Čeští politikové si také myslí, že je Česko jejich majetek

13. 12. 2011

Západní novináři píší nesmysly o tom, jak se prý chudí či utlačovaní lidé na Západě "inspirovali" Arabským jarem a že demonstrace v Americe, v Kanadě, v Británii, ve Španělsku a v Řecku "napodobují" velké demonstrace, které svrhly režimy v Egyptě, v Tunisku a do určité míry i v Libyi. Je to nesmysl, píše v deníku Independent z Blízkého východu Robert Fisk.

Skutečným příčinám západních demonstrací se západní média vyhýbají. To, co dohnalo lidi v arabských zemích, aby po desetitisících a pak po milionech demonstrovali na ulicích svých hlavních měst, byl požadavek lidské důstojnosti. Lidé na Blízkém východě odmítli akceptovat, aby směli místní rodiny diktátorů vládnout i nadále tak, jako by své země vlastnili. Mubarakovi a Ben Aliovi a rodina Kaddáfích a králové a emírové v Perském zálivu a rodina Assadových, ti všichni byli přesvědčeni, že mají majetková práva na celé své země. Egypt vlastnila firma Mubarak s.r.o., Tunisko firma Ben Ali s.r.o., Libye firmě Kaddífí s.r.o. Arabští mučedníci za demokracii zemřeli, aby dokázali, že jejich země patří obyvatelům, ne diktátorům.

A na Západě je to přesně stejné. Protestní hnutí je zaměřeno proti "velkému byznysu" - a proti "vládám". Lidi si - trochu opožděně - uvědomili, že dlouhá desetiletí podporovali podvodnou demokracii. Poslušně hlasovali pro politické strany - které pak předaly svůj demokratický mandát a moc lidu bankám a finančním makléřům a ratingovým agenturám, které všechny podporuje nepořádná a nepoctivá skupina "expertů" z amerických univerzit a výzkumných institutů, kteří udržují lživé přesvědčení, že jde o nějakou globalizační krizi a nikoliv o obří finanční podvod, vnucený voličům.

Banky a ratingové agentury jsou dnes diktátory Západu. Podobně jako Mubarakovi a Ben Aliovi, banky jsou pořád přesvědčeny, že země, v nichž fungují, vlastní. Volby, jejichž prostřednictvím získávají banky moc, jsou na Západě dnes stejně tak falešné jako volby, k nimž byli po dlouhá desetiletí nuceni chodit lidé v arabských zemích, aby tak potvrdili vlastnickou moc svých diktátorů.

Nepotřeboval jsem, aby mi na BBC 2 vysvětlil v pořadu Inside Job tento týden Charles Ferguson, že ratingové agentury a americké banky jsou zaměnitelné instituce, že jejich personál se volně pohybuje mezi ratingovými agenturami, bankami a vládou. Chlapci z ratingových agentur dávali léta jen to nejlepší hodnocení - AAA - substandardnímu hypotéčnímu trhu a derivativům, které vytvořily obrovskou bublinu a uvrhly nás tak do finanční krize. Nyní titíž chlapci hrozí, že vysoké hodnocení, které poskytovali americkým finančním kriminálníkům, odeberou evropským zemím?

Proč nikdo tyto podvodníky nevyšetřuje? Pořad Inside Job alespoň začal.

Připomíná mi to, píše dále Robert Fisk, onu zbabělost, s níž tolik amerických reportérů píše o Blízkém východě a bojí se napsat cokoliv kritického o Izraeli.

Lidé v arabských zemích se alespoň začali tohoto zbabělého chování zbavovat. Avšak když to začnou dělat demonstranti na Wall Street, stávají se z nich "anarchisté", sociální "teroristé" amerických ulic, kteří požadují, aby Bernankovi a Geithnerovi byli postaveni stejně před soud, jako se to stalo s Mubarakem. My na Západě - naše vlády - jsme si vytvořili vlastní diktátory. Ale na rozdíl od lidí v arabských zemích, pro nás jsou nedotknutelní.

Irský ministerský předseda Enda Kenny obřadně informoval tento týden Iry, že nenesou odpovědnost za krizi, v níž se nacházejí. Oni to už samozřejmě sami vědí. Proč jim Kenny neřekl, kdo nese za tu krizi odpovědnost? Není načase aby on i ostatní premiéři z EU nám to sdělili? A naši reportéři také?

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 13.12. 2011