Klaus jako nejlepší z možných světů

4. 8. 2016 / Bohumil Kartous

Gottfried Wilhelm Lebniz postavil svou racionalistickou etiku na obhajobě světa jako nejlepšího možného. Takto ho Bůh - mechanik stvořil a tedy těžko může člověk pochybovat o tom, že by mohl být lepší. Už jen proto, že člověk těžko může vést rovnocennou dialektiku s Bohem. Od osvícenských racionalistů jsme se už ale posunuli trochu vpřed a můžeme si dovolit ten luxus pochybovat o "nejlepším z možných světů" jednoduše proto, že se nemusíme nutně vyrovnávat s boží existencí. Potom ale není rozumné podléhat dojmu, že svět, jak byl dán, nemohl být lepší. Notabene když je řeč o 90. letech a o tom, že bychom snad měli stavět pomníky Klausovi za to, jak skvěle zvládl transformaci ekonomiky.

Existuje minimálně názor Jana Švejnara, zastávaný velkou částí české společnosti, že Klaus byl zejména dirigentem ekonomické reformy, ve které převládly zejména partikulární zájmy. Vykreslovat Klause jako obránce sociálního státu a českého kapitálu, jak to dělá Pavel Urban, je věru odvážná rekonstrukce historie. Majetek se do rukou zahraničního kapitálu postupně dostal, ovšem mezi tím na něm vyrostla nová česká zbohatlická "elita", které Klaus umožnil prostřednictvím tzv. "české cesty" majetek převzít a teprve poté ho prodat. Místo státu tak skončily významné prostředky v rukou soukromých vlastníků typu nejrůznějších "zelinářů", za což jsou někteří dodnes Klausovi vděční. 

Jistě, nemá smysl se schopenahuerovsky tvářit, že tento scénář byl zároveň scénářem nejhorším. Ale oceňovat egoistu a totalitního elitáře Klause za to, že nespustil okamžitou deregulaci nájmů a vykládat to jako keynesiánství u bigotního stoupence "volného trhu" je dost svérázné. Každopádně fakt, že se právě Klaus stal vrcholným představitelem mírně transformované polistopadové mocenské elity (i v jeho osobě pevně spojené s předchozím režimem), má pro tuto společnost dodnes hmatatelné následky. Fakt, že mu někdejší levicový intelektuál Keller jde blahopřát k narozeninám, je toho smutným dokladem. Bez ohledu na to, jak moc jsme schopni za Kellerovým předchozím vývojem dekonstruovat dílčí podobnosti...

Česká politická scéna | Občanská společnost
Vytisknout

Související články

Ferdyš Pištora obrátil? Kde konkrétně?

4.8. 2016 / Pavel Urban

V červnu BL uveřejnily „případovou studie jednoho z intelektuálních ‚disidentů‘“ Jana Kellera z klávesnice Daniela Veselého. Daniel Veselý asi nebude jediný, kdo v minulosti u zmíněného sociologa a posléze europoslance hledal poučení, a teď zjišťuje,...

Klausovy halucinace o Brexitu

26.6. 2016 / Bohumil Kartous

Slavte dnešek, je to velká událost! Angličané opět, jako už tolikrát v minulosti, zachránili Evropu před totalitními hrozbami, před Napoleonem, Hitlerem a nyní před EU. Ekonomické dopady jsou jen pouhá bublina, za kterou vede cesta zpět k té správné ...

Obsah vydání | Pátek 5.8. 2016