Rusko-turecká dohoda představuje mizivou šanci na ukončení války v Sýrii

30. 12. 2016 / Karel Dolejší

"Zřizovatelem" režimu Bašára Asada není Moskva, ale Teherán. On platí za Damašek vládní výdaje, plánuje operace, cvičí syrské sektářské milice a vyslal do země desítky tisíc zfanatizovaných šíitských bojovníků z několika států. Podle neoficiálních informací měl být íránský zástupce alespoň na počátku jednání v Turecku přítomen, ovšem pod dokumentem, který byl uvolněn k publikaci, podepsán není - jedná se o čistě dvoustrannou iniciativu. A Rusko nedokáže Asadovi nic nařídit, pokud to neschválí Írán. Takže íránské mlčení zaručuje jediné: Plány šíitských islamistů ohledně syrské války vypadají jinak než ty, které se Rusko s Tureckem pokusí položit na stůl. Což je nepochybně velmi špatné znamení. Hlavní hráč konfliktu mlčí.

Situace v celém regionu je nyní především v zajetí mocenského soupeření mezi Íránem a Saúdskou Arábií, zeměmi, které ideologicky svůj spor artikulují jako konflikt mezi šíitskou a sunnitskou větví politického islámu. Ačkoliv ale saúdská monarchie byla z Turecka během jednání vyzvána, aby se připojila, neučinila tak - a pokud lze usuzovat z dosavadních reakcí, ani se k tomu nechystá. Nedávno došlo v Jemenu k zajetí prvního příslušníka iráckých šíitským milicí cvičených íránskými Revolučními gardami, což znamená nezakryté zapojení Teheránu do války v těsném sousedství Saúdské Arábie. Že by se právě nyní Rijád pokoušel o nějaký typ usmíření s Teheránem, to vypadá extrémně nepravděpodobně.

K nejvýznamnějším sponzorům radikálnějších frakcí syrské ozbrojené opozice patří Katar; nicméně pokud jde o něj, je ticho po pěšině. V kruzích blízkovýchodních analytiků koluje vtip, že katarské zahraniční a bezpečnostní politice už i sám Alláh přestal rozumět. Myslet si tedy, že na základě dvoustranné rusko-turecké dohody Katar ukončí dosavadní aktivity, by bylo velmi naivní a slepě optimistické. Takový předpoklad by se snad dobře vyjímal v některém z Obamových projevů, ale spoléhat na něj v reálném světě, to by se mohlo velice vymstít.

K menším sponzorům syrské opozice severně od svých hranic patří Izrael. Ani ten ovšem pod dohodou podepsán nebude. Pověsti o chystané spolupráci Saúdů s Izraelci při podpoře syrské jižní fronty mohou patřit do žánru Tisíce a jedné noci, ale také nemusejí. Každopádně nová dohoda Izrael k ničemu nezavazuje.

Ačkoliv Američané za Trumpa budou na Blízkém východě chtít zejména spolupracovat s Rusy a de facto jsou v Sýrii už ze hry, Britové nesdílejí trumpistické postoje. Trpí spíše morální kocovinou z Obamovy politiky "strategické trpělivosti" a mohou svůj vliv na ozbrojenou syrskou opozici začít posilovat.

Konečně zprávy o tom, které z opozičních ozbrojených uskupení se údajně k příměří připojí a které nikoliv, se také minutu od minuty liší.

Shrnuto: v Sýrii nejde o dvojstranný konflikt, ale o podstatně složitější záležitost s účastí mnohem více navzájem nezávislých hráčů. V tomto rámci velmi nekonkrétní dvoustranná dohoda neobsahující žádná kontrolní opatření a žádné sankce za porušení příměří bude sotva něčím víc než předehrou podepsání nějaké té rusko-turecké smlouvy "o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci", která už i formálně ukončí takřka stoletý turecký experiment se sekulárním prozápadním státem.

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Vytisknout