Ruská média odvádějí pozornost veřejnosti od hospodářské krize upozorňováním na "hrozící třetí světovou válku"

2. 1. 2017

Eliot Borenstein, rusistka z Newyorské univerzity vysvětluje, že americké a evropské sankce byly pro Putina darem z nebes: ruská vláda totiž mohla začít argumentovat, že za hospodářský úpadek země může spiknutí zahraničních nepřátel. Zároveň média apelovala na občanstvo, že utažení opasků je něco, na co by měl být každý ruský patriot hrdý.

Koncem roku 2014 poklesl ruský rubl vůči dolaru asi o 60 procent. Ruský HDP se snížil z 15 000 dolarů na osobu na 9000 dolarů a ekonomika se zmenšila o 4 procenta ročně.

Vláda zavedla tvrdé škrty a v Rusku stoupla míra chudoby. V roce 2015 stoupl počet ruských rodin, které mají dostatečné množství finančních prostředků jen na koupi potravin a na nic jiného, z 22 na 39 procent. Střední vrstva se zmenšila o 16 procent.

19. prosince 2016 zemřelo více než 70 lidí v sibiřském městě Irkutsk na to, že pili pěnu do koupele, vyráběnou z 90 procent z etanolu. Oběti, většinou chudina a bezdomovci, pili tuto tekutinu, protože stále pouhých 30 rublů (12,50 Kč), šestkrát méně než lahev vodky.

Za poslední dva roky se v irkutském regionu zvýšila chudoba a postihuje nyní více než 21 procent obyvatelstva. Hodnota platů poklesla o více než 10 procent.

Boris Grozovskij, ruský finanční novinář, předpokládá, že hospodářská krize postihne postupně zdravotnictví a školství. Hospodářství však podle něho nepoklesne na úroveň z devadesátých let, kdy HPD na jednoho obyvatele bylo jen 1500 - 3000 dolarů.

Podle Mariny Krasilnikové, socioložky z moskovského centra Levada, Rusové hospodářskou krizi přijali a přizpůsobili svá očekávání.

Vláda se snaží "učinit Rusko zajímavé pro zahraniční investory", avšak dává přednost modernizaci armády. V rozpočtu na rok 2017 je na vojenské výdaje určeno 43 miliard dolarů, tedy 4,7 procenta ruského HDP, což je podle analytiků "rekordní množství peněz" na zemi, která není ve válce.

V prosinci Vladimír Putin varoval, že modernizace armády a námořnictva nesmí polevit, aby zůstalo Rusko silnější než jakýkoliv potenciální agresor. Tato alarmistická rétorika odvádí pozornost od hospodářské krize.

Ruská televize Rossia 1 systematicky používá válečnou rétoriku a konstuuje obraz Západu jako nepřítele. V prosinci například ruská televize rozsáhlým způsobem informovala o úspěšných ruských vojenských operacích v Sýrii a zdůrazňovala, že se na nich Západ nepodílí, ani nepomáhá, a poukazovala na to, že západní média údajně záměrně neinformují o ruských úspěších.

Protizápadní rétorika se v ruských médiích za posledních deset let výrazně zintenzivnila. Ruská média sdělují ruské veřejnosti, že NATO připravuje útočnou válku proti Rusku.

Toto rétorické řinčení zbraněmi v médiích silně ovlivnilo ruské obyvatelstvo. 48 procent Rusů si dnes myslí, že vznik nepřátelství mezi Ruskem a Západem ohledně Sýrie by mohlo vést k třetí světové válce.

Rusové byli šokováni zavražděním ruského velvyslance v Ankaře dne 19. prosince. Otřáslo to ruskou společností. Spojené státy přestaly být "hlavním imperialistickým nepřítelem".

I před tímto atentátem klesala u ruského obyvatelstva popularita ruské intervence v Sýrii. Ruské vojenské operace v Sýrii stojí miliardu dolarů ročně a roste počet mrtvých ruských vojáků.

V říjnu 2015 podporovalo ruské bombardování v Sýrii 72 procent Rusů, v říjnu 2016 52 procent.

Vytisknout