6. 4. 2017 / Bohumil Kartous
V každé společnosti dřímá bestie. Řetězy, které ji drží, jsou psaná a nepsaná pravidla, společenská smlouva, kterou více či méně dodržujeme a tím bestii krotíme. Bestie se utrhne v okamžiku regrese k primitivnímu kmenovému způsobu myšlení, v němž každý, kdo je mimo kmen, je nepřítel, jehož je třeba zlikvidovat. To se stalo v nacistickém Německu, ve Rwandě, v Jugoslávii, v Sýrii. Může se to stát v podstatě v jakékoliv společnosti, záleží na okolnostech. Zároveň je tomu takřka vždy možné zabránit, opět záleží na okolnostech. Vojtěch Polák to interpretuje tak, že není možné manipulovat lidi k něčemu, co sami nechtějí. Ale uvedené příklady napovídají, že i samotné chtění může být součástí manipulace. "Odvážní bojovníci" s islámem v ČR ještě před nedávnem vůbec netušili, že stojí před globálním nepřítelem, dokud jim to čeští rasisté nesdělili.
Elity - chtějí-li být skutečnými elitami - musejí často stát proti kmenovému myšlení, jež prosakuje skrze pravidla vzniklá teprve společenskou nástavbou na základě potřeby transformovat společnost do větších celků a na základě historických zkušeností.
Problém spočívá v tom, co jsem se snažil, možná ne úplně srozumitelně, sdělit v předchozím článku: Ačkoliv je podle zjištění z průzkumu veřejného mínění situace, taková, že největší část společnosti představuje šedá indiferentní masa, digitální prostor zahlcený aktivitou extremistů a lidí ventilujících svou frustraci vytváří odlišný obraz. A elity, místo aby tlumily bigotní vášně, se stahují právě před tím obrazem domnělé veřejné shody na blbosti, což je pochopitelně stále nová společenská zkušenost.
Je pravda, že internet kontrolu bestie prostě znesnadňuje. Jednosměrná média, pod jejich vlivem většina společnosti dospěla, usnadňovala elitám roli. Kdybychom obraz skutečnosti omezili na etablovaná média, bude diametrálně odlišný. Sociální sítě do něj však vrhly kbelík červené barvy.
Nejde zde o obhajobu "krásného" světa před internetem, hegemonie byla zrušena. Jde o to, že tato situace vystavuje každého, elity zejména, do nové role a vyžaduje mnohem větší osobní integritu a odvahu.
Vytisknout6.4. 2017
"Nějak si nevím rady," píše Vojtěch Polák v reakci na článek Bohumila Kartouse Elity trestuhodně přenechávají společenský diskurs extremistům, "s vysvětlením iracionálních postojů části české veřejnosti a tak jsem s nadějí četl o tom, že podle autora...
31.3. 2017 / Bohumil Kartous
Rasismus se v ČR stal naprosto přirozenou součástí postojů většiny, bez ohledu na sociální status. Nejde zdaleka jen o lidi, kteří by ze zoufalství způsobeného bezútěšnou životní situací hledali nějakého viníka, jinou oběť, na kterou by mohli přenést...