ČT dělá pokroky, profesura už nezaručuje právo říkat cokoliv

I vzdělání je možné zneužít aneb každý vidlák si svého vzdělance najde

30. 12. 2016 / Bohumil Kartous

Bez ohledu na to, co říkají, Donald Trump má bakalářský diplom z ekonomie z prestižní University of Pennsylvania a Miloš Zeman je kandidátem věd v ekonomii, což je ekvivalent dnešního Ph.D. Václav Klaus má dokonce profesuru. Nelze konstatovat, že by byli nevzdělaní. Dosáhnout nějakého úplného vzdělání nelze a i ten nejvzdělanější člověk je v mnoha ohledech nevzdělaný. Současnost, která vytváří stále větší možnosti i oblasti poznání, z nás nutně dělá fachidioty.

Ale to samozřejmě Kryštof Kozák ví, vedeme o tom poměrně podrobné debaty. Shodujeme se, že je určitě možné posílit míru univerzálního vzdělání jako obranu proti primárnímu "vidláctví". Hůře už se ale hledá zbraň proti tomu, když dá "vidlákovi" nějaký "vzdělanec" neodolatelnou nabídku posvěcení jeho omezenosti expertním stanoviskem. Aneb i sebevětší pitomost najde najde nějakého apologeta, jenž může okolo sebe mávat diplomem a dokonce je schopen prokazovati skutečné vzdělání, což mu ale zároveň nebrání v tom obhajovat demagogii. Abychom nechodili daleko, soudobé případy xenofobního hysterika Konvičky a jeho ideologického souputníka Hampla jsou vhodnou ilustrací. Jeden entomolog s docenturou, druhý sociolog. 

To, co těm lidem chybí, není vzdělání ve formálním nebo i instrumentárním slova smyslu. Zčásti je možné tvrdit, že jde o fachidioty, jejichž míra sebereflexe je natolik paralyzována nějakými vnitřními nebo vnějšími příčinami, že jsou schopni popírat evidentní skutečnost nebo dominanci expertního diskursu. 

Nemusíme dokonce vůbec vybírat pouze extremisty, můžeme poukázat na celou řadu prokazatelně vzdělaných lidí, kteří z více či méně zřejmého důvodu zpochybní své prokazatelné vzdělání tím, že ve veřejné debatě zastávají intelektuálně velmi kontroverzní postoje. Příkladem budiž sociolog Keller, u nějž motivací k velmi hlubokému propadu k obhajobě politického populismu evidentně je jeho post evropského poslance. Z profesora sociologie, který přispíval do veřejné debaty velmi zajímavými a podnětnými postřehy z oblasti socioekonomických vztahů, se najednou stal advokát populistické politiky své strany. Zjevně ho jeho nová role baví a rád by si ji udržel.

Dalším příkladem může být psychiatr Cyril Höschl, jenž opakovaně v médiích legitimizoval xenofobní postoje ve společnosti a paušálně obviňoval islám jako hlavní příčinu jinak složitého kauzálního řetězce vedoucího k současné podobě teroru. Nikdo nezpochybňuje Cyrila Höschla jako vysoce uznávaného lékaře, nicméně vehemence, s jakou se snaží vlamovat do diskuse na téma významně přesahující jeho expertní oblast, je překvapivá. Přitom právě lidé jako Höschl či Keller hrají pro velkou část společnosti roli nejvyšších intelektuálních elit a je takřka nemožné - v očích "vidláka" s názorovou afinitou - ji zpochybnit. 

Na adresu Cyrila Höschla je nutno dodat, že v jeho případě dochází k určité korekci, jež je patrná v mnohem střízlivějšímu vyjadřování v posledním rozhovoru pro ČT. I přesto je patrné, že se během rozhovoru postupně dostává mimo korektní vyjádření a dopouští se opět některých těžko přípustných generalizací. Na tomto místě je důležité upozornit na velmi dobrý výkon moderátorky Zuzany Tvarůžkové, která  - na rozdíl od některých svých kolegů - neměla dojem, že když hovoří pan profesor, je třeba pouze nábožně přihlížet a přikyvovat. Přesto jsme se na konci rozhovoru dozvěděli, že za stav na Blízkém a Středním východě Evropa "nenese žádnou odpovědnost", neboť od té doby, co skončila kolonizace, jsou ty země naprosto odpovědné samy za sebe. Tedy podle lékaře pana Höschla, toho času veřejného intelektuála s otazníkem.

Ale zpět k otázce, kterou nastolil Kryštof Kozák. Ano, vzdělání je důležité. Aby ale vzdělání mohlo sloužit k jakékoliv kultivaci, musí být pevně spojeno nejen s etickými zásadami, které nedovolují zneužívat vzdělání ve prospěch tmářství, ale i s notnou dávkou odvahy udržet si tyto zásady i tehdy, kdy je třeba obhajovat určité postoje vůči většině. A to vážně nemá zdaleka každý, kdo se může právem označovat za vzdělaného.

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Vytisknout