"Evropa musí přestat papouškovat americký scénář na Blízkém východě. Poté, co Izrael zvandalizoval infrastrukturu za 11 milionů euro, kterou poskytla Evropská unie, proč by Evropa neměla hrát na Blízkém východě roli?" Tak argumentoval ve čtvrtek 21. 2. v deníku independent Robert Fisk, v článku, v němž označil za jeho výroky v Izraeli českého premiéra Zemana za "šílence": "Proč bychom zatraceně my Evropané měli mluvit podle scénáře? Jistě, občas se vyskytne šílenec - jako například český premiér Zeman, který tento týden srovnal Arafata s Hitlerem - ale ve světě, kde nám říká prezident Bush, jako hollywoodský režisér, že rok 2002 bude 'válečný rok', máme právo projevit své mínění." - Robert Fisk je jedním z nejváženějších nezávislých novinářů současnosti. Žije na Blízkém východě, v Bejrútu, už dvacet let a je znalcem tamějších poměrů. Často pracuje jako válečný korespondent v nejzávažnějších světových konfliktech. Je nositelem jednadvaceti mezinárodních novinářských cen; poslední z nich obdržel za články z krvavé války v Alžírsku a za reportáže z bombardování Kosova, kde mj. v jednom případě dokázal, že jeden uprchlický konvoj neusmrtili Srbové, ale vybombardovala ho americká letadla.

Léta praktického českého kapitalismu a směšné sociální zabezpečení vnímavého jedince vycvičila. Shánět práci je třeba, dokud funguje telefon. Žádné komplikace, žádnou kariéru. Prostě práci. Otvírám domovskou stránku Centrum.cz a do okénka vyhledávače píšu "brigády". Prakticky ihned nacházím agenturu Credit. Mají na výběr robotu od stěhování archívu, přes balení čokoládových tyčinek až po ostrahu objektů. Za hodinku takové činnosti nabízí od 45 do 50 korun hrubého. Rukama se mi dělat nechce, volím ostrahu objektů za padesát na hodinu a vyrážím na agenturu. Peníze prý dostanu do dvou týdnů. Paráda.

Bohužel, jsem nucen se k této diskus vrátit a doplnit nová fakta a svědectví o fungování nejvýznamnější české sbírkové instituce. 13. prosince 2001 mi generální ředitel NG v Praze poslal dopis - odpověď na můj dopis z 11. července 2001, v němž trvám na dalším zaměstnání v NG. Milan Knížák konstatoval, že se nechce vracet k mému sporu s tehdejší nadřízenou, ředitelkou Sbírky umění 19. století paní Naděždou Blažíčkovou-Horovou a "vyšel mi vstříc" tím, že mi nabídl hned dvě pracovní místa. Píše doslova:

Včera , t.j. 20.2.2002, jsem se v reportáži ČRo - Radiožurnálu vysílaném kolem 17:10 dozvěděl zhruba toto: V ČR se začíná ověřovat nový integrovaný záchraný systém, využívající navigace pomocí GPS (uvedené technické detaily nejsou podstatné). Podle slov redaktorky příspěvku, data pro navigaci, krom jiných, dodal také ČSÚ a to z údajů získaných při posledním sčítání lidu. Je-li tomu tak, nejde náhodou o porušení zákona 158/1999 Sb, o sčítání lidu? Pokud mě paměť neklame, údaje získané sčítáním snad měly být použity pouze pro STATISTICKÉ účely nebo snad ne? Jesti je tedy informace ČR pravdivá, tak jak byla odvysílána, jednalo by se zřejmě o další porušení zákona ze strany ČSÚ, podobně jako v případech, o kterých píše pan Pecina na stránkách BL.

Z izraelského článku vysvítá mezi řádky, že izraelský reportér prostě nevěří svým očím, že může nějaký vedoucí politik nějaké země hovořit tak naivně a neinformovaně, pouštět si tak ješitně a neopatrně pusu na špacír. "Nepřijel jsem do Izraele podporovat věc českých podnikatelů, ale vyjádřit solidaritu mezi našimi dvěma malými zeměmi." (Naivita tohoto druhu je v mezinárodní politice neuvěřitelná. Kdyby byl tento výrok pravdivý, proč Zeman do Izraele vůbec jezdil? Kdo ho nutil, aby si naběhl a udělal mezinárodní skandál? Chtěl-li Zeman údajně svými výroky v Izraeli uštědřit políček Francii, že neinvestovala do ČEZu v ČR, byl to tedy ale políček hodně neobratný. Měl by si uvědomit, že se ČR dostává do zpráv mezinárodních sdělovacích prostředků tak jednou za půl roku až rok a její pověsti zrovna neposlouží, když je to informace o tom, že se český premiér vyjadřuje o složitých mezinárodních otázkách s bezbřehou stereotypní jednoduchostí.)

Pokud ovšem Miloš Zeman závisí, co se zdrojů informací týče, na českých sdělovacích prostředcích a činí si úsudek ohledně toho, co se děje kolem něho ve světě, podle toho, co se dočte v MFD, v Lidových novinách, anebo co vidí v České televizi či v televizi Nova, není divu, že vystoupí-li na mezinárodní scénu a je-li možno na okamžik zaslechnout jeho výroky v angličtině, působí to, s odpuštěním, jako když promluvil buran. Je to z toho, že česká média nepřinášejí informace z nejrůznějších úhlů pohledu a nekonfrontují je navzájem - což bývá mimo Českou republiku obvyklé. Normálně lidi vědí, že neexistuje jen jediný, černobílý pohled... (Člověk by ale doufal, že premiér nemusí být závislý na informacích MFD či České televize...)

Šéf ODS Václav Klaus ovšem může těžko kritizovat zrovna Zemana za jeho kontroverzní výroky na mezinárodní scéně, protože ten je považován, zejména v důsledku svých výroků ohledně války o Kosovo, mezinárodně taky za excentrika. Zeman podal další důkaz toho, jak veřejná diskuse, která probíhá v uzavřené české kotlině v nesrozumitelném místním jazyce trpí tím že není vystavována mezinárodním kritickým hlasům častěji. Ukázalo by se totiž, že by čeští političtí představitelé museli daleko intenzivněji myslet, kdyby jim hrozilo, že každý jejich výrok bude na Západě zveřejněn.

Možná že by měli čeští politikové v zájmu praxe jezdit do krizových oblastí v zahraničí víc často a vyjadřovat se k nim v cvičebním zájmu pravidelněji. Co takhle, kdyby se vydal Václav Klaus do Afghánistánu a něco tam řekl o tamější válce? - a Stanislav Gross by se mohl vydat do zálivu Guantánamo a vyjádřit se k tomu, zda mají tamější osoby, zadržované Američany, mít či nemít statut válečného zajatce. Bylo by pak taky zábavné sledovat mezinárodní reakce...:) - Přinášíme podstatné části Zemanova rozhovoru v izraelském listě Haarec.

Zde je shrnutí nedávného článku Jásira Arafata v deníku New York Times, kde se šéf Palestinské samosprávy distancuje od terorismu. Miloš Zeman asi ten článek nečetl - že ho v Mladé frontě dnes nenašel? :) (JČ)

Muslimského duchovního v pondělí zatkli pracovníci protiteroristických policejních složen a ve středu byl muž obžalován z podněcování k vraždě. Prodával prý pásky s výzvami k vraždění židů. Scotland Yard konstatoval, že Abdullah el-Faisal (38) ze čtvrti Stratford ve východním Londýně byl zatčen za to, že vyzýval "jiné, aby vraždili nespecifikované osoby". Proces s obžalovaným začne ve čtvrtek u londýnského soudu v Bow Street.

Tento duchovní, původem z Jamajky, který konvertoval k islámu před několika lety, pravidelně kázal každou sobotu v jednom muslimském středisku a Scotland Yard jeho případ vyšetřoval už několik týdnů, na základě interpelací, vznesených v parlamentu. Duchovní je stíhán podle zákona z roku 1861 o "trestných činech proti osobě", který se v posledních letech neužíval. Byl oficiálně obžalován z "vyzývání k vraždění", což je málo užívaný trestní paragraf, který definuje zmíněný trestní čin jako povzbuzování, přesvědčování či úsilí přesvědčit jinou osobu, nebo navrhování jiné osobě, aby zavraždila další osobu".

Podrobnosti v angličtině např. zde a zde.

Americké úřady nalezly osobu, podezřelou z loňského šíření antraxu, ale nechtějí proti ní zakročit či zveřejnit její jméno, neboť je to bývalý vědec americké vlády, který má informace o tajném americkém vládním výzkumu, konstatovala v úterý čelná americká odbornice na biologické zbraně. Podrobnosti v angličtině viz zde.

Tento muž také poslal z Británie falešný dopis do amerického senátu a zřejmě i kdysi pracoval v laboratoři, kde byly jeho dopisy podrobeny rozboru, uvedla Barbara Rosenbergová, ředitelka pracovní skupiny pro chemické a biologické zbraně z Federace amerických vědců. Profesorka Rosenbergová konstatovala, že byla tato podezřívaná osoba od října loňského roku vyslýchána už dvakrát.

"Ve vládě existuje celá řada informovaných lidí, kteří znají lidi, pracující v oboru antraxu a ti se shodli na určité podezřelé osobě," uvedla Rosenbergová. "FBI tu osobu vyslýchala více než jednou, takže to vypadá, že FBI bere toto podezření velmi vážně." Neuvedla, zda zná jméno dané osoby, ale hovořila o ní jako o muži.

K clanku:

"Cesi mohou volit na 108 vyslanectvich"

"Moznost volit... budou mit letos poprve i cesti emigranti, kteri ZUSTALI OBCANY SVE VLASTI."

To neni pravda.

Pravda je:

"Moznost volit... budou mit poprve i cesti emigranti, kterym VLADA JEJICH VLASTI JEJICH RODNE OBCANSTVI PROTIPRAVNE, PROTIUSTAVNE A ZLOCINNE N E U K R A D L A..."

Jirina Fuchsova

Ceska basnirka, rodna obec PLZEN,

a 30.000 rodilych Cechu v USA, dodnes, protipravne, protiustavne a zlocinne BEZ OBCANSTVI CESKEHO.

18. unora 2002

VERITAS VINCIT.

Poznámka JČ: Diskriminace Čechů žijících ve Spojených státech Českou republikou je skutečně protiprávní. Britské listy se jí zabývaly dávno, v roce 1997. Celá problematika je vysvětlena v knize ...jak Češi myslí, Chomutov, 1999, str. 367- 410. Dvojímu občanství u amerických občanů zabraňovala nyní už zrušená československo-americká úmluva z roku 1928, ovšem jen pro Čechy, kteří se usadili v USA po roce 1957. Tato skutečnost tvrdě postihla především velkou vlnu exulantů z Československa po roce 1968, kteří byli nesmírně kulturně a politicky aktivní a systematicky se zasazovali za svobodu Československa, podporovali exilová nakladatelství (Josef Škvoreckého, atd.). Existují - protiprávně - různé kategorie Čechů žijících na Západě, někteří z nichž dvojí občanství, a tedy právo volit mají, jiní ho mít nesmějí. Jde mimo jiné o majetkové restituce (majetek, který v ČR po roce 1968 zanechali čeští exulanti) z nichž byli Češi v zahraničí, zejména v Americe protiprávně vyloučeni. Problematiku, která od té doby ovšem zaznamenala určitý pokrok, nikoliv však uspokojivý, vysvětluje tento dialog zveřejněný na konci Britských listů z 15. května 1997. Z mnoha příspěvků Jiřiny Fuchsové na toto téma upozorňujeme např. na závěr vydání BL z 27. 5. 1997 a na esej "Návrat" z 9.6. 1997, viz zde.

Poznámka TP: Nejde jen o Čechy žijící v USA a není to jen právní, ale v prvé řadě politický problém. Všechny Parlamenty od roku 1989 nalezly shodu, že vrátit majetek emigrantům není žádoucí (celkový objem tohoto - vesměs nemovitého - majetku se odhaduje - v dnešních cenách - na 150-200 miliard korun). Proto byly restituce podmíněny českým občanstvím a trvalým pobytem restituenta, tedy předpoklady, které emigranti nemohli splnit.

Obě tyto podmínky, z nichž druhou už Ústavní soud zrušil, jsou z hlediska mezinárodních závazků České republiky nepřijatelné a dlouhodobě neudržitelné, neboť popírají oprávněný a nepromlčitelný majetkový nárok oprávněné osoby, která se dopustila skutku, jejž nelze posuzovat jako deliktní jednání. Emigranti jsou tedy i demokratickou zemí za svou emigraci trestáni a je jen výrazem mimořádné slabosti lobby zahraničních Čechů, že tento stav toleruje. Není tajemstvím, že v individuálních případech se restituce řešily lživým prohlášením a/nebo úplatkem příslušnému úředníkovi.

Podstatně zdvořileji než v předchozím dopise jeho náměstek zareagoval na naše odvolání ve stejné věci předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Karel Neuwirt. Argumentace, proč nám ÚOOÚ požadované informace neposkytne, však přesto kulhá na obě nohy: žaloba se zcela jistě vztahuje k jeho působnosti, a je sice pravda, že jde o údaje vztahující se (byť nepřímo) k rozhodovací činnosti soudů, nikoli však o informace o této rozhodovací činnosti, jak požaduje v § 11, odst. 4, písm. b), zákon o svobodném přistupu k informacím. Aby mohl ÚOOÚ informace odepřít, musel účelově nepřesně ocitovat zákon! Inu, jako malí kluci...

Proti nezákonnému rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů podáváme tuto správní žalobu.