27. 3. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 3. 2002

Proč začíná Evropa hromadně podporovat novou pravici? Mohou za to všechny ty neslané - nemastné, mlžící, sociálně demokratické strany "třetí cesty", argumentoval v deníku Guardian Ian Buruma. Konsensuální, pragmatická, mlžící politika (jako je v ČR "opoziční smlouva") vede nakonec k vzniku pravicového populismu:

Sloupek

Druhého února letošního roku byla ODA definitivně exkomunikována z lůna 4koalice. KDU-ČSL v čele s vrchním exorcistou Cyrilem Svobodou tak dosáhla svého cíle. Čím byla ODA tak nebezpečná pro 4K? Podle Cyrila Svobody to byla hlavně totální nedůvěryhodnost ODA v kauze splácení dluhu. Z tohoto faktu vyplývající nestabilita pak podle něj ohrožovala celou koalici. To, že by dluh mohl být pouze zástupným problémem, pan Svoboda zcela jednoznačně odmítl.

Michael Žantovský vyslovil teorii, že skutečným důvodem pro vyloučení ODA je snaha otevřít si cestu pro povolební koalici s ČSSD. To ovšem označil předseda KDU -ČSL v přímém přenosu v televizi v pořadu Naostro za ničím nepodloženou a zlovolnou spekulaci.

Leč čas letí jak splašený a volby se kvapem blíží. Stejně jako si Jidáš Iškariotský neužil svých 40 stříbrných, ani Cyril Svoboda nemohl čekat celých 40 dní. A tak 39 den (12.3.) poskytuje Večerníku Praha rozhovor ve kterém říká doslova: "... je reálnější být v koalici s ČSSD. Protože ČSSD skutečně do Evropské unie chce. Druhým argumentem pro tuto koalici je, že důchodovou reformu je lépe dělat v harmonii se sociálními demokraty a odbory..." Trvalo to týden než z druhé strany přišla ústy Petry Buzkové odpověď: "Dovedeme si představit koalici s KDU-ČSL." A Unie Svobody? Ta jen zaraženě mlčí. Zkušební mediální balónky byly vypuštěny a kolečka se mohou roztočit požadovaným směrem. Pokud se ovšem nezachová Unie svobody stejně, jako ve volbách minulých, kdy Jan Ruml zablokoval křeslo předsedy vlády pro předsedu lidovců Luxe.

Znovu se vtírá otázka: proč vlastně byla ta ODA vyloučena ze 4K? Jedno je jisté, pro ODA byla vždy koalice se sociálními demokraty zcela nepřijatelná. Pro US je sice z dlouhodobého hlediska sebevražedná, ale přeci žijeme teď, že? A KDU-ČSL toto spojenectví nijak neohrožuje. Navíc to znamená možnost znovu vládnout. A možnost získat moc stojí za to nechat se usvědčit ze lži. Jan Ruml je v opozici rád. Boží mlýny melou pomalu...

27. 3. 2002

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek nejtěsnějším rozdílem jediného hlasu schválila návrh zákona, jímž se mění trestní řád a zákon o správě daní a poplatků v souvislosti se zaváděním elektronického podpisu, a to ve znění všech pozměňovacích návrhů.

Jak Britské listy upozorňovaly již několikrát, novela je vzhledem k upravované materii mimoběžná, takže zavádění elektronického podpisu ani neurychlí, ani nezpomalí; dá se čekat, že to bude probíhat svým tempem nezávisle na nekompetentním Karlem Březinou předkládaných zákonech. Komickým detailem je, že poslanci v hlasovací euforii schválili i Bendovu novelu § 163 a §163a trestního řádu, která poskytne nové možnosti hospodářské kriminalitě. Marně pak zaklínali ministři Bureš i Březina poslance a marně je prosili, aby raději zamítli předlohu jako celek...

27. 3. 2002
Skutečnost, že prezident George Bush měl investice ve zbrojovce Carlyle Corporation, stejně jako rodina Osamy bin Ladena, a CIA proto nesměla vyšetřovat spojení bin ladenovců s terorismem, údaje o tom, že útoky antraxem zřejmě šířil loni na podzim v USA nějaký americký vědec, spolupracující na biologickém programu CIA, na Západě mnohokrát citovaná a známá informace, že Osamu bin Ladena a Talibán vyzbrojila CIA, to jsou jen některé základní informace o "boji proti terorismu" od 11. září, které české sdělovací prostředky české veřejnosti systematicky zatajují. Touto otázkou se zabývala i ostravská firma InnoVatio, která systematicky analyzuje práci českých médií. Ve svém časopise Media Tenor (září 2002, strana 5) se zeptala čelných pracovníků České televize a MFD, kdy poprvé informovali o vazbách bin Ladena na CIA. Odpovědi Jaroslaav Kábele z iDnes a zejména Romana Bradáče, zástupce šefredaktora Redakce zpravodajství České televize, jsou pozoruhodné a vypovídají o úrovni a důvěryhodnosti těchto médií. Citujeme z časopisu Media Monitor, viz níže:
27. 3. 2002

Britští televizní reportéři a moderátoři jsou většinou vycvičeni na to, aby dokázali přimět politika nežvanit a odpovědět na to, na co se ho ptají. (Zajímavé je, mimochodem, že tento normální, jistě konfrontační způsob práce považují někteří čeští studenti sdělovacích prostředků za "bulvární" - jsou navyklí v médiích zdvořilému, občas pseudobornému mlžení.) Prosluly rozhovory, v nichž před posledními britskými všeobecnými volbami moderátor Jeremy Paxman doslova rozdrtil tehdejšího šéfa britských konzervativců Williama Hagua. Někdejšímu konzervativnímu ministru vnitra, který se vyhýbal odpovědí, dal Paxman otázku až patnáctkrát. Jsou to velmi dramatické rozhovory.

Podobné metody užíval slavný britský moderátor Sir Robin Day, běžně jí užívá rozhlasový moderátor BBC John Humphrys. Jak však vyplývá z níže publikovaného rozhovoru, který se vysílal na stanici Český rozhlas Ostrava dne 7. 1. 2000, moderátor České televize Milan Šíma se domnívá, že nutit politika o odpovědi je vlastně nevhodné: "Desetkrát položená otázka by diváky nebavila".

Se svolením redakce časopisu Media Tenor přinášíme výňatky z tohoto rozhlasového rozhovoru s Milanem Šímou, které tam byly přetištěny.(č. 56, leden 2002, str. 6) Diskutovalo se o prosincovém pořadu Naostro, v němž vystoupil Petr Štěpánek z RRTV. Milan Šíma proti Štěpánkovi zaujal konfrontační postoj - vznikla naděje, že se snad něco naučil a bude tak vystupovat pravidelně. Marně. V následujících pořadech Naostro Šíma opět ochabl. Níže publikovaný rozhovor vedl Marek Prorok z ostravské organizace InnoVatio, která průběžně hodnotí mj. pořady České televize. (JČ)

27. 3. 2002

Média přinesla zprávu o tom, že americký president Bush přiletí na summit NATO třemi letadly a po Praze se bude pohybovat v doprovodu padesáti aut. No, to je milý projev důvěry mírumilovnému národu, jakým je Česká republika. Možná je to maskovací finta na bin Ládina a spravedlivý tvůrce světa přiletí ve skutečnosti nepoškozen jen v jednom letadle. Chápu ale smysl počtu vozů v jeho doprovodu, který je z hlediska bezpečnosti naprosto skvělým manévrem. Štrůdl aut se bude vinout v délce jednoho kilometru pražskými ulicemi a případného střelce dokonale zmate. Možná by bylo rozumné okolní domy podél trasy přece jen vystěhovat, protože kdejaký zfetovaný antiglobalista anebo přívrženec hnutí Greenpeace může usilovat o Césarův život.

"Puzzle do sebe pěkně zapadají", liboval si při návštěvě "pakulu" Robertson a mimo jiné tím vyjevil neúprosnou logiku: Slovensko si musí zvolit takovou vládu, která je přivede do NATO. My už jsme si zvolili a obdivuji se prozřetelnosti našeho pana presidenta, jež nás tak neohroženě a rychle vyvedl z možnosti jiné alternativy. Vzpomněl jsem si na své spoluobčany, jak kdysi cinkali klíči a provolávali s nadšením slávu NATU.

Ano. My jsme totiž vůbec nechtěli vládu, která bude dobře hospodařit. Chtěli jsme hlavně do NATO, spontánně (nikdo se nás ani neptal), protože český humanismus je už jen romantická iluze pro snílky.

K čemu nám totiž bude fungující zdravotnictví? Proč bychom měli jezdit po spravených silnicích jako lidi, když ve vzduchu se mohou pohodlně producírovat Grippeni? A kdyby nedej bože nakonec nebylo proti komu bojovat (až všichni budou v NATU), třetí svět je přece pořád chudý, tím je jiný, a proto tolik nepřátelský.

Ivana Odarčenková
26. 3. 2002
U vědomí svých dosud ještě nezkrácených procesních práv, zašel jsem na Český statistický úřad (ČSÚ), abych nahlédl do přestupkového spisu a zjistil, jak se vyvíjí odvolací řízení ve věci přestupku za neúčast při loňském sčítání lidu.
Červnové volby rozhodne mlčící většina
26. 3. 2002

Česká politika

Zdá se, že je rozhodnuto. Průzkumy veřejného mínění již několik měsíců svorně tvrdí, že v nadcházejích parlamentních volbách vyhraje buď ČSSD, nebo ODS - popřípadě naopak. Agentury tomu závěru dokonce přizpůsobily i svou metodiku výzkumu, aby snad někomu rozdílné výsledky nepřipadly podezřelé. Žádné výzkumy ale nenahradí voliče, a žádná mediální masáž nemusí rozhodnout vítězství. Rozhodne totiž volič, který zatím mlčí. To si alespoň myslí autor - předseda Sdružení "Děkujeme, odejděte!", ze kterého vznikly dvě malé, ale "mediálně nadějné" strany - Cesta změny Jiřího Lobkowicze a Naděje Moniky Pajerové. O nich média spekulovala jako o tajných favoritech letošních parlamentních voleb...
26. 3. 2002
Nejeden z nás keď vyplatí účet za mobilný telefón, môže vyhodiť peňaženku do vzduchu a tá, odľahčená, plachtí ani vetroň. Nemáme na Slovensku zdarma SMS správy ako v mnohých krajinách, nemáme vysokorýchlostný prenos dát, nemáme detské užívateľské programy, atď. Čo je príčinou stavu, ktorý nás núti platiť za tie isté, či skromnejšie služby viac, ako za hranicami ? Samozrejme, nedostatok konkurencie. Najvyšší čas zamyslieť sa, kto nesie priamu politickú zodpovednosť za úplne zbytočné vysávanie vreciek občanov.
26. 3. 2002

Případ starý již téměř tři týdny. Bez udání důvodů byl odvolán z funkce vrchní školní inspektor Středočeského inspektorátu ČŠI. Případ vzbudil pozornost médií (rádio Svobodná Evropa, týdeník Respekt, internetové noviny Česká škola, atd.). Komentáře se shodují. Odvolaný státní úředník doplatil na to, že jeho podřízení nebyli němí, hluší a slepí, že vzali hospodářskou kontrolu na školách vážně. Šest trestních oznámení a dvě odvolané ředitelky. Takový je výsledek podrobných kontrol hospodaření se státními penězi ve školách středních Čech, které loni provedla středočeská inspekce.

Místo odměny trest! Jsou za odvoláním vrchního školního inspektora zájmy skupin nebo jednotlivců, konkrétně staré známosti mezi řediteli škol a úředníky ministerstestva? To už se nikdo nedozví - je ticho! Tak moc se zase neděje, vždyť jde jen o státní peníze a ne o mnoho, nanejvýš o pár miliónů. Koho by to zajímalo? Je ticho!

Zaměstnanci středočeské ČŠI podepsali dokonce petici. a to 59 z 61 osob.

26. 3. 2002
S blížiacimi sa jesennými parlamentnými voľbami na Slovensku a jesenného summitu NATO v Prahe, na ktorom má byť vyhlásené rozhodnutie o prípadnom rozšírení tejto vojenskej organizácie s enormnou dominanciu USA, sa doslova s každým pribúdajúcim dňom zhusťuje geopolitické ovzdušie okolo Slovenska. Úmyselne hovorím o vyhlásení rozhodnutia, a nie o nejakom rokovaní, pretože vzhľadom k absolútnej vojenskej, ekonomickej a politickej prevahe superveľmoci USA o všetkom prakticky rozhodnú práve reprezentanti tejto krajiny.
Martin Muchka a Petr Štěpánek, předseda a místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
25. 3. 2002

Přestože, jak sama přiznává, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání obdržela již 27. 2. 2002 rozsudek Městského soudu v Praze, jímž soud zrušil její rozhodnutí o neposkytnutí informací, kdo vlastní české komerční televize, a uložil jí zaplatit druhé straně do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení, Rada toto soudní rozhodnutí ignoruje. Nebylo odesláno ani nové rozhodnutí, jež byl předseda Rady Martin Muchka povinen vydat do 15 dnů od zrušení rozhodnutí předchozího, ani nebyly na účet právního zástupce žalobce poukázány náklady řízení ve výši 4.650,- Kč. Věru dobrý příklad občanům od orgánu, který sám ukládá druhým pokuty za porušování zákona...

23. 3. 2002

Jaké potíže provází zavádění elektronického podpisu, ukazuje názorně návrh zákona, jímž se má tento týden zabývat ve 3. čtení Poslanecká sněmovna. Vlasy na hlavě vstávají především z představy, že podle tohoto návrhu mohou finanční úřady a orgány činné v trestním řízení s občany komunikovat nezabezpečným e-mailem, přestože technologie elektronického podpisu je s technologií šifrování přímo komplementární a technicky se jedná v podstatě o triviální řešení. Česká republika je zřejmě velmi bohatý stát, když si může dovolit převzít odpovědnost za škody, které poplatníkům vzniknou např. "odposlechem" nezašifrovaných daňových přiznání a dalších pro konkurenci neocenitelných dokumentů...

O další perličku rozšířil zákon svým pozměňovacím návrhem poslanec Vladimír Mlynář (US-DEU). Protože stávající e-mailová technologie neumožňuje hodnověrně doložit doručení zprávy, Mlynář navrhuje, aby doručení dobrovolně potvrzoval adresát. Až v případě, že adresát přijetí dokumentu třikrát po sobě nepotvrdí, přistoupí úřad k odeslání dopisu na jeho poštovní adresu. Svatá ty prostoto poslanecká!

26. 3. 2002

Reakce na Výzvu k celonárodní diskuzi češtinářů od Jiřího Kostečky

Přečetl jsem si na webu výzvu Jiřího Kostečky k celonárodní diskuzi češtinářů a rozhodl jsem se, že na ni budu reagovat výzvou jinou... Považuji totiž problémy, které nám Jiří Kostečka předkládá k diskuzi, za nepodstatné, jeho pohled na problematiku výuky češtiny za zavádějící a navrhovaná řešení za nepřijatelná. Server Česká škola však odmítl mou reakci publikovat.

Fotogalerie
25. 3. 2002
V sobotu 23. 3. 2002 se v Praze sešla necelá tisícovka stoupenců Hnutí Pro život v pražských ulicích, "aby upozornili na přetrvávající socialistickou potratovou legislativu". Ve 14 hodin vyšlo z Týnského chrámu vyšlo procesí v čele s matkami a dětmi v kočárcích. Mítinku se pokoušely zúčastnit jak na Staroměstském náměstí, tak na Václavském náměstí dvacetihlavé skupinky anarcho-feministické Skupiny 8. března a Skupina revoluční mládeže REVO spolu se Socialistickou alternativou žen. Revoluční mládež se snažila místy hravou, místy sarkastickou formou sdělit svým odpůrcům svůj názor, že středověká morálka je v 21. století anachronismem či pokrytectvím.

Sobotní akce měla zajímavou mezihru: když byly anarchistky vypuzeny ze Staroměstského náměstí, přesunuly se na Václavské náměstí a tam čekaly na odpůrce potratů. Stály na chodníku, najednou přijela čtyři policejní auta a sebrala čtyři osoby, každé auto jednu. Jedné anarchistce bylo sděleno obvinění za útok na veřejného činitele.

25. 3. 2002
Kdysi tolik vyhledávaný Mladý svět, který v dobách informační nouze znamenal přece jen jakýsi ostrůvek odlišnosti, zřejmě definitivně skončil. Změna vydavatele s sebou přinesla - jak jinak - i změnu grafické a obsahové podoby časopisu, který již léta skomírá v záplavě nejrůznějších periodik. Nový vydavatel se zřejmě rozhodl konkurovat na malém trhu tím, že si jemně řečeno vypůjčil podobu mnohem úspěšnějšího titulu, kterým je v tomto případě jeden zpravodajský časopis.
25. 3. 2002
K zaznamenání tohoto příspěvku mě inspiroval dopis Andrejky Bernátové, Každý má šanci: když i já, obyčejná holka jsem se dostala na Harvard ( BL 12.3. 2002 ). Pracuji ve Společnosti Duha, která poskytuje služby chráněného bydlení pro dospělé osoby s mentálním postižením. Téměř rok u nás žil i pan Roman, jehož příběh si nyní můžete přečíst. Je mu třicet let a požádala jsem ho o výpověď, která může z hlediska odlišných životních podmínek a jiné životní zkušenosti vytvořit s příběhem Andrejky zajímavou konfrontaci. Uvědomila jsem si, že vůle je něco, co má šanci spojovat naše odlišnosti.
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
27. 3. 2002 Je Romanův příběh úniku z ústavu realistický? Jak BL propadly PR Jiří  Jírovec
27. 3. 2002 K čemu nám bude fungující zdravotnictví? Jan  Paul
27. 3. 2002 Roman Bradáč, ČT: "Vazba mezi CIA a bin Ladenem je neprokázána"   
26. 3. 2002 Další kolo trýznění úřednictva aneb Proč nebudu potrestán za neúčast ve sčítání lidu Tomáš  Pecina
26. 3. 2002 Skandál v Oxfordu: dva univerzitní učitelé rozhodli přijmout studenta za peněžní dar koleji   
26. 3. 2002 Mečiar - príliš umelé strašidlo Daniel  Krajcer
26. 3. 2002 Červnové volby rozhodne mlčící většina Josef  Brož
26. 3. 2002 Češtináři, nediskutujme nad pseudoproblémy! Radek  Sárközi
25. 3. 2002 Rada pro vysílání nesplnila rozsudek Městského soudu v Praze Tomáš  Pecina
25. 3. 2002 Diskuse o školství je potřebná, je ale nesystémová   Juliana