|
11. 2. 2002
Hana Marvanová a Cyril Svoboda podepsali 6. září 2001 tzv. Brandýskou deklaraci. Tato deklarace dosud nebyla zveřejněna, dnes ji jako první publikují Britské listy.
K čemu se tehdy čtyřkoaliční politici zavázali? Nikoho to nezajímalo až do chvíle, než padla jména těch, kteří dokument připravovali, jako jména možných kandidátů na kandidátce "čtvrtkoalice" - uskupení, které zbylo po bývalé čtyřkoalici. Text Programu pro občanskou společnost je výsledkem procesu Brandýského fóra, na němž se Marvanová a Svoboda sešli k diskusi se zástupci občanských iniciativ 6. června 2001 na zámku v Brandýse nad Labem. Brandýské fórum připravila a následná jednání s oběma politiky vedla skupina představitelů občanských iniciativ: Miroslav Balaštík (šéfredaktor revue HOST), Jan Beránek (ředitel Hnutí DUHA), Alena Müllerová (ČT - věc veřejná), Jakub Patočka (šéfredaktor Literárních novin), Petr Pospíchal (předseda Helsinského občanského shromáždění), Martin Prokop (právník Ekologického právního servisu), Monika Šatavová (ředitelka Otevřené společnosti, o. p. s.) a Luboš Veselý (Mezinárodní asociace). Signatáři deklarace chtěli usilovat o vyhlášení transparentního řízení na přidělení vysílacích licencí tak, aby se zabránilo monopolizaci médií. Též se zavázali k vypracování zákonné normy, která občanským iniciativám umožní nezávislou kontrolu dodržování práv zadržených, přislíbili usilovat o novelu atomového zákona tak, aby zajišťoval účast veřejnosti v rozhodování o provozech jaderného průmyslu. Deklarace rovněž podporuje účast zástupců občanských iniciativ v legislativní radě vlády a hlásí se k úmyslu posílit financování neziskového sektoru jedním procentem z výnosů privatizace, určeným na rozvoj nadací. Faktem zůstává, že při jednání o kandidátkách nepadlo jméno právníka EPS Martina Prokopa. Ekologický právní servis se po vyhlášení kandidatury některých signatářů Brandýského fóra distancoval od podobných pokusů propojit práci neziskového sektoru s politikou a odmítl se na další činnosti podílet. Nutno dodat pro úplnost, že jeden ze signatářů Brandýské deklarace, Občanská společnost, o. p. s., je financována ze zdrojů mezinárodního finančníka George Sorose prostřednictvím Open Society Fund a je jediným veřejným Sorosovým projektem v ČR poté, co se jeho Středoevropská univerzita přestěhovala do Budapešti. Za rok 2000 podpořila Občanská společnost, o. p. s., své projekty částkou převyšující 12 milionů korun. Plné znění Brandýské deklarace je zde. |
Kdy přestává platit politická dohoda? Pět minut poté, co je podepsána - o platnosti této staré pravdy se mohl přesvědčit Ekologický právní servis (EPS), jehož zástupce byl jedním ze signatářů tzv. Brandýské deklarace.
V Deklaraci stojí:
"Budeme usilovat o takovou podobu nového zákona o správním řízení, která by zachovala rovné postavení všech účastníků správního řízení, zachovala vázanost správních orgánů zásadou materiální pravdy a neomezovala jakýmkoliv způsobem práva účastníkům správních řízení ve prospěch navrhovatelů, za účelem urychlení povolovacích řízení podnikatelských aktivit. Podporujeme zachování právních možnosti účasti veřejnosti v řízeních na ochranu veřejných zájmů."
Zákon o správním řádu, který v těchto dnech projednává Sněmovna, prošel do 3. čtení v podobě, která má k takto deklarovaným cílům velmi daleko, a zůstane neuspokojivý i v případě, že by byly optimálním způsobem schváleny pozměňovací návrhy.
Co na to strany bývalé Čtyřkoalice? Zde je první hlasování o vrácení zákona k projednání Ústavně právnímu výborů, zde druhé. Jak patrno, ani jeden poslanecký klub "brandýských" stran nehlasoval v souladu s tím, k čemu se jejich vedoucí představitelé zavázali - KDU-ČSL, včetně signatáře Cyrila Svobody, byla dokonce v hlasování pro vládní předlohu jednotná.
Inu, skončil čas čtyřkoalic a malin nezralých: zatímco lidovci našli nového skvělého spojence ve vládní ČSSD, Unie svobody se potácí ve vnitřních rozbrojích a nedodržování závazků je za této situace spíše pravidlem než výjimkou.
Trapné však není jen poslanecké hlasování, stejný pocit vzbuzuje podpis představitele EPS pod tímto dokumentem. Martin Prokop zajisté věděl, co podepisuje, a jestliže se EPS od svého postoje nyní, když se ukázalo, že političtí spojenci neplní, co slíbili, distancuje, své věrohodnosti tím nepřidá.
Snad bude Brandýská deklarace, jež se transformovala v pozvánku na kandidátku do voleb, pro EPS aspoň užitečnou lekcí z toho, jak to chodí v praktické politice...
|
11. 2. 2002
Proč se rozpadla Čtyřkoalice? Autor argumentuje, že proto, že se ODA má kostlivce ve skříni, který by byl pro nadcházející tvrdou předvolební kampaň nepřijatelný. ODA se totiž před časem pokusila svůj dluh 52 milionů Kč zlikvidovat nehorázným finančním podvodem - chtěla ho uhradit "spřátelené" podvodné bance prodejem stotisícového eseróčka Marklap, do něhož byl vložen NEPENĚŽITÝ vklad v hodnotě 52 milionů. Tak ohodnotil znalec know-how firmy Marklap dosáhnout zisk z výměnných obchodů s kostarickou kávou a ukrajinským dřevem. (!) Pachatelé podvodu zřejmě půjdou do vězení. Čtyřkoalice by těžko mohla jít do tvrdého předvolební boje s takovýmto partnerem. Záležitost vysvětlil autor v příspěvku, který nám dal k dispozici a který původně napsal pro ČRo 6.
|
|
11. 2. 2002
Necelá stovka demonstrantů se v sobotu odpoledne sešla na shromáždění Československé anarchistické federace (ČSAF) zaměřeném proti NATO. Po krátkých projevech na Vítězném náměstí se průvod vydal k budově ministerstva obrany. Řádně ohlášenému pochodu mlsně přihlíželo přibližně deset skinheads, avšak zásluhou profesionálního postupu policie jejich záměry neopustily stadium zbožného přání. Akce, která se obešla bez incidentů, tak zhruba po půldruhé hodině skončila a demonstranti se v poklidu rozešli. FOTOGALERIE Štěpána Kotrby a Tomáše Peciny |
|
11. 2. 2002
Přenáška argentinského politika Martína Oganda z Partido de Trabajadores por el Socialismo, kterou uspořádala Socialistická organizace pracujících (SOP), se uskutečnila v sobotu 9. 2. 2002 v budově KSČM v Praze. Po přednášce se většina účastníků - včetně přednášejícího - přesunula do nedaleké restaurace v Opletalově ulici. Atmosféra si v ničem nezadala s koncem 19. století. Když mladí socialisté začali zpívat Internacionálu, Píseň práce a španělské revoluční písně, vrchní spěšně přinesl účet. ZVUKOVÝ ZÁZNAM dvouapůlhodinové přednášky (tlumočené do češtiny) s odpověďmi na otázky (17, 6 MB ve formátu Real Media) |
|
11. 2. 2002
Zdá se, že od Nového roku jsou nákupy na splátky ještě o něco více prima, než nám reklamy úspěšně sugerují do našich spotřebitelských hlav. Zaplatit jen deset procent z ceny a výrobek si odnést a hned používat. Co na tom, že za něj zaplatím o nějaké to procento navíc. Jenomže do letoška jsme kolikrát nevěděli, o kolik se nákup vlastně prodraží. Ale teď nám pomohla Evropská unie...
|
|
11. 2. 2002
Poznamenává - právem - Pavel Kořenský: "Jak je možné, že za současné ekonomické situace letí na olympijské hry v Salt Lake City kromě sportovního štábu (komentátoři, technika) také lidé jako Balvín, Honys, Erben či Koliha ? Ne, že bych někomu nepřál výlet, ale mám dojem, že výlety za veřejné peníze skončily s pádem socialismu."
Poznámka JČ: Když se na olympijské hry chystal předposlední ředitel ČT Dušan Chmelíček, cestu mu měla financovat Sazka, pardon, Český olympijský výbor. Poté, co jsme tehdy vznesli dotaz, co je důvodem jeho cesty, ji Dušan Chmelíček zrušil. Zdá se ovšem, že touha vedoucích pracovníků ČT jezdit na nákladné zahraniční výlety (vždyť jsou to přece vedoucí pracovníci, tak co by ne!) zůstává. |
|
11. 2. 2002
Recenze knihy Oskara KrejčíhoKdyž před pěti lety poprvé vyšla kniha kontroverzního českého politologa Oskara Krejčího Mezinárodní politika, spisovatel Jaroslav Boček ji v recenzí otištěné v deníku Právo nazval "monumentální knihou". Úctu si zasloužila hned ze dvou důvodů. Předně se poprvé na českém i slovenském trhu objevila kniha věnovaná teorii mezinárodní politiky, a to hned v rozsahu pěti set stran. Zároveň ony stránky nebyly zaplněny povšechnými úvahami, ale byly zahuštěny obrovským množstvím uspořádaných empirických fakt. Není náhodou, že si tato kniha získala řadu sympatizantů a stala se úspěšnou vysokoškolskou učebnicí jak v Česku, tak i na Slovensku, kde ostatně profesor O. Krejčí působí na Fakultě politických věd a mezinárodních vztahů UMB v Banské Bystrici. Dokonce i mnozí z těch, kdo nemají tohoto autora nikterak v lásce - a je jich zvláště v Česku požehnaně - zařazují ve svých kurzech Mezinárodní politiku - když ne mezi povinné, tak tedy alespoň mezi doporučené tituly.
|
|
9. 2. 2002
Chris Patten, britský konzervativní politik, bývalý guvernér Hongkongu a nynější komisař Evropské unie pro mezinárodní záležitosti ostře zaútočil na zahraniční politiku Spojených států. Patten obvinil Bushovu vládu z nebezpečně "absolutistického a simplistního" postoje vůči ostatnímu světu. Činitelé Evropské unie varují, že vzniká mezi Spojenými státy a Evropskou unií rozkol větší než kdykoliv předtím za předchozích padesát let. Patten uvedl v rozhovoru pro sobotní vydání britského listu Guardian, že je načase, aby evropské vlády pozvedly svůj hlas a přiměly Washigton, aby se vzdal intenzivního prosazování unilateralistických pozic. "Gulliver nemůže jednat izolovaně a není konstruktivní, jestliže se považujeme za Liliputány, kteří nemohou otevřít pusu a říct to nahlas." O Bushově výroku, jímž americký prezident označil Írán, Irák a Severní Koreu za "osu zla", se Patten vyjádřil: "Nemohu uvěřit, že jde o promyšlenou politiku," a dodal, že byl tento Bushův výrok "nekonstruktivní". - V pátek varoval francouzský premiér Lionel Jospin Spojené státy, aby nepropadly "pokušení unilateralismu". Jeden čelný činitel EU konstatoval: "Je ponižující, máme-li pocit, že si musíme nechat domácí úkoly opravovat od Dicka Cheneyho a od Condi Ricové. Musíme se přestat domnívat, že smíme provádět jedině takovou politiku, kterou nevetují Spojené státy."
|
|
11. 2. 2002
Když přiletí novináři, diplomaté a humanitární pracovníci letadlem OSN do Kábulu, jako první se stanou terčem pozornosti psovoda amerických speciálních jednotek. Ten příchozím prohledává zavazadla, aby zajistil bezpečnost amerických vojáků v Afghánistánu. Muž je malý, zrzavý a agresivní. Na příchozí cestující opakovaně křičí: "Ustupte! Ustupte! Můj pes kouše!!" Minulý týden se tyto jeho výkřiky staly definujícím motem a operačním krédem vojenské a zahraniční politiky Bushovy vlády, argumentovali v neděli 10.2. analytikové týdeníku Observer.
|
|
11. 2. 2002
Tuto otázku v neděli 10. 2. vznesl v týdeníku Sunday Times Andrew Sullivan poté, co přiznal, že svět skutečně pociťuje nyní vůči Američanům široce antipatie (s výjimkou českých médií, dodáváme my, která drtivou většinou pociťují nutnost lézt Spojeným státům kamsi). Ale co si má Amerika počít s nepřátelským postojem ostatního světa?
|
|
11. 2. 2002
Vykašle ze Západ přece jen na Afghánistán? Afghánského prezidenta Hamida Kharzaie "obklopují kolem prezidentského paláce v Kábulu armády nejrůznějších lidí, nikoliv však jeho vlastní, napsal v sobotu deník Times. Nevyšlou-li západní státy mírové sbory na podporu Kharzaiovy vlády, hrozí nebezpečí, že Afghánistán opět ovládnou svářející se váleční magnáti a jejich jednotky.
|
|
11. 2. 2002
Spojené státy byly obviněny, že otevřeně porušují Ženevské konvence v afghánském vězení, kde hrozí desítkám vězňů smrt z nemocí a z podvýživy, přestože se prezident Bush v minulých dnech vyjádřil, že se na bojovníky z Talibánu vztahuje ochrana mezinárodního práva. List Independent in Sunday v neděli 10. 2. zjistil, že si Pentagon "umyl ruce" nad vězením v Šebarghanu v severním Afghánistánu, které pomáhal provozovat a kde vyslýchal mnoho svých zadržovaných osob. Vězení je přecpáno 3000 zadrženými v přeplněných celách. Mnoho osob už tam zemřelo na různé nemoci.
|
|
8. 2. 2002
Martin Prokop, Pavel Černý
Ekologický právní servis (EPS) se distancuje od propojování tzv. "Brandýského fóra" s možnou kandidaturou některých představitelů nevládních organizací v parlamentních volbách. EPS se proto také nadále nehodlá na dalším fungování "Brandýského fóra" podílet.
|
|
11. 2. 2002
Americký hospodářský list Wall Street Journal oznámil, že britský profesor filozofie Roger Scruton už nebude v tomto deníku publikován, protože zatajil, že není nezávislý. Psal pro WSJ o cigaretách a tabáku a nepřiznal, že mu jedna velká mezinárodní tabáková společnost platí pravidelný honorář. To posléze odhalil deník Guardian. V jeho sobotním vydání se jeden jeho komentátor v souvislosti se Scrutonovým případem zamyslel nad tím, kde jsou hranice etiky novinářské práce.
|
|
11. 2. 2002
Reakce na polemiku Miroslava Kappla o Sociální doktríněVít Zvánovec
Politika, aby měla nějaký smysl, musí samozřejmě vycházet z vědeckého poznání reality. Jenže věda popisuje "co je", politika "co býti má". Mezi těmito dvěma oblastmi není žádný průnik. Proto věda nemůže politice stanovit nějaký program, ani minimální. Na druhou stranu, věda nemůže dávat nějaké záruky něčeho, ani kdyby Sociální doktrína byla výsledkem poznání stavu české společnosti na přelomu 90. let 20. století a prvních let století dvacátého prvního. Jenže to Sociální doktrína rovněž není, protože je pouhým souborem od stolu sesbíraných klišé.
|
|
11. 2. 2002
Jeden člověk = jeden hlas, to je přežitek. Proč bychom měli svůj komplikovaný politický názor zredukovat na volbu jediné strany? Není přece problém rozdělit hlas na drobné. Každý nechť má např. 100 hlasů. Potom budeme moci volit podle programu několik politických stran a politický systém se rychle promění. Riziko ztráty hlasu bude mnohem menší. Pokud nám jde o posílení demokracie, toto je cesta obrody. Současné parlamentní strany tento návrh jistě zamítnou, protože podkopává jejich monopol. Jako další vylepšení navrhuji zavést hlasy záporné, tedy například 100 hlasů kladných a 10 záporných. Záporné hlasy vymažou všeobecně neoblíbené strany z parlamentu. Dalších vylepšení můžeme vymyslet celou řadu, ale to už by bylo spíše pro budoucnost. Například: volit zvlášť podle oborů (ekologie, průmysl atd.), zkrátit volební období třeba až na jeden měsíc a volit a hodnotit ministra online. Každopádně náš volební systém neodpovídá nové době, je zastaralý jako poštovní dostavník. Poznámka JČ: Volby, případně častá referenda online jsou závažnou technickou inovací, s níž se budou demokracie muset postupně vyrovnat. Jistě budou mnozí hovořit o "nebezpečí populismu" a o neinformovaném rozhodování neznalých občanů. Je však pravda, že zastupitelská demokracie se zřejmě bude postupem času proměňovat v demokracii přímou. Politikové ovšem potřebují k své práci určitý čas, takže je asi správné, aby občan posuzoval výsledky jejich práce až za jistou dobu: vyměňovat ministra každý měsíc by asi nebylo rozumné, to už by bylo jak opakované pokusy o reformu České televize. Existuje argument o tom, zda má politik mít vizi a o té se snažit voliče přesvědčit. Například britská labouristická vláda Tonyho Blaira je často kritizována, že žádnou politickou vizi nemá a dělá jen to, co zjišťuje soukromým marketingovým průzkumem u sociologicky vybraných vzorků obyvatelstva (tzv. focus groups) co lidé chtějí. Nic jiného se Blair neodváží udělat. To prý není skutečná politika. |
|
11. 2. 2002
Autor kritizuje některé čtenářské reakce na jeho článek ohledně toho, co charakterizuje jako západní démonizování Srbů.
|
|
9. 2. 2002
Podstatně zdvořileji než v předchozím dopise jeho náměstek zareagoval na naše odvolání ve stejné věci předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Karel Neuwirt. Argumentace, proč nám ÚOOÚ požadované informace neposkytne, však přesto kulhá na obě nohy: žaloba se zcela jistě vztahuje k jeho působnosti, a je sice pravda, že jde o údaje vztahující se (byť nepřímo) k rozhodovací činnosti soudů, nikoli však o informace o této rozhodovací činnosti, jak požaduje v § 11, odst. 4, písm. b), zákon o svobodném přistupu k informacím. Aby mohl ÚOOÚ informace odepřít, musel účelově nepřesně ocitovat zákon! Inu, jako malí kluci... Proti nezákonnému rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů podáváme tuto správní žalobu. |
|
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
|
| Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 11. 2. 2002 | Jak jsem byl potrestán za neúčast ve sčítání lidu | Tomáš Pecina | |
| 11. 2. 2002 | Lekce z politiky | Tomáš Pecina | |
| 11. 2. 2002 | Anarchistická demonstrace proti NATO | Tomáš Pecina | |
| 11. 2. 2002 | Projdou Sorosovi kandidáti do Sněmovny na kandidátce Koalice? | Štěpán Kotrba | |
| 11. 2. 2002 | Wall Street Journal o zaujatých novinářích | ||
| 11. 2. 2002 | Reakce: Vstanou noví kádrováci | Josef Fronek | |
| 11. 2. 2002 | Hamid Kharzai: na Západě uctíván, v Afghánistánu bezmocný | ||
| 11. 2. 2002 | Proč Američani tak silně zbrojí, když už jsou stejně nejmocnější? | ||
| 11. 2. 2002 | Straně ODA zlomil vaz podvod s dluhem | Václav Žák | |
| 9. 2. 2002 | Komisař EU Patten ostře kritizoval prezidenta Bushe | ||