Herec film nedělá!

15. 12. 2011 / Tomáš Koloc

Vzpomínkové interview s velkým hercem, který by se dnes dožil 91 let

Vlastimil Brodský byl můj dvojnásobný soused. V Praze bydlel dva bloky od mé babičky a v severních Čechách měl chalupu vedle mého dědy. Když jsem si začal dodávat odvahy k rozhovorům s umělci, byl jedním z prvních, které jsem oslovil. Překvapil mě svou neuvěřitelnou skromností, hraničící s nejistotou, které byly v ostrém kontrastu s jeho hereckými úspěchy. Jeho nesmělost mě nutila, abych mluvil sám, a tak jsem mu postupně řekl i to, co bych neřekl leckomu jinému. (Dnes chápu, že šlo vlastně o jeho "psychoterapeutickou techniku", ke které ho částečně inspiroval jeho vzor a celoživotní přítel, režisér a herec Evald Schorm.) Přišel jsem k němu jako dvacetiletý depresívní a nesebevědomý mladík se sklopenou hlavou a odcházel jsem se sebevědomím člověka, který poradil muži, jenž má za pár hodin předávat televizní cenu Týtý, co má při předávání říkat. Dodnes mě při myšlenkách na pana Brodského napadají slova Petra Nováka o víle, která "všem lidem rozdala svou lásku a sílu, že sama dál nemohla už žít." Rozhovor jsme autorizovali 9. ledna 2002. O pár dní později dostal pan Brodský mozkovou příhodu, která mu definitivně vzala chuť do života. Náš rozhovor je ale plný humoru, elánu, obsahuje vyznání celoživotní lásky k židovské kultuře, a také pronikavou analýzu soudobých poměrů. Od jeho vzniku v těchto dnech uplynulo deset let...

UNIVERZITNÍ ŠKOLNÉ:

Studentky "financují své studium prostitucí"

15. 12. 2011

Stále větší počty studentek v Anglii financují své studium prostitucí, varoval britský Národní svaz studentstva. Svaz také konstatoval, že studenti používají hazardních her a účastní se na placených lékařských experimentech, aby z toho mohli financovat svá studia, informuje společnost BBC.

Co dělat v této krizi

15. 12. 2011 / Milan Valach

Vládnoucí koalice prosazuje jedno asociální opatření za druhým. Ve jménu úspor se musí uskrovňovat většina občanů této země. Ovšem ne všichni. Nejvyšší příjmové skupiny jsou na tom dobře a ještě lépe. Jejich zisky zvyšuje nejen zastropování daní, ale také státní zakázky, v nichž si rozdělují peníze, naše peníze, které jsme zaplatili v daních, podle toho, kdo je s kým kamarád, kdo komu co dal bokem. Ale ani to nestačí. Nejen že rozkrádají tyto naše společné peníze, ale ještě v podobě exekutorů okrádají chudáky, kteří se dostali do finančních potíží nebo jen zapomněli zaplatit nějakou drobnou složenku.

Použijme demokratických mechanismů

15. 12. 2011

Pan Kučera se pozastavuje nad článkem "Hrozí rozklad" s tím, že by se někde rád dočetl, "JAK to zlo svrhnout". Je přitom podivně bezradný a skeptický jako asi většina téhle pasivní společnosti. Nevím, jaký konkrétní návod tito lidé hledají, ale myslím, že ten úplně nejpřirozenější, je použít demokratických mechanismů, které nám zatím ještě naštěstí zbyly a to v první řadě masové stávky vedoucí k pádu vlády a vypsání nových voleb, doporučuje Luděk Švehla.

Dokud lidé klopotně myjí nádobí, režimu to vyhovuje

15. 12. 2011

Děkuji pánům Danielovi a Hejnicovi za reakce na můj včerejší povzdech "Co mají lidé dělat?", bohužel jimi však jen ilustrují důvody mé skepse, píše Jaroslav Kučera.

Pan Daniel konstatuje, že změnit současný systém zastupitelské demokracie je prakticky nemožné a míní, že politické strany budou muset dát na svých kandidátkách příležitost důvěryhodným osobnostem, nesvázaným ohláckou stranické disciplíny. Jenže - proč by to dělaly? Nic je k tou nenutí a není tu nikoho, kdo by k tomu měl sílu.

Američané budou moci od nynějška být vězněni bez soudu na dobu neurčitou

15. 12. 2011

Barack Obama nesplnil příslib, že bude vetovat nový americký bezpečnostní zákon, který dovoluje americké armádě věznit na dobu neurčitou americké občany podezřelé z terorismu a deportovat je do tábora v zálivu Guantánamo.

Organizace pro lidská práva obvinily prezidenta, že opustil své zásady a ignoruje dlouho uznávaný princip, že americká armáda se nepoužívá pro bezpečnostní akce na americkém území. Zákon ostře kritizují i svobodomyslní aktivisté na pravici, kteří jsou rozhořčeni likvidací individuálních občanských práv po dobu "války, která nemá konce".

Britská vláda investuje 12 miliard Kč na pomoc "chaotickým" rodinám

15. 12. 2011

V reakci na rabování a ničení anglických měst, k němuž došlo letos v srpnu, rozhodla britská konzervativní vláda, že bude financovat částkou 12 miliard Kč vytvoření celostátní sítě poradců pro "chaotické", antisociální rodiny. Odhaduje se, že v Británii existuje 120 000 takových rodin. Stojí společnost 8 miliard liber (240 miliard Kč).

Premiér Cameron si uložil - zřejmě nerealistický - cíl, že problémovost těchto antisociálních rodin vyřeší do roku 2015. Situace v asociálních rodinách má být řešena pomocí cukru a biče - rodiny budou mít k dispozici poradenství a sociální pomoc, ale budou trestány, pokud se nezačnou chovat "normálně".

Dosud takovéto sociální jednotky pracovaly jen asi s 5000 rodinami. Jejich zásahy jsou nesmírně úspěšné. Za každou investovanou libru došlo k úspoře dvou liber.

Cameron uvedl: "Většina chaotických rodin bude mít k dispozici jednoho sociálního pracovníka, který zjistí, co rodina potřebuje, kde dochází k plýtvání. Sociální pracovník vypracuje pro rodinu akční plán a ten rodina schválí. Půjde o praktické, každodenní věci, jaké jsou součástí obyčejného domova a odpovědného života. Tyto věci často nestojí moc peněz, ale jsou nesmírně účinné. Potřebujeme v Británii nejen ekonomickou regeneraci, ale i sociální regeneraci."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Bývalý francouzský prezident Chirac odsouzen za rozkrádání státních peněz

15. 12. 2011

Bývalý francouzský prezident Jacques Chirac byl odsouzen podmíněně na dva roky do vězení za rozkrádání státních peněz, jimiž protizákonně financoval svou konzervativní stranu.

Chirac je prvním francouzským prezidentem od druhé světové války, který byl souzen. Avšak 79-letý politik nebyl osobně předvolán před soud poté, co lékaři zjistili, že má vážné výpadky paměti

Proč jsou v České republice všechny kočky černé, aneb U nás v (mediálním) Kocourkově

14. 12. 2011 / Karel Dolejší

Think-tank CESTA před několika dny zveřejnil dva alternativní návrhy penzijní reformy pro Českou republiku - ZDE a ZDE. Součástí obou dokumentů byla také demografická prognóza do roku 2100 z pera Tomáše Fialy (katedra demografie a statistiky fakulty informatiky VŠE Praha). Studie zaměřená na vývoj vzájemného poměru osob v produktivním a důchodovém věku při různých variantách vývoje plodnosti a migrace brala v potaz také relativně velmi pesimistický scénář se stagnující plodností a limitovanou migrací. I v této variantě - ceteris paribus - závěr zněl, že průběžný důchodový systém by bylo možno udržet, jestliže by nebyl tunelován ve prospěch soukromých důchodových fondů. Média se ovšem na prognózu slétla jako supi na mrtvolu a vyzobala si z ní právě jen to, co se hodilo do dávno nastolené agendy. Namísto prezentace studie vážně zpochybňující hlavní východisko vládních návrhů si vybrala právě jen pesimistický scénář a prezentovala ho izolovaně coby prognózu fatálního vymírání.

Nevěrohodný Lukáš Ali Větrovec

15. 12. 2011

Pan Lukáš Ali Větrovec ve svém prohlášení ("Bráním se proti mediální kampani. Nejsem antisemita") k pobouřeným reakcím, které vyvolalo zveřejnění jeho kázání v brněnské mešitě, hovoří v Britských listech o "štvavé mediální kampani", o "útoku", cítí potřebu se bránit. Činí tak stejně jako ve zmíněné promluvě zcela nepřípadně: odkazem na blízkovýchodní konflikt. Právě takové propojování tematiky politické s promluvou svrchovaně náboženskou -- navíc s takovou argumentací, jakou nabídl Lukáš Ali Větrovec na místě bohoslužby -- je však důvodem pobouření, píše Leo Pavlát.

Krize na britských univerzitách - to, co přijde do Čech

13. 12. 2011

Jan Čulík v Praze se snaží vysvětlit, jak v Británii manažeři ukradli společnosti vysoké školy. Likvidace britských univerzit bude jistě napodobena i v České republice...

Hlavním problémem podle Jana Čulíka je skutečnost, že jakmile podřídíte vysoké školy komerčnímu principu, zlikvidujete jejich svobodu dělat neomezený výzkum. Komerční univerzita se musí přizpůsobit požadavkům trhu, a tedy snížit všechno, co dělá, výuku i výzkum, na nejnižšího společného jmenovatele, na to, co požaduje veřejnost. Jenže univerzity vždycky existovaly proto, aby objevovaly nové skutečnosti - skutečnosti, o niž trh a veřejnost dosud neví. Pokud budou univerzity pod tlakem komerčního principu, budou smět dělat jen to, co už je dávno známo a co je "nejpopulárnější". Zlikviduje se svoboda bádání do nejoriginálnějších a nejinovativnějších oblastí, v nichž by objevy přinesly prospěch za dlouho v budoucnosti, způsobem, který dnes nikdo neumí předvídat.

Z výběrových řízení se stal fetiš, který živí příživníky

15. 12. 2011 / Petr Wagner

V reálném životě momentálně narážíme na problém nákupu věcí či systémů dražších. Kupodivu nejde o problém peněz. Problémem je zákon. Zákon o veřejných zakázkách a nutnost výběrových řízení. Ta je dána jisto pořizovací cenou. A tak, i když přesně víme, co chceme a co potřebujeme, i když jsme schopni vyjednávat o ceně a stlačit jí opravdu na reálnou úroveň, musí proběhnout ono mysteriozní výběrové řízení.

Budoucnost univerzit

14. 12. 2011

Závistivost projevující se na nejelitnějších amerických univerzitách (tzv. Ivy League) vede k posedlosti "vědeckými" publikacemi. To se stává problémem i na nejlepších vysokých školách: studenti mají pocit, že je profesoři zanedbávají: ti jsou posedlí lezením po hranicích znalostí s lupou. Na vysokých školách nižší úrovně to vede k nefunkčnosti. Američtí profesoři literatury dnes publikují 70 000 akademických publikací ročně. V roce 1959 jich vydávali 13 757 ročně. Většina těchto publikací prostě plesniví: Mark Bauerlein z Emory University poukázal na to, že z 16 akademických publikací, které r. 2004 vydala katedra literatury na univerzitě ve Vermontu jich nebylo 11 citováno vůbec, anebo byly citovány maximálně dvakrát.

Zdroj: THE ECONOMIST

Kdy už konečně "Spravedlnost" sejme šátek z očí?

15. 12. 2011 / Jiří Baťa

Se zájmem sleduji úsílí pana Tomia Okamury, jak položit na lopatky ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). A upřímně mu fandím, protože to co se děje v justici, fakt nemá se spravedlností nic společného. Tedy pokud pominu spojitost osoby ministra Pospíšila a justice jako takové. Spravedlnost, jak se říká, je slepá, také to symbolizuje šátek přes její oči, nicméně pořád to je či by měla být spravedlnost. Spravedlnost sice možná ano, mnohdy však jak pro koho a to má právě na mysli pan Okamura.

Pákistán bude Severoatlantickému společenství účtovat poplatky

15. 12. 2011

Pákistán se rozhodl po nedávném incidentu, kdy NATO usmrtilo 24 pákistánských vojáků, účtovat za přejezd přes své území Severoatlantickému společenství poplatky. Bylo rozhodnuto, že poplatek bude vybírán za každý kontejner, který bude převezen přes pákistánské území. Za převoz každého kontejneru hodlá Pákistán vybírat 1500 dolarů a vyšší poplatky se budou vybírat za každý cisternový vůz s palivem, který bude přes Pákistán dopravován do Afghánistánu. Poplatky zřejmě zdraží válku v Afghánistánu o desítky milionů dolarů ročně.

Moskva v očekávání brzkého útoku na Írán "optimalizuje" vojenská uskupení na jihu země

15. 12. 2011

Geopolitická situace vznikající kolem Sýrie a Íránu údajně vede Rusko k urychlenému vylepšování vojenských uskupení v Zakavkazí, v kaspickém regionu a v oblasti Středozemního a Černého moře. Vojenské zdroje listu Nězavisimaya gazeta tvrdí, že Kreml dostává zprávy o připravovaném úderu Izraele na íránská jaderná zařízení, který má podporu USA. Úder má být "nečekaný" a má k němu dojít velmi záhy. Reakce Teheránu by mohla vyústit v rozsáhlou válku, jejíž důsledky mohou být nepředvídatelné.

Svet v znamení farebnej jari...

15. 12. 2011 / Peter Hudec

Pri pohľade na dianie vo svete za uplynulý posledný rok je zrejmé, že vo svete sa niečo deje a nakumulované kvantatívne procesy sa menia na kvalitatívne. Systém, ktorý fungoval od konca druhej svetovej vojny ako bipolárny, kde dve veľmoci mali jasne stanovené sféry vlyvu a svetová politika mala jasné pravidlá sa postupne od konca studenej vojny zmenil na multipolárny.

Hrozí nám hyperinflace, státní bankrot a válka?

15. 12. 2011 / Aleš Uhlíř

Česko stojí před rozhodnutím, zda poskytnout na pomoc eurozóně 3, 5 miliardy eur (90 miliard korun). Bylo by to nezodpovědným plýtváním země, která se sama neúspěšně potýká se svým rostoucím dluhem nebo naopak odpovědným výrazem solidarity? Ať tak či onak, je to dobrý důvod pro vzájemné napadání v českém politickém rybníku a vděčné téma nekonečných internetových diskuzí. Věci související s krizí, finančním systémem, dluhy aj. viděno z domácího pohledu začínají pomalu unavovat. Není od věci podívat se jinam. Např. jít na You Tube a vyhledávat podle témat, resp. různých klíčových slov. Tak jsem nedávno narazil na krátké vystoupení Hanse Bockera (*1939), působícího mimo jiné jako vysokoškolský učitel, o němž lze získat informace na německé Wikipedii. Ve své krátké přednášce z počátku tohoto roku vidí budoucnost stávajícího peněžního systému, kde se množství peněz v oběhu (v případě určující měny, jakou je dolar) řídí zájmy nepatrné skupiny privátních osob, víc než chmurně.

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY BRITSKÝM LISTŮM MOBILEM

Hodně klesající tendence

2. 4. 2012

V červnu 2011 jsme zprovoznili pro vaše pohodlí možnost přispívat na provoz Britských listů dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilního telefonu. Informace o tom, jak to dělat, jsou ZDE. Zároveň je samozřejmě možné přispět finančně na provoz BL na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Zdá se však, že možnosti a ochota čtenářů finančně přispívat na provoz deníku, který každodenně čtou (čtenářů je měsíčně cca 350 000) prokazuje silně klesající tendenci. Jenže provoz listu z něčeho uhradit musíme. Nepodporují nás ani velcí kapitalisté, ani velcí antikapitalisté. Nezávislost a existenci si uchováme pouze, pokud si udržíme podporu čtenářské obce.

Konec eura?

14. 12. 2011 / Boris Cvek

Myslím, že nikdo, snad kromě Václava Klause a dcery pana Le Pena, která reprezentuje francouzskou Národní frontu, stranu rasistickou až fašistickou, nechce pád eura. Nechce ho ani britský premiér Cameron. Problémem je, že se zdá, že události jsou rychlejší než schopnost evropských politiků rozhodovat a nalézat nějaké vize. Když německá kancléřka prohlásí, že na záchranu eurozóny nedá Německo, pokladnice Evropy, už ani cent navíc, připadá mi to téměř jako projev zoufalství.

Monbiot: Média proti nám vedou třídní válku

14. 12. 2011

Čelíme mnohonásobné krizi - hospodářské, ekologické, demokratické - ale většina tisku o těchto krizích neinformuje ani jasně, ani férově. Mediální průmysl, který by měl problémy odhalovat se namísto toho snaží je umlčovat a mást veřejnost. Potlačuje otázky a umlčuje odlišné názory, píše v deníku Guardian George Monbiot.

UNIVERZITNÍ ŠKOLNÉ:

Jak vláda zvandalizovala anglické univerzity

14. 12. 2011

Britské univerzity jsou snad nejpozoruhodnějším úspěchem této země. Od osmdesátých let jsou však obětí stále se zintenzivňujícího centralizovaného manažerského řízení a krizemi financování, které je postihly v osmdesátých i v devadesátých letech. Tyto krize by zcela ochromily většinu průmyslových odvětví i sociální stát. Mnozí na univerzity útočí, že jsou "exkluzivní", že jsou oázami "privilegovanosti pro vyvolené" a že studium na univerzitách je neférovou dotací pro občany ze středních a vyšších vrstev. Jako kdyby univerzity byly jakousi enklávou lordů - tomu už dávno tak není.

Na rozdíl od českých televizí přestává ruská televize vysílat propagandu

14. 12. 2011

Když si Rusové v sobotu zapnuli televizi, došlo k překvapení. Televize odvysílala seriozní a objektivní reportáž o demonstraci 50 000 lidí v Moskvě, kteří požadovali zrušení parlamentních voleb a vypsání nových.

Něco podstatného se změnilo, míní Shaun Walker v deníku Independent. Zdá se, že si Kreml uvědomil, že se nálada v zemi mění a že provládní propaganda už nebude fungovat - že lidi jenom irituje.

Obamova neobliba dosáhla historického maxima

15. 12. 2011

Čerstvý průzkum zadaný ABC News a listem Washington Post zjistil, že neoblíbenost Baracka Obamy dosáhla historického maxima. Nicméně prezident je stále ještě populárnější než potenciální vyzyvatel za Republikánskou stranu Newt Gingrich.

Otevřený dopis Viliamu Buchertovi

14. 12. 2011

Vážený pane Bucherte,

přečetl jsem si Váš úvodník v Reflexu. A musím s ním bohužel nesouhlasit. Nepřímo tam tvrdíte, že k nejbohatšímu 1% se jedinec zpravidla dopracuje tím, že tvrdě pracuje. Zkuste být horníkem a tvrdě pracovat (na 2 směny, 365 dnů v roce, 40 let), opravdu se tím propracujete mezi to Stiglitzovo 1% nejbohatších? Vy tomu opravdu věříte? Myslím, že se tím propracujete pouze do invalidního důchodu nebo do márnice, píše Bohumil Trávníček.

Nebýt apatičtí, pane Kučero

14. 12. 2011 / Vladimír Hejnic

Pan Kučera se v Britských listech táže, co má občan v současné době dělat, když jednoznačnou názorovou oporu a opozici k nešvarům v současné společnosti nevidí. Je to skutečně složité. Internet umožňuje širokou názorovou ničím neregulovanou informovanost mnohdy stylem kdysi známého Radia Jerevan, nebo uznávaného "jedna paní povídala". Tak se jeví i nejednotné, mnohdy nekoordinované akce občanských iniciativ, opatrnost odborových centrál a jednostrannost "oficiálních " soukromých i veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Občan se zklamal při poctivé podpoře své politické straně na regionální i celostátní úrovni.

Co by měli lidé dělat

14. 12. 2011 / Milan Daniel

Pan Jaroslav Kučera mne v příspěvku "Co mají lidé dělat" víceméně přímo oslovil, proto odpovídám, píše Milan Daniel.

Zázračný recept na to, co by každý z nás měl dělat, samozřejmě neexistuje. Rozhodně bychom se však neměli schovávat za klišé "stejně se nic dělat nedá". Ono se totiž dělat dá.

Co mají lidé dělat?

14. 12. 2011

Nejen v BL se už delší dobu objevují články "Hrozí rozklad" Milana Daniela není první ani poslední) o současné (nejen ekonomické) krizi západní demokracie a o tom, že za ni mohou politikové a politické strany,sloužící bankám a bankéřům, potažmo velkému kapitálu vůbec. Obvykle se v nich tvrdí, že tristní stav mohou napravit jen občané a jen oni nesou odpovědnost za to, jak dlouho si všechno to zlo nechají líbit, píše Jaroslav Kučera.

Ještě nikde jsem se ale nedočetl, JAK mají to zlo svrhnout?

Protestuji proti radikálním muslimům v České republice

14. 12. 2011 / Lukáš Lhoťan

Tisková zpráva Lukáše Lhoťana k projevům nenávisti a islámského radikalismu v brněnské mešitě

Po zveřejnění radikálních názorů z pátečních kázání v brněnské mešitě se jejich hlasatel Větrovec hájí tím, že vlastně sice četl páteční kázání, ale protože nebyl "oficiální" imám (kazatel), tak je vše v pořádku. Oficiální imám? A kým tedy jsou lidé, co čtou páteční kázání v brněnské mešitě již 12 let? Nebo to si snad může kdokoliv přijít a kázat, co chce, jen když není označen za oficiálního imáma?

Lukáš Ali Větrovec: Bráním se proti mediální kampani. Nejsem antisemita

14. 12. 2011

Během posledních několika dnů se na mou osobu prostřednictvím jistých jednotlivců a uskupení snesla štvavá mediální kampaň, jejímž cílem je ocejchovat mne jako antisemitu. Tyto osoby a spolky zatáhly do tohoto spolu i přední české židovské organizace, píše v prohlášení rozeslaném médiím Lukáš Ali Větrovec.

Prostředkem tohoto útoku se staly nahrávky mého více než tři roky starého kázání (přesněji z 28. 3. 2008). Na tomto místě zdůrazňuji, že v Brněnské mešitě páteční kázání již nepřednáším a nejsem žádným mluvčím Islámské nadace nebo Muslimské obce v Brně. Jsem sice členem Muslimské obce, ale takových členů je více než 300. Asi není na místě vystavovat názory kohokoli z nich jako oficiální stanovisko této náboženské společnosti, byť by to byl páteční kazatel. Také zdůrazňuji, že v letech 2008 a 2009 nepůsobil v Brně žádný oficiální imám.

Lidé si dovedou poradit na celém světě podobným způsobem

14. 12. 2011 / Miloš Kaláb

Dávno ty tam jsou doby, kdy měli někde lidé dost peněz, ale neměli je zač utratit, protože do Thajska ani na Hawaj nemohli cestovat, auta značky Ferrari se běžně nedovážela a někdy stávaly fronty na nedostatkové zboží. Jinde byl a je peněz nedostatek, aspoň mezi lidmi, kteří si je vydělávají prací. Někteří tedy vymýšlejí, jak přijít k penězům bez práce - i když žijí na Západě.

Drahá voda ve Zlíně? I kvůli rozhodnutí vedení města z roku 2004

14. 12. 2011 / Ivo Bubeník

Koalice TOP 09/STAN důrazně kritizuje rozhodnutí předchozího vedení města přijmout v roce 2004 podmínky takzvaného "provozního modelu", podle kterého funguje vodárenství na Zlínsku. Na základě tohoto rozhodnutí musí dnes obyvatelé Zlína platit za vodu nejvíce v regionu a téměř nejvíce v celé České republice. "Podmínky jsou nastavené tak, že město Zlín v tuto chvíli nemá možnost účinně bojovat proti zvyšování cen vody. To považujeme za obrovský průšvih našich předchůdců, kteří provozní model přijali," prohlásil primátor města Miroslav Adámek.

Anketa Romano hangos: Co nejúčinnějšího by sami Romové měli podnikat proti krajní pravici?

14. 12. 2011 / Pavel Pečínka

Ivan Kandráč
Terénní sociální pracovník přerovské pobočky společnosti Člověk v tísni.
Romové by se především neměli bát protestovat, jít do ulic, říct nahlas svůj názor, že nesouhlasíme s pravicovým extre­mismem! Prostě nebýt pasivní. Myslím ale, že jsme na to moc pohodlní a pořád spoléháme, že to někdo udělá za nás. Jistě, a taky by někteří z nás neměli přihrávát těmto fašistům na smeč!

Dalajlámovo pokrytecké poselství

14. 12. 2011 / Daniel Veselý

Dalajláma přijal pozvání Václava Havla a nadace Forum 2000 a přiletěl do České republiky v Den lidských práv. Havel o svém příteli prohlásil, že ho v Česku "lidé milují, nicméně politici se jej trochu obávají," neboť přílet tibetského duchovního vůdce nerad vidí Peking z důvodů nám dobře známých. Dalajláma při svém vystoupení kromě svých obvyklých teatrálních gest na Foru 2000 společně s dalšími prominentními disidenty opět upozornil na "porušování lidských práv, které se děje na celém světě". Kdyby však čeští lidskoprávní aktivisté a další stoupenci tibetského duchovního vůdce věděli, s kým mají v jeho osobě čest, nejsem si jistý, jestli by jeho k míru vybízející apely a pečlivě vybrušovanou auru apoštola lidských práv brali tak vážně.

Čeští politikové si také myslí, že je Česko jejich majetek

13. 12. 2011

Západní novináři píší nesmysly o tom, jak se prý chudí či utlačovaní lidé na Západě "inspirovali" Arabským jarem a že demonstrace v Americe, v Kanadě, v Británii, ve Španělsku a v Řecku "napodobují" velké demonstrace, které svrhly režimy v Egyptě, v Tunisku a do určité míry i v Libyi. Je to nesmysl, píše v deníku Independent z Blízkého východu Robert Fisk.

Skutečným příčinám západních demonstrací se západní média vyhýbají. To, co dohnalo lidi v arabských zemích, aby po desetitisících a pak po milionech demonstrovali na ulicích svých hlavních měst, byl požadavek lidské důstojnosti. Lidé na Blízkém východě odmítli akceptovat, aby směli místní rodiny diktátorů vládnout i nadále tak, jako by své země vlastnili. Mubarakovi a Ben Aliovi a rodina Kaddáfích a králové a emírové v Perském zálivu a rodina Assadových, ti všichni byli přesvědčeni, že mají majetková práva na celé své země. Egypt vlastnila firma Mubarak s.r.o., Tunisko firma Ben Ali s.r.o., Libye firmě Kaddífí s.r.o. Arabští mučedníci za demokracii zemřeli, aby dokázali, že jejich země patří obyvatelům, ne diktátorům.