Piš dál své jedy, Brazilče!
Jan Mezdříč
Pan Fabiano Golgo nám vylíčil nepěkný příběh chlapce J. Szuty s komplikovaným osudem barvitě a emocionálně. Nejde o příběh do časopisu Vlasta, ten příběh by tam snad nevzali ani v této podobě. Domnívám se, že nejde o sladkobolný doják jak nám ukázal jeden z kritiků našeho brazilského hosta. Jde spíše o útvar hagiografický (legendu), kterému chybí konec a závěr.
Možný konec = dítě zlých jehovistů toužící po Ježíškovi a Vánocích pozná víru pravou a vysněné Vánoce radostně stráví v Brazilii. Po návratu do studené vlasti se střetne s ďáblem - zlým a krutým jehovistickým otčímem, který malého Szutu pro pevnost v nově nabité víře katolické ubije k smrti a jeho zohavenou mrtvolku pohodí u popelnic.
Možný závěr = u popelnic vytryskne pramen uzdravující vody, zlomené prsty mrtvého Szuty se posmrtně zacelí a hnusné pasťáky se laskavou péčí řádových bratří a sester stanou prosvětlenými domovy, u jejichž dveří budou stát zástupy žadonících dětí, které chtějí uniknout z krutých poměrů jehovistických, ateistických, komunistických, zednářských, židovských, hugenotských a pohanskoslovanských rodin.
A teď vážně: Pan Golgo se nezabýval poměry týraných dětí ani poměry v dětských domovech. Vyprávěl nám příběh o krutém osudu dítěte z jehovistické rodiny a apeloval na naše přirozené (předkřesťanské, křesťanské i postmoderní) cítění.
Jehovisté, které jsem za svůj život potkal mně nijak neobtěžovali, a to ani poté, co jsem si přečetl dvě či tři Strážní Věže. Ti z nich, které jsem potkal v různých etapách svého života se chovali vždy slušně, seriosně a vstřícně a nesdělovali nikomu svůj názor na roli Říma. Týrání malého Szuty nesouvisí se směrem náboženské orientace jeho rodičů a tady na nás, čtenáře, děláš Brazilče podraz.
Ze zkušenosti vím, že nejsi sám - sestra ve víře Ester Kočičková s laskavým poshověním šéfredaktora časopisu Prostor si svou protijehovistickou kaňku vypustila z pera na papír také. Od těch dob jsem Prostor ani jeho nástupce nekoupil.(To už dávám raději něco těm co žebrají na volnou pěst a nikoli nezaměstnaným kolportérům Charity, která nestoudně zneužila lidského neštěstí k propagandě proti jiné náboženské skupině.)
Pište dále své jedy pane Golgo a neomezujte se prosím jen na Britské Listy a jen na zprzněné dítko ďábelských jehovistů. V naší zemi se přeci nemůžeme jen tak radovat z náboženských svobod. Demokracie je jen kolbištěm pro boj o definitivní uchvácení moci. Honem si, my nejpravověrnější a nejoddanější, pospěšme. Náš tatínek na nebi nám drží palce abychom to těm ostatním nandali.
Pokud jsem urazil někoho z laskavých a tolerantních katolíků a jiných věřících, pak jim vyslovuji svoji omluvu. Ty nelaskavé a netolerantní jsem jistě urazil, ale svým mlčením je nemohu utvrzovat v naději, že jim kdekdo fandí.
Poznámka JČ: Tuším, že se Fabiano Golgo ve svém
článku zmiňoval, že sadističtí rodiče Jiřího Szuty byli z církve Svědků Jehovových exkomunikováni, tak lze jeho článek sotva interpretovat jako útok na tuto církev. Stále mě fascinuje, kolik vedlejších významů si čtenáři v Golgových článcích najdou, jen aby se mohli vyhnout tomu hlavnímu, co jim jejich autor sděluje.