Jak bude Moskva reagovat na Trumpův raketový úder proti Asadovi?

7. 4. 2017

Vynikající analýza od Marka Galeottiho jako vždycky, poznamenává odborník na Rusko v deníku Guardian Shaun Walker:

Používání chemických zbraní proti civilistům nemůže pokračovat beztrestně, avšak je úder padesáti raketami tou správnou reakcí? ptá se Mark Galeotti. Zdá se mi, že to nebyla zrovna chytrá reakce, ale že za daných okolností nebylo k dispozici nic lepšího. (I když ten úder stál téměř 15 milionů dolarů, takže ta reakce byla dost drahá.)

Zaprvé, takovýto letecký úder není vůbec vojensky rozhodující, i kdyby vážně poškodil Asadovo letectvo. Tento úder byl daleko symboličtější než kinetický. Byl to akt komunikace, který určil, kde je červená čára, a dal najevo, že Spojené státy jsou vážnou silou (a skoncoval s hloupými tvrzeními, že se Rusko stalo na Blízkém východě regionálním hegemonem.)

To není špatný výsledek, jenže otázkou je, jaký signál měl tento úder vyslat Moskvě, jak bude přijat, a to obojí silně závisí na Moskvě.

Prvotní reakcí Moskvy bylo se rozčilovat a označit to za nevyprovokovanou reakci, samozřejmě, Moskva nemohla reagovat jinak. Avšak je zjevné, že oslavovaný ruský systém protiletecké obrany - který mohl být použit proti raketám typu Tomahawk, i když by jich asi nezlikvidoval všech padesát - nebyl ani zaktivován. Moskvě se reakce Washingtonu možná nelíbila, ale nebyla ochotna se proti ní aktivně postavit. To je povzbuzující známkou realismu.

A jak reagoval Damašek? Útok chemickými zbraněmi byl tak politicky stupidní jako byl morálně zbankrotovaný. Naznaoval, že buď je Asadův režim naprosto hluchý (to není nemožné), anebo že měl v úmyslu něco podlého, zřejmě se snažil vyvolat podpůrnou reakci Ruska, ve snaze motivovat Rusko k Asadově větší podpoře (to zní trochu jako konspirační teorie, ale není to nemožné).

Velmi mnoho závisí na signálech, které budou nyní tajně chodit z Moskvy do Damašku. Bude tím signálem "Nemějte obavy, Asade, šlo jen o jednorázovou věc, pokračujme ve válce beze změny, ale nepoužívejte chemické zbraně", anebo "Co to sakra děláte, přestaňte, zhoršujete to pro nás pro všechny"?

Samozřejmě nám to nikdo neřekne otevřeně, ale měli bychom být schopni určit z toho, co se stane dál, zda Rusko situaci zvládá nebo ne (a obyčejně, upřímně řečeno, imperiální stoupenci mívají nad svými klienty jen omezenou moc) a zda taktické úspěchy na bojišti znamenají pro ně víc než širší geopolitický kontext.

Tillerson má příští týden jet do Moskvy, a tak vzniká příležitost, aby Moskva projevila určitou míru flexibility a ochoty vylézt ze zákop. Asadovo nynější jednání jim umožňuje se od něho trochu distancovat. Pokud je Moskva ochotna něco takového udělat. Je to velká otázka. Já se obávám, že Moskva nebude schopná ani ochotná něco takového udělat.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Sýrie | Rusko za Vladimíra Putina | Donald Trump
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.4. 2017