17. 3. 2002
Vyšetřování britského televizního pořadu Newsnight společnosti BBC upozornilo ve čtvrtek 14. 3. (v anglické verzi je transkript reportáže zde), že zřejmě existoval tajný projekt CIA, v jehož rámci se zkoumaly metody posílání antraxu poštou. Tento projekt se prý "šíleným způsobem vymkl z rukou". Šokujícím tvrzením je to, že klíčový člen této tajné operace si vzal antrax, rafinoval ho, vytvořil antrax takové čistoty, jaká je vhodná pro vojenské účely, a rozeslal jeho dávky poštou - což usmrtilo pět osob. Přinášíme podstatné části z tohoto investigativního pořadu společnosti BBC.
|
V tomto článku, psaném pro deník Právo, jsme vysvětlili, jaké problémy vznikly v Anglii zavedením univerzitního školného. Dominik Lukeš má ovšem pravdu, že svým univerzitním vzděláním, financovaným ze státního rozpočtu, jsou absolventi vysokých škol oproti ostatnímu obyvatelstvu zvýhodňováni. Určitým řešením by snad mohlo být zavedení zvláštní daně pro absolventy univerzit, jíž by byli podrobeni po určitou dobu po absolutoriu, pokud jejich příjem podstatně překročí průměr.
Hlavní potíž se zaváděním univerzitního školného spočívá v tom, že na školném se nutně vyberou jen velmi malé částky: univerzitnímu školství nepomohou, avšak neúměrně své bezvýznamnosti vyvolají velmi záporný sociální efekt. Jak uvedl jeden britský politik v citovaném článku ve své argumentaci proti zavádění univerzitního školného: "Rozumná vláda zdaňuje ty věci, které chce omezit. Britská vláda tvrdí, že chce rozvíjet školství. Avšak rozumná vláda nezdaňuje ty věci, které chce rozvíjet." Britská vláda usiluje z ekonomických důvodů o to, aby mělo přístup k vysokoškolskému vzdělání do roku 2010 padesát procent populace. To je - ekonomicko-vzdělávací - konkurence, s níž dnes ve světě musí zápolit Česká republika.
České školství je ve složité situaci a jistě má jeho situace vliv i na stav hospodářského rozvoje země. České vysoké školství se bude muset zmodernizovat: učitelé i výuka budou muset být studentům přístupnější (případná neexistence skript či nepřístupnost učebnic je nehoráznost: nemohu vyžadovat od studentů, aby se učili, ale neumožnit jim, z čeho) a výběr studentů, připuštěných ke studiu na českých vysokých školách bude muset být reprezentativnější. Velký problém je i množství "odpadu" - opakuji, že škola, v níž je před ukončením studia vyhozeno 80 procent studentů, nebo 90 procent postgraduantů, vážně selhává. Zkoušky bývají subjektivní loterií: vzhledem k tomu, že se často zkouší nabiflování dat, můžete se k dané zkoušce připravit jakkoliv dobře chcete a předmětu rozumět jako Pánbůh - zkoušející vás stejně může vyhodit, pokud vás přistihne, že ve vaší paměti chybí nějaký drobný, věcný detail.
Nedojde-li k změnám, budou mladí lidé zřejmě - ke škodě země - studovat v zahraničí a pak už se asi těžko do ČR vrátí. Co by je k tomu motivovalo? Krása české krajiny těžko, pokud budou mít vyhlídku, že v zahraničí budou mít desetkrát až patnáctkrát vyšší plat než v ČR.
Jestliže na poslední chvíli nevymyslí EU nějaké bariéry, budou moci čeští studenti volně studovat na Západě. Podle nynějších předpisů mají studenti z jiných členských zemí EU vysokoškolské studium v Británii zadarmo. - Více o této problematice budeme znovu psát v deníku Právo v jeho zvláštní příloze, věnované školství, která vyjde 21. března.
15. 3. 2002
Zavedení školného je jediným možným výsledkem současného směřování českých vysokých škol. V souvislosti se školným se ale často vyskytují velice mylné představy o jeho účelu a možném vlivu na kvalitu univerzit. Jediným rozumným důvodem pro zavedení školného na vysokých školách je vyrovnání nepoměru osobního prospěchu, které absolutorium přináší, a prospěchu obecného. Na jednu stranu je nepochybné, že stát jako celek, tedy každý daňový poplatník, prospívá zhruba přímo úměrně vzdělanosti populace. Tedy čím více univerzitně vzdělaných občanů, tím více prosperity (více či méně). Na stranu druhou, je ale nepochybné, že univerzitní vzdělání přináší velké výhody jako jsou finanční zabezpečení a osobní a veřejná prestiž. Proto by se studenti měli spolupodílet na financování studia, aby tento nepoměr vyrovnali.
|
15. 3. 2002
Vyjde-li kniha s názvem Didaktika
cizích jazyků na přelomu staletí
není snad přehnané očekávat, že nabídne rozbor současného stavu, souhrn nejlepších praktik a rady, jak na to těm, kteří mají co dohánět.
Bohužel tato konkrétní publikace nakladatelství Editpress, založená na předchozích sbornících Ostravské university, je ukázkou všeho, co je na současné výuce jazyků špatné. Pro odborníky z oboru je většinou jen shrnutím známého a těch několik nových myšlenek by se jistě spíše hodilo do článků v odborných časopisech. Pro badatele z jiných oborů není práce příliš užitečná, protože zůstává na rovině obecné.
Zbývá publikum jediné: studenti na pedagogických fakultách. Z této perspektivy se také budu na knihu i dále dívat. Při pomyšlení, že se tento text stane učebnicí didaktiky na pedagogických fakultách, mě totiž jímá hrůza.
|
15. 3. 2002
Zřejmě bude brzo oznámeno, že britský ocelářský průmysl skrýval členy organizace al Qaeda, obává se Mark Steel v deníku Independent. Jeho článek končí: "Ale ať se Američané chovají jakkoliv jako blázni, vždycky budeme mít Tonyho Blaira, který s nimi zůstane "bok po boku". Někteří lidé argumentují, že tím, že Tony Blair zůstává tak silně věrný Georgi Bushovi, má náš premiér na něho určitý vliv. To je pravda. Blair mu leze do zadku (anglický originál je silnější, 'Blair licks his arse', pozn. red.) tak intenzivně, že George nyní poslouchá Tonyho názory na to, zda by mu měl lézt do zadku zprava nebo zleva." |
15. 3. 2002
Jak Dick Cheney cestuje po světě ve snaze získat podporu pro americkou zahraniční politiku, zjišťuji, že podruhé za posledního půl roku silně nesouhlasím s konvenční moudrostí britských médií, napsal v deníku Times jeho komentátor Anatole Kaletsky. Těsně po 11. září bylo možno charakterizovat konsensus v Británii a ve většině Evropy jako morálně sympatizující, avšak pragmaticky nepřátelský. Veřejně podporovali evropští politikové a komentátoři Ameriku v době, kdy to potřebovala. Soukromě však šeptali vedoucí evropští politikové o obrovských vojenských ztrátách a globálním diplomatickém chaosu, jaký bude prezident Bush riskovat, pokud by zaútočil na Talibán. V současnosti je reakce na cestu viceprezidenta Cheneyho, který se snaží získat podporu pro vojenskou akci proti Iráku zrcadlově obrácená. Svět je nyní emocionálně nepřátelský vůči válkychtivé a přehnané rétorice prezidenta Bushe. I nejbližší přátele Washingtonu irituje americká arogance a jsou donuceni veřejně přiznat, že Bushův boj proti "ose zla" je motivován stejnou měrou domácí politickou kalkulací jako legitimními bezpečnostními obavami. Avšak navzdory emocionálnímu nepřátelství a veřejnému vyjadřování nechuti nad postojem Ameriky, politikové po celém světě teď tiše nabízejí Bushovi podporu:
|
15. 3. 2002
Proč nejsou úspěšné pokusy americké vlády využít k popularizaci USA v zahraničí PR agenturu, vysvětlila v listě Guardian Naomi Kleinová.
|
15. 3. 2002
Když potřeboval George Bush v září arabskou podporu pro americké bombardování Afghánistánu, náhle oznámil, že má "vizi" palestinského státu. Pak zmizela z jeho radarové obrazovky. Jestliže Bush zase říká, že má "vizi", Amerika zřejmě znovu potřebuje arabskou podporu, argumentoval Robert Fisk ve čtvrtek v deníku Independent. |
15. 3. 2002
Britské ministerstvo financí oznámilo ve středu, že BBC dostane výjimku a britský parlament nebude mít právo zkoumat, zda poskytuje veřejnosti dostatečně uspokojivou hodnotu za peníze, které vybírá na koncesionářském poplatku od občanů. Britský parlament nebude mít právo zkoumat financování BBC, protože by se podle vlády tento veřejnoprávní vysílatel "octl pod politickým tlakem".
|
14. 3. 2002
Velkého úspěchu dosáhl ve středu večer v Ústavně právním výboru PSP ministr vnitra, když dokázal zvrátit hlasování Sněmovny a zamítnutý návrh správního řádu vrátit, jako pozměňovací návrh k jiné předloze, k opakovanému hlasování do pléna. Poslanci ODS a KSČM tento postup odmítli jako porušení jednacím řádem předpokládaného legislativního procesu a - jak se vyjádřil v emotivním projevu poslanec Milan Zuna (ODS) - jako pohrdání celou Poslaneckou sněmovnou; před závěrečným hlasováním pak tito poslanci demonstrativně opustili jednací sál.
|
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
|
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 3. 2002 | Způsobil útoky antraxem vědec, který pracoval pro CIA? | ||
15. 3. 2002 | Vyřeší školné problémy univerzit? | Jan Čulík | |
15. 3. 2002 | Amerika začíná být sama svým nejhorším nepřítelem | ||
15. 3. 2002 | Brána jazyků stále ještě uzavřená: Nad knihou Didaktika cizích jazyků na přelomu staletí | Dominik Lukeš | |
15. 3. 2002 | Konečně školné - jenže k čemu je dobré? | Dominik Lukeš | |
15. 3. 2002 | Amerika není hamburger | ||
15. 3. 2002 | George Bush a jeho vize | ||
14. 3. 2002 | BBC "neoprávněně kritizuje bělošská elita" | ||
14. 3. 2002 | O posilování patentových zákonů usilují korporace, které vznikly bez nich | ||
13. 3. 2002 | Radnice Prahy 13 oslavila 3. výročí vstupu do NATO ohňostrojem | Tomáš Pecina |