Nový druh levičáckého aktivisty

26. 3. 2017 / Karel Dolejší

V posledních týdnech jsem zpozoroval na českých socsítích výskyt nového druhu levičáckého aktivisty. Vyznačuje se tím, že kategorizuje události ve stylu politického prvoka, jak to kdysi nazval Záviš Kalandra, píše Karel Dolejší. Takže Trump je "fašista", ale vlastně na tom nesejde, protože Hillary Clinton, to je taky "fašismus". Není zásadního rozdílu mezi "fašistickým" Babišem a a "fašistickým" Kalouskem. - A teď vidím, že "antifašisté" prý bojují v Sýrii za neostalinistickou YPG. Sice si ve svatém zápalu spletli ideologii, kontinent i tisíciletí, ale to nevadí; důležitý je přece emocionální apel, nic jiného.

Tradičně se má za to, že levice se obtěžuje se složitou teoretickou armaturou tam kde pravici stačí mávat pánembohem, chlastí a nádorem. Podle mě to v českém prostředí takto nefungovalo nikdy, protože velká většina českých levicových teoretiků jen přebírala hotové odjinud, originalita byla vždy nesmírně vzácná.

Nicméně poslední "teoretická" inovace v podobě natažení všech rozdílů na Prokrustovo lože binárního protikladu "fašismus-antifašismus", to je něco, zač by se nemusel stydět ani venkovský farář křísící ve svém svatostánku středověkou polaritu mezi poslušností pánubohu a propadnutím peklu.

Je nějaký rozdíl mezi polovičatou demokracií, kde spousta věcí nefunguje, a snahou získat absolutní moc nad médii, změnit ústavu, osekat parlament atd.? Z jaké perspektivy takové rozdíly zanikají?

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 28.3. 2017