Je krátkozraké a alibistické vinit z výsledku amerických prezidentských voleb Moskvu

12. 12. 2016 / Daniel Veselý

Co tedy dosud víme? Informace o ruském vměšování do amerických prezidentských voleb tak, jak je předestřel deník Washington Post, jsou exkluzivně založeny na neověřených tvrzeních anonymních představitelů ze CIA. Opakuji: Je skutečně možné, že se Moskva pokusila „dosadit“ do Oválné pracovny Donalda Trumpa, nicméně CIA by svůj tajný posudek měla zveřejnit, aby se předešlo všelijakým dohadům a – nedejbože - konspiracím. Jinak se s tím nedá efektivně pracovat. Navíc toto obvinění paradoxně pochází z dílny organizace, která se celé dekády destruktivním způsobem vměšovala do záležitostí cizích států. CIA má rovněž bohatou minulost, co se publikací lživých zpráv týče, o čemž mainstreamová média informují se železnou pravidelností.  

Ostatně i uvnitř zpravodajské komunity existují jisté pochybnosti o zprávě CIA, jak se můžeme dočíst ve zmíněném článku. Americká zpravodajská služba nemá v rukou nezvratné důkazy o tom, že by Kreml řídil konkrétní osoby, jež měly předat choulostivou e-mailovou korespondenci Demokratického národního výboru WikiLeaks. Nicméně existují indicie, že by tomu tak mohlo být, protože se Moskva v minulosti prostřednictvím informovaných zprostředkovatelů zapojila do citlivých zpravodajských operací.

Americké zpravodajské služby „s velkou jistotou dospěly k závěru, že se Rusko v pozdější fázi prezidentské kampaně tajně pokusilo poškodit Hillary Clintonovou, aby se zvýšily šance na vítězství Donalda Trumpa,“ čteme na stránkách deníku New York Times. Nicméně v textu se také píše: „Není vůbec jasné, zda původní zájem Ruska spočíval v podpoře pana Trumpa, a řada zpravodajců a bývalých představitelů kampaně Hillary Clintonové se domnívá, že primární motiv Rusů tkvěl v rozvrácení kampaně a podkopání integrity voleb.“

Vzpomeňme si také, jak FBI, jejíž šéf James Comey v předvečer voleb znovu otevřel e-mailovou kauzu Hillary Clintonové, dospěla k závěru, že neexistuje přímá spojitost mezi Donaldem Trumpem a ruskou vládou. Tento poznatek vnáší do narativu CIA a zpravodajské komunity jistou míru skepse.     

Řečeno polopaticky: Demokratická strana a mainstreamový tisk mají za to, že se Kreml pokusil zvrátit americké prezidentské volby ve prospěch kandidáta nakloněného Vladimiru Putinovi. Avšak, jak je patrné z článků zveřejněných ve Washington Post a New York Times, uvnitř zpravodajské komunity existují očividné rozpory v tom, jakým způsobem k oné infiltraci Kremlu do amerických prezidentských voleb mělo dojít. Ale co je nejdůležitější – veřejnost nemá k dispozici pádné důkazy o tom, jak konkrétně se ruská vláda pokusila usměrnit volební proces ve svůj prospěch. Dokud tyto důkazy nespatří světlo světa, jsme odkázáni na svůdné domněnky, ale nikoliv na pevná fakta.

Na pořadu dne samozřejmě není jakkoliv imunizovat Putinovo Rusko před oprávněnou kritikou, ať už hovoříme o jeho bezprecedentním bombardování východního Aleppa či o vměšování do záležitostí cizích států. Je záhodno, aby vyšetřování role Moskvy v amerických prezidentských volbách pokračovalo, nicméně vynášet soudy bychom měli až poté, co si vyslechneme konečný a nezvratný verdikt.              

Na druhou stranu je akcentace úlohy Kremlu ve volebním triumfu Donalda Trumpa krátkozraká a alibistická, a tato strategie se zdá být při jeho hodnocení úhybným manévrem. Fenomén Trump je totiž pevně zakořeněn v americké politické kultuře, či přesněji v rozkladu americké politické kultury. Víme, že pro americké sdělovací prostředky představoval Donald Trump se všemi svými výstřelky „ratingovou mašinérii“. Souběžně se žněmi médií středního proudu získávaly na síle a významu takzvané falešné zprávy. Vděčné konzumenty si získaly báchorky o pizzerii, kde přední demokraté provozují sexuální obchod s dětmi, a satanistických rituálech, do nichž jsou vrcholní demokraté rovněž zapleteni.     

Na vině je i neschopnost Obamovy vlády řešit přetrvávající ekonomické nesnáze ve státech Rezavého pásu, voličské bašty demokratů, kde Hillary Clintonová přišla o 14 procent tradičních voličů Demokratické strany. Odliv pracovních míst do zámoří, finanční kolaps v letech 2007 až 2008 a masivní zabavování domů kvůli nesplaceným hypotékám – to vše hrálo na populistickou Trumpovu strunu. Trump získal na svou stranu řadu přívrženců poté, co Clintonová označila magnátovy voliče za „zavrženíhodné“. Neopominutelnou roli v její prohře hrál také fakt, že favoritka volebního klání inkasovala milióny dolarů od Goldman Sachs, tedy instituce, která nese podíl na rozpoutání finanční krize. Zatímco Trump sliboval, že zabrání odlivu pracovních míst do zámoří, Clintonová prosazovala Transpacifické partnerství (TPP), a jeho implementace by americké ekonomice nadále pouštěla žilou.    

Předáci Demokratické strany nejsou schopni sebereflexe, když ze své prohry viní Rusy, WikiLeaks, FBI apod., aniž by si odstranili břevno z vlastního oka. Kdyby totiž neexistovaly objektivní důvody, proč dokázal v prezidentských volbách zvítězit rasistický narcis, Kreml, WikiLeaks ani FBI by se neměly o co opřít.    

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Vytisknout