Herec film nedělá!
15. 12. 2011 / Tomáš Koloc
Vzpomínkové interview s velkým hercem, který by se dnes dožil 91 let
Vlastimil Brodský byl můj dvojnásobný soused. V Praze bydlel dva bloky od mé babičky a v severních Čechách měl chalupu vedle mého dědy. Když jsem si začal dodávat odvahy k rozhovorům s umělci, byl jedním z prvních, které jsem oslovil. Překvapil mě svou neuvěřitelnou skromností, hraničící s nejistotou, které byly v ostrém kontrastu s jeho hereckými úspěchy. Jeho nesmělost mě nutila, abych mluvil sám, a tak jsem mu postupně řekl i to, co bych neřekl leckomu jinému. (Dnes chápu, že šlo vlastně o jeho "psychoterapeutickou techniku", ke které ho částečně inspiroval jeho vzor a celoživotní přítel, režisér a herec Evald Schorm.) Přišel jsem k němu jako dvacetiletý depresívní a nesebevědomý mladík se sklopenou hlavou a odcházel jsem se sebevědomím člověka, který poradil muži, jenž má za pár hodin předávat televizní cenu Týtý, co má při předávání říkat. Dodnes mě při myšlenkách na pana Brodského napadají slova Petra Nováka o víle, která "všem lidem rozdala svou lásku a sílu, že sama dál nemohla už žít." Rozhovor jsme autorizovali 9. ledna 2002. O pár dní později dostal pan Brodský mozkovou příhodu, která mu definitivně vzala chuť do života. Náš rozhovor je ale plný humoru, elánu, obsahuje vyznání celoživotní lásky k židovské kultuře, a také pronikavou analýzu soudobých poměrů. Od jeho vzniku v těchto dnech uplynulo deset let...