Moderátor:Ve čtvrtek vysvětlí izraelský premiér Ariel Šaron svému lidu podrobnosti své nové, tvrdší politiky vůči palestinským extremistům. Oznámil svůj nový přístup ve středu, kdy zároveň konstatovala celá řada militantních organizací, že budou od nynějška útočit hlavně na cíle na západním břehu Jordánu a v pásmu Gaza [na okupovaných územích]. Kylie Morris sledovala pro nás dnes v Jeruzalémě vývoj událostí.

Reportérka: (intenzivní hluk střelby) Tohle je zvuk izraelské msty. Smrt šesti vojáků vyvolala ohnivou exhibici raket a bomb, střílených z ozbrojených vrtulníků a ze stíhaček F 16 na cíle na Západním břehu a v Gaze. (Zoufalé hlasy lidí). Celkem bylo usmrceno šestnáct osob, čtyři z nich, když hájily budovu palestinského šéfa Jásira Arafata v pásmu Gaza.

Zatímco Palestinci pohřbívali své mrtvé, v Izraeli dostaly zelenou další smrtící útoky. Ariel Šaron a jeho kabinet rozhodli, že zintenzivní své vojenské akce ještě více.

Ve čtvrtek to vysvětlí izraelský premiér Ariel Šaron v televizním projevu občanům. Někteří komentátoři hovoří o tom, že stále větší počty Izraelců chtějí se znepokojením vědět, kam tvrdší vojenské akce povedou. Avšak v Jeruzalémě hovoří občané nekompromisně:

Ženský hlas: Za každého usmrceného Izraelce bychom měli zabít dva Araby. Protože životy židů mají větší váhu než arabské životy.

Mužský hlas: Ano, musíme se jich zbavit. Ať vypadnou z této země. Protože když tady zůstanou, vyhrají.

Ženský hlas: Musíme ty Araby vybít.

Reportérka: Dokud vládnou takto ostré názory, Palestinci mohou očekávat další dlouhé noci. (nesrozumitelný výrok Jásira Arafata, bědujícího nad mrtvými). A zatímco politikové z obou stran zkoušejí výdrž svých občanů, konflikt se dále šíří. Během posledních 48 hodin nabyl nové, děsivé intenzity.

Moderátor: Ale co si o dnešním vývoji v Izraeli myslí v Bílém domě? Martin Indyk byl dvakrát americkým velvyslancem v Izraeli, podruhé do července 2001. Je znepokojen šířením násilí z posledních dní.

Martin Indyk: Dohánějí obě strany do pekelné situace. Situace se zhoršuje velmi rychle. Myslím, že je to v důsledku pocitu na palestinské straně, že se izraelská společnost nyní začíná pod vlivem těchto útoků rozkládat. Proti Šaronovi se začínají ozývat kritické hlasy a Palestinci si myslí, že jestliže zintenzivní své útoky, zejména, pokud se zaměří na osadníky a na vojáky na Západním břehu a v Gaze, že budou schopni vytvořit v Izraeli interní konflikt, který nakonec povede k cíli a že se Izraelci z okupovaných území stáhnou. Šaron se už jistou dobu snaží společně s Arafatem něco dělat, ale Arafat nemá možnost zabránit terorismu - Arafat už situaci nezvládá - a tak Šaron vezme situaci do vlastních rukou a jeho vlastní pravicové křídlo na něho naléhá, aby užil víc síly. To povede k větší eskalaci celého konfliktu. (...) I když americká vláda soukromě pochybuje nad izraelskou okupací Západního břehu a Gazy, nepodpoří stažení izraelských vojsk v důsledku tohoto násilí.

Moderátor: A tak násilí dál sílí a obě strany nyní stráví mnoho hodin tím, že nám přesvědčivě ospravedlní, co dělají. Existuje nějaké východisko? Teď je situace přece obtížnější.

Martin Indyk: Daleko obtížnější. Existuje jen jediné východisko, ale to teď není použitelné. Návrat k úsilí o politické řešení. Ani jedna strana nemůže dosáhnout svých cílů užitím síly. Izrael nebude vyhnán ze svého území hrozbou síly, protože to by ohrozilo celý jejich stát a Palestinci nebudou vyhnáni silou, svět nedovolí Izraeli, aby je naložil na nákladní automobily a deportoval je. Takže nakonec se budou muset vrátit k politickému řešení. Kdyby byly Spojené státy aktivně angažovány ve snaze o příměří a kdyby podporovaly politické řešení, posílilo by to zastánce politického řešení na palestinské i na izraelské straně a bylo by více naděje. Ale v nynější situaci je vývoj událostí diktován násilím v ulicích. A dokud bude Bushova vláda zastávat názor, že nijak tento proces nebude omezovat, zdá se nevyhnutelné, že dojde k havárii.

Moderátor: Vzhledem k tomu veškerému násilí a zjevné absenci naděje, že by mohlo dojít k jeho ukončení, vzpomínáte na horší situaci v nedávné historii na Blízkém východě?

Martin Indyk: Nemyslím, že od konfliktu v Libanonu v roce 1982 nebyla horší než je nynější situace, a to pro Izraelce i pro Palestince. V Libanonu v roce 1982 umíralo daleko více Palestinců než Izraelců. V nynější situaci je poměr asi 3 : 1. Což je pro Izrael velmi velký počet mrtvých.