrovolně vzdal svého platu politika až do vyřešení problému.

Nemalé, ač zcela jiné problémy nám hrozí ze zahraničí blízkého, jež ale zahraničím tak úplně není:

V době vrcholících problémů s terorizmem radikálních islamistů měli dva naši spojenci, Bulharsko, tehdy kandidát členství v Evropské unii, požívající naši podporu a Rakousko, člen EU vědomost o tom, že se v jejich zemi dlouhodobě zdržuje terorista Ajman Zavahrí, ba dokonce na něj, podle slov exšéfa bulharské zpravodajské služby Manolova, dohlíželi. Nezatkli ho, ani když přiletěl napodruhé z Rakouska. Rakouskou žádost o zatčení odmítli s poukazem, aby si ho zatkli Rakušané sami. To bylo v devadesátých letech.

No a v těchto dnech Dánové, spolutvůrci schengenského systému otevřených hranic uvnitř EU, zdá se našli cestu, jak tyto hranice alespoň na čas, nenápadně zavřít. Pohraniční policii prostě dočasně nahradí celníci, no a to je cosi jiného.

Zdá se, že tyto dva bezpečnostní okruhy spolu nesouvisí, ale množiny se zcela jistě jaksi překrývají.

Když se v těchto dnech na schůzce ministrů vnitra EU o problému diskutovalo, vystoupil tam našim jménem jistý náměstek čerstvého českého ministra vnitra Kubici, Viktor Čech, s návrhem na dočasné? vyloučení Dánska, či jakéhokoli jiného členského státu, ze schengenského systému, ač taková možnost neexistuje, alespoň zatím, ne.

Věcí, jež se nás v rámci EU bezprostředně týkají, aniž bychom je mohli ovlivnit, utěšeně přibývá, našich jistot a bezpečnosti ne vždy.

Vytisknout