16. 4. 2002
Daně letos živnostníci platili až do druhého dubna. Kdo poctivě pracoval, mohl se za odměnu postavit do fronty u okénka na finančním úřadě. Na místě s nápisem "pokladna", pak absolvovat rituál odevzdávání části výdělku vrchnosti.
Metoda je to lidsky srozumitelná. Podáte do okénka bankovky a výměnou dostanete kvitanci. Vy platíte - oni berou, od toho je to berně. Kdo nezaplatí, dostane penále. Desetinu procenta denně.
|
Před měsícem, 18. března 2002, udělil Úřad pro ochranu osobních údajů první akreditaci v oblasti poskytování certifkačních služeb. Akreditována byla společnost První certifikační autorita (ICA), a. s., dceřinná společnost PVT, a. s.
Jak pravidelní čtenáři Britských listů vědí, užitečnost elektronického podpisu je dosud nulová, ba vzhledem k tomu, že podle nedávno schváleného zákona mají úřady s občany komunikovat nezabezpečeným e-mailem, dá se spíše hovořit o tom, že pořídit si certifikát představuje bezpečnostní riziko. Přesto jsem se rozhodl - spíše z prestižních než praktických důvodů - certifikační proces podstoupit a na stránce ICA vypnil přesně podle vzoru žádost o vydání kvalifikovaného certifikátu. S vytvořenou elektronickou žádostí jsem se odebral do Martinské ulice v Praze, kde má ICA jedno ze dvou pražských pracovišť.
"Máte smůlu, kolegovi zatuhnul počítač," oznamuje dáma v recepci a navrhuje, abych přišel za půl hodiny.
Při druhém pokusu přichází sám kolega a bere si ode mě disketu s žádostí a dva doklady totožnosti. Pak mizí kdesi vzadu. Vrací se za pět minut.
"Certifikát vám nemůžu vystavit, v občance máte číslo domu s lomítkem a v žádosti bez lomítka. Musíte přijít znovu s opravenou žádostí." Snažím se vysvětlit, co lomítko v čísle znamená a jaký je rozdíl mezi orientačním a popisným číslem domu. Marně. "Nelze. Podle dokladu bydlíte v domě s lomítkem a podle žádosti bez lomítka. Certifikát není možné vystavit."
Pojímám obavu, zda nemám co do činění s jedincem mdlé inteligence, a resignovaně se přemisťuji na druhé pracoviště ICA, na druhý konec Prahy do Vysočan. Pracovnice je o poznání vlídnější, avšak problém se opakuje.
"Musíte vyplnit adresu přesně tak, jak ji máte v občanském průkazu, jinak nesmím ceritifikát vystavit," říká. Ptám se, proč tedy mají jako vzor adresy ve formuláři uvedeno "Nová 35, Písek". I ten dům je přece s lomítkem - přistupuji na hru protivníka - a ve vzoru máte jenom orientační číslo, přesně tak jako jsem to vyplnil já! Argument se nesetkává s pozoruměním. Protože seznam pražských kontaktních míst je vyčerpán, vracím se domů, abych žádost opravil.
O slabou hodinku později přicházím s novou žádostí a po zaplacení sedmi set korun si odnáším kvalifikovaný certifikát s pořadovým číslem 37. S hrdým pocitem, že jsem sedamatřicátý certifikovaný e-občan České republiky, vkládám disketu do mechaniky a přesně podle návodu instaluji.
"VBScript Error, certifikát nelze instalovat," oznamuje Internet Explorer. Hledám kontakt na technickou podporu - bohužel, telefonická hot-line neexistuje, k dispozici je pouze e-mail. Kopíruji chybové hlášení, posílám a čekám, zda a kdy někdo odpoví...
Dodatek z úterního večera:
První e-mail s žádostí o pomoc jsem poslal na adresu technické podpory ICA v pondělí ve 20.35, druhý v úterý v 17.32. Ani na jeden nepřišla odpověď.
16. 4. 2002
George Bush nám všem prospěl, když uvalil na dovoz oceli do USA cla. Možná neúmyslně odhalil jedno špinavé tajemství Západu: volný obchod je pouhým mýtem, je to podvodný trik, velká iluze. Zavedení dovozních kvót je důkazem, že Spojené státy, stejně jako Evropská unie, Japonsko a Kanada, nadšeně podporují volnotržní filozofii Adama Smithe a Davida Ricardo jen potud, pokud to znamená liberalizací trhů menších a slabších zemí, než jsou ony samy. Bushovo poklonkování lobbistické moci ocelářských amerických států vedlo ke vzniku nejpodivnější aliance od paktu mezi Stalinem a Hitlerem ve třicátých letech. Antiglobalizační hnutí totiž nyní chválí amerického prezidenta jako znovuzrozeného ochranáře. Představa však, že George Bush poleví v úsilí otevřít cizí trhy pro americké zboží je absurdní. Tento názor komentátora Larryho Elliota vyšel v pondělí v deníku Guardian. Jeho argumentaci shrnujeme:
|
16. 4. 2002
Mary Whitehousová byla v thatcherovské Británii známým jménem zejména v osmdesátých letech, ale působila "proti sdělovacím prostředkům" už od let šedesátých. Se svými stoupenci založila tzv. Listeners' and Viewers' Association (Asociaci rozhlasových posluchačů a televizních diváků) a členové této organizace, zejména penzisti, bedlivě sledovali rozhlasové a televizní vysílání a systematicky a cíleně protestovali vedení rozhlasových a televizních stanic proti násilí a pornografii. Mnozí se Mary Whitehousové, posmívali - viděli ji jako prudérní a úzkoprsou osobu. Whitehousová nedávno zemřela - podle mnohých její asociace nezmohla nic. Komentátor listu Times William Rees-Mogg se účastnil minulou středu vzpomínkových bohoslužeb na počest Mary Whitehousové. V pondělí se v deníku Times zamyslel nad jejím odkazem. Argumentuje, že je důležitý. Z komentáře vybíráme:
|
16. 4. 2002
Tomáš Repčiak
Gotické skvosty Spiša pozná už takmer celá Európa, stredovek sa na ľudí v tomto priestore podpísal tak výrazne, až si to ani dnes nechcú otvorene priznať. Z pohľadu multikultúrnosti je Spiš hádam ešte vzácnejší. Tradičný Spišiak sedí pred televízorom a z úžasom sleduje dokumentárne programy o starej Bratislave, kde spolu žili Nemci, Židia, Maďari a Slováci. Zaujímavé je, že v jeho rodnom kraji koexistujú od 13. storočia okrem tejto kombinácie aj Rómovia a Rusíni a po tejto vzácnom kultúrnom miešanom nápoji dnes ani pes neštekne.
|
16. 4. 2002
Po mobilizaci českých poslanců zřejmě dochází k vytváření bojových útvarů. Začíná jít do tuhého, boj se blíží. Poslanci
se šikují do bojových švadron: Gripeny ano kontra Gripeny ne. A prostý občan stojí mimo a zírá! Oč vlastně jde?
|
15. 4. 2002
V súvislosti s hromadným narušením GSM telefónnej siete už boli na Slovensku minimálne dve aféry. Prvú pomohla rozpútať nezmyslenou senzáciechtivou reportážou TV Markíza, kedy mali ľudia volať na špeciálne číslo, podľa ktorého vraj zistia či je ich linka odpočúvaná. Potom zas neznámy zloduch rozposlal SMS správu s falošným obsahom, po ktorej občania húfne telefonovali na číslo začínajúce 150 a teda znefunkčnili linku hasičov. Lenže slovenskí podnikatelia, politici a iné exponované osoby berú veľmi vážne inú vec : Stihomam zo svojho telefonického sledovania, či už tajnou službou SIS, alebo zločineckými, resp. konkurenčnými kruhmi.
|
15. 4. 2002
Byl odsun českým vyhnáním německého obyvatelstva z pohraničí a bezprávným vyvlastněním jeho majetku na základě přisuzování kolektivní viny často i nevinným Němcům za česká utrpení? Dekrety prezidenta Beneše prý tento princip kolektivní viny ztělesňují, a tak bezpráví uzákoňují a tím porušují základní lidská práva. Na druhé straně pamětníci, českoslovenští váleční letci v Anglii, tvrdí, že sudetský majetek a odsun byly vždy považovány za část reparací československých občanů za škody, které Čechoslováci utrpěli v důsledku německého výboje. Toto chápání mi také potvrdil anglický historik, specialista na tuto problematiku.
|
15. 4. 2002
Jak už se v naší zemi stalo zvykem, rušíme tradici, podle níž v jednom regionu fungovalo více různě názorově zaměřených periodik, a nahrazujeme ji novou, kdy němečtí vlastníci českého tisku určují, co daný region nejvíce potřebuje - tedy z informačního hlediska. Podle této strategie stačí každému z regionů jedny noviny bez tváře, které slučují často dříve neslučitelné deníky a občasníky. Nedávno prošly podobnou "transformací" ostravský Moravskoslezský den a Nová Svoboda, z nichž se stal beztvářný (a hlavně nekonfliktní) Moravskoslezský deník.
Od května nastane podobná situace hned ve vedlejším regionu: na Opavsku. Do konce dubna tam budou fungovat dva týdeníky - Region a Naše Opavsko. Vydavatel Našeho Opavska se ovšem rozhodl, že svůj týdeník sloučí s týdeníkem Region, a tak poslední číslo Našeho Opavska vyjde 24. dubna a od května bude vycházet už jen jedno periodikum.
|
15. 4. 2002
Hrou rakouského autora Wernera Schwaba (1958-1991) "Prezidentky" zahájilo dne 9.4.2002 ostravské Divadlo Petra Bezruče projekt určený v první řadě studentům vysokých škol. V něm jde o tři představení, která jsou cíleně určena a vybrána pouze pro úzce vyhraněnou skupinu mladých diváků s univerzitním zázemím - tedy počítá s větší náročností ve vnímatelnosti a akceptovatelnosti jednotlivých témat.
|
15. 4. 2002
Dobrý den s pozvankou na "Utery filmomolu", v jehoz ramci tentokrat uvedeme animovany dokumentarni "akcni portret" s nazvem "Fester nebo fikce" a to za ucasti rezisera Roberta Ellmana, ktery je mimo jine autorem surrealisticke reklamy "Tenisovy zapas", ktera ziskala radu oceneni na svetovych festivalech. "American Robert Ellmann je filmarem uveznenym v tele pravnika pusobiciho v Praze. Akcni portret "Fester nebo fikce" (40 min.) je filmem o Stevu Preislerovi neboli strycku Festerovi, ktery je mimo jine lotrem, pivarem, klaunem, chemikem, zapasnikem, kulturistou, spisovatelem, nekromantem, majitelem psa, fotbalovym fandou, "narkomanem" a spoluvinikem vrazdy. Aby ho potrestal za pohrdani moci, ucinil osud ze strycka Festera moc samotnou. Film byl vyroben v produkci ČT. Projekce zacina v utery 16. dubna v 18.00 v knihkupectvi U KNIHOMOLA v Manesove 79 u nam. Jiriho z Podebrad. |
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
|
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
16. 4. 2002 | Soudkyně Podlipná: Policisté mají právo legitimovat "neposlušné občany" | Tomáš Pecina | |
16. 4. 2002 | Hrozivé proroctví | Oskar Krejčí | |
16. 4. 2002 | Chvála PVT, a. s., aneb Jak jsem se nestal e-občanem | Tomáš Pecina | |
16. 4. 2002 | Hrdinové daně neplatí | Radek Mokrý | |
16. 4. 2002 | Ghetto ako útek | Tomáš Repčiak | |
16. 4. 2002 | Několik vět o nadzvukovém letectvu | Hubert Rozmanitý | |
16. 4. 2002 | Ochranářská opatření: morálka bordelu | ||
16. 4. 2002 | Mary Whitehouse - boj křesťanky proti televizní pornografii - měla pravdu? | ||
15. 4. 2002 | Češi v Evropě (o Benešových dekretech nemluvě) | Laco Franc | |
15. 4. 2002 | Romové na Slovensku: Čaká nás nová vlna emigrácie? | Kristína Magdolenová |