Televizi nerozumím, měl bych zřejmě být taky členem Rady ČT!
Všechny události kolem České televize nesou jedno společné znamínko: jsou komické až smutné, až na výjimky jsou jejich představitelé slušní lidé, zpravidla velmi zaujatí pro svou práci, někdy tuší, že jsou manipulováni, někdy se s chutí sami nechávají manipulovat, myslíce si, že naplňují nějaké poslání, někdy jsou placeni, ale připadá jim to normální, protože o peníze jde až v první řadě a stejně to, že jsou slušní lidé, nějak nehraje roli.
Po všem, co předvedla televizní revoluce, mě velmi překvapilo, že se vlastně nikdo z ničeho nepoučil - až na Jana Krause, ten je skutečně zásadový a jde svou cestou (negace mu jde perfektně, ale nesmírně rád bych od něho někdy slyšel vážně a bez šaškování, co by chtěl, ale ne abstraktně, leč konkrétně a krok za krokem - mám dojem, že by se leckomu dělala husí kůže).
Parlament se ani poučit nemůže, protože nechce.
Ministr kultury má myslím pravdu, považuje-li tento způsob volby Rady za nerovný nebo jak to říkal.
Já mám jiný návrh - všichni kandidáti do Rady by měli mít právo nejen kandidovat, ale také být voleni, jak napsala Petruška Šustrová - a nejen to. Dobrým trestem by myslím bylo, aby každý kandidát měl právo hovořit k parlamentu nejméně hodinu a pak odpovídat na otázky. Všichni poslanci by měli povinnost slyšení absolvovat, s vypnutým telefonem a s pětiminutovou pauzou na cigaretu či moč.
Povinně se takového slyšení musí účastnit i všichni, kdo dotyčného kandidovali. Parlament pak volí ze všech kandidátů radu, s tím, že zvolen může být jen ten, kdo získá ústavní většinu.
Takto zvolen je řekněme profesor Kohák.
Podotýkám, že si pana profesora velmi vážím a proto přesně nechápu, proč to bere, ale to je jen jeho věc.
Prof.Kohák se dostaví do Rady a tam pravidelně jednou týdně zasedá, dostane nejprve loňskou ročenku a vyúčtování, potom bude týdně studovat a posuzovat výsledky průzkumů a srovnávat ekonomické a finanční ukazatele, náklady a bilance. Osvojí si ceny, tarify a náklady, přepočítává a srovnává, zvažuje cenu natáčecího dne a podobně... a na nic samozřejmě nepřijde. Občas se pozastaví nad něčím ve zpravodajství, ale jiní se zase pozastaví nad něčím jiným.
Patnáct lidí se skoro nikdy neshodne - zejména, jsou-li vybráni podle kriterií nezávilosti, jež vlastně znamenají, že kandidát nesmí televizi vůbec rozumět...
Nebylo by lepší, kdyby ředitele volil parlament, k tomu by byla jmenována dozorčí rada, jež kontroluje hospodaření a je vybrána z odborníků a k ruce by měl odborný poradní orgán a zodpovídal se jednou ročně zase veřejně před parlamentem?
Ale to je asi naivní představa laika. Nu a jelikož tomu tudíž nerozumím, možná bych měl být členem Rady.
Poznámka JČ: Kdokoliv se nechá do takto zákonem zpotvořené Rady jmenovat (může být kdykoliv odvolána), dělá ze sebe jen veřejně šaška.
